Red Forman prodává v obchodě, ale ještě nic neprodal, Kitty ho naučí jak být milej k zákazníkům a Eric má nového kamaráda, ze kterého se vyklube gay, docela dobrej díl, pár frků výbornejch.

Tak nějak nevím... nechala jsem se zlákat jmény, která znám, ale vůbec mě to nezaujalo. Příšery byly jak z loutkového divadla, všechno předvídatelné, prostě abych to zkrátila, nedokoukala jsem to, a ani se k tomu nechystám.

Jen zdánlivě úplně banální rodinné drama o jednom rozpadajícím se manželství, protože režisér Parker to dost chytře natočil, použil pár docela neotřelých nápadů a hlavně svěřil hlavní role manželského páru osobnostem jako jsou Diane Keaton a Albert Finney a ti vám, svými výkony, dají rychle zapomenout na veškerou banalitu.

Průměrná westernová podívaná s né moc výrazným hereckým obsazením,na začátku krátká přestřelka a potom už nijak zvlášť záživná podívaná.

Povedená gangsterka v čele s L.Marvinem .který má dostat peníze s gangstera který prodává jak drogy tak holky a když odmítne L.Marvin si to s ním vyřídí po svém.

rozpočet - 13 milionů a nikde to není vidět. Tak to je vážně ubohý, něco takovýho vůbec pustit ven

Pro mne byl tohle velmi solidní a zajímavě natočený životopisný film s vynikajícím výkonem Benjamina Bratta v titulní roli i když uznávám, že pro leckoho může být osoba Miguela Pinera hodně kontroverzní. Ale mně se ten souboj světlých a temných stránek jeho nitra opravdu líbil ačkoliv na vlastní kůži bych ho zažít nechtěl.

K Formanům přijede babička a moc se na ni nikdo netěší. Red porád utíká do dílny a sklepa, Kitty je z ní taky hotová, Eric musí dělat, že je rád, že babička dorazila, ale překvapivě si najde kámoše Feze. Průměrný díl, ale v pohodě - 60%.

Zatím asi nejlepší díl, co jsem viděl z 1. série. Hláška střídá hlášku, celej díl jede neuvěřitelně kupředu, co dokáže udělat takové Díkůvzdání:-)

Poněkud kontroverzní drama s námětem nemálo podobným filmu „Lolita“ (1962). Příběh je údajně založen na skutečných příbězích prostitutek v neworleanské čtvrti Storyville v roce 1917, kde se film samozřejmě také odehrává. Violet, dvanáctiletou dívku vyrůstající v nevěstinci, kde je její matka zaměstnána jako prostitutka, hraje mladá Brooke Shields, která je u nás známá asi jen z filmu „Modrá laguna“ (1980). Příběh se zabývá především sociální stránkou dvanáctileté Violet a zejména vlivu okolí na její dospívání. Tvůrci se odvážně nevyhnuli snad ničemu. Nejsilnějším momentem je dražba v nevěstinci, kterou mají starší muži získat Violetino panenství. Sňatek Violet se starším mužem je už jen třešničkou na dortu. Co však vyvolalo větší skandál než u předchozího filmu Lolita (1962), jsou erotické scény, byť jsou na naprostém minimu, které nevynechávají nahotu ani u Violet. V kontextu syrovosti reálií a daných skutků to byl tvůrčí záměr. Co je však skandálnější? Zobrazení reality ve filmu, nebo skutečný život? Režisér Louis Malle pečlivě vykreslil propracovaný svět neřesti a plně vystihl krásu i smutek Storyville. Strhující výkon Brooke Shields ukazuje nevinnost uprostřed hříšné reality. Film se tak s plnou syrovostí přímo dotýká nelehkého tématu zneužívání dětí, ale na druhou stranu spíše než k drsné exploataci vede k pomalému a melancholickému zkoumání, které je tak pečlivě natočené, že je až vypravěčsky podnětné. Pokud film některé diváky zneklidní, splnil svůj účel. Měly by je stejně tak zneklidnit i životy takových dospívajících dívek v reálném životě bohužel i současném. Ruku na srdce, kolika lidem to není jedno??

Tomáš Vorel je určitě dobrý režisér a většina jeho filmů se mi, pro jeho docela osobitý přístup, líbí, ale musím se přiznat, že tohle jsem nějak nepobral a popravdě vůbec nevím do jaké žánrové škatulky tenhle film zařadit. Je tu k vidění pár velice slušných hereckých výkonů a po stránce filmařského řemesla to taky není špatné, ale ten děj.....

Do kin míří horor a Eric a Donna v tom vidí šanci se v autě u filmu pomuchlovat, ale Jackie a Kelso chtějí jet a být s nima. Red Forman zas vytáhne Kitty, která si stěžovala, že mají ve vztahu nudu, ucházející díl, pár hlášek suprovejch - 70%.

Paní Formanová učí "Hájda" tančit, protože parta se chystá na diskotéku. Výbornej je Blbso a jeho taneční kreace, pobavil i Fez. Celkově zábavnej díl s dobrejma frkama - 80%.

Pokus o psychologický thriller v režii Milana Cieslara nemohl dopadnout jinak, než jako řádnej průser. Bohužel jsem nečetl předlohu mého oblíbence Ladislava Mňačka, takže nevím, nakolik si scénáristé, kteří se na filmu podíleli svoji verzi upravili. Každopádně výsledek je toporná a těžko uvěřitelná slátanina, kde i herci jsou vesměs příšerní. Navíc ten televizní look vypadá fakt otřesně. Postsynchrony a předabování některých herců je také žalostná a odfláknutá práce. Už jsem to myslím jednou psal a znovu se utvrzuji v tom, že Milan Cieslar nebyl a nikdy nebude kvalitní režisér.

Na tenhle film se dá dívat pod různými zornymi úhly a podle toho ho i hodnotit. Carl Reiner byl většinou zárukou docela originální podívané a nejinak je tomu i v tomto případě. Já to pojal jako dobrou filmovou parodii s několika opravdu moc dobrými hereckými výkony. S tím, co jsem viděl, jsem byl úplně spokojený, protože jsem se dobře pobavil a tomu odpovídá i moje hodnocení.

Velká oblíbená kultovní klasika devadesátek...

Spíš nadprůměrnej díl, ale pobavilo duo Ničitel & Vraceč určitě přejmenování Kelso na Blbso to mě rozbilo! Holt párty se sudem piva se nakonec vyvinula drobek jinak.

Díl začne normálně, pak to jede na plný plyn. Poté co Eric Forman získá práci ve Fatso Burger a nemá na nic čas, nestíhá ani párty kterou pořádá Donna atd. Díl plnej hlášek a vtipných scének.

Tohle opravdu není pro diváky, kteří nezvládají drsnější a svéráznější humor, který se ještě navíc opírá o vánoční atmosféru. Období, které většina z nás považuje za posvátné. Nicméně BBT si to ve filmu neskutečně dává a myslím, že díky pestrosti českého jazyka, daleko většímu počtu kvalitních sprostých hlášek, jak v případě angličtiny a jejich dokola používaných tří sprostých slov, to má ještě větší šmrnc. Píchej Santo, píchej Santo :-D Já se fakt královsky bavil 80%

Opravdu hodně povedený a hlavně velmi užitečný dokumentární cyklus o tom, co by měl vědět každý z nás, ale většina z nás to buď neví, nebo na to už zapomněla. Všechno je podáno nenásilně, vtipně a zábavně, bez jakýchkoliv moralizujících prvků. Tleskám a dávám palec nahoru!!!

Bitva pohlaví je podle mně spíš "obyčejněší" díl, ale pár hlášek a scének zabaví. Nejlepší je závěr s telefonováním a se stolem u Formanů:-)

Blíží se příjezd prezidenta a každej se na něj chystá po svém. Někdo ho chce vřele uvítat, někdo kuje klukoviny, Bob Pinciotti s rodinou chystá uvítání v oblecích co dohromady mají udělat vlajku USA. Red Forman mám mít dotaz no a uvidíte jak to dopadne...

Jedná se o strhující filmové dílo, které obstálo ve zkoušce časem a i v dnešní době dokáže přinést mrazivé napětí a strhující příběh. V režii Paula Leniho se v tomto němém hororu, který je adaptací divadelní hry Johna Willarda, stále lze ocitnout na horské dráze plné tajemství a hrůzy. Jedním z výrazných prvků filmu je mistrovské využití expresionistické kamery, stinné chodby a hrozivé úhly umocňující pocit předtuchy. I samotné sídlo se stává postavou, jehož vrzající podlahy a skryté chodby umocňují pocit klaustrofobie a blížící se zkázy. Herecké obsazení podává hvězdné výkony v čele s Laurou La Plante v roli odvážné hrdinky, která musí proplout zrádnými zákrutami osudu. Creighton Hale září v roli okouzlujícího mladíka, zatímco Martha Mattox si pro sebe krade scény ztvárněním strašidelné hospodyně. Přestože se jedná o němý film, mistrně využívá vizuálního vyprávění k vytvoření strašidelného napětí. Od mihotavého světla svíček až po náhlé šoky je každý záběr prodchnut pocitem znepokojení. Ačkoli film přirozeně postrádá speciální efekty současných hororů, s pevným příběhem dokazuje, že skutečná hrůza spočívá v neviděném a neznámém. Jeho trvalý odkaz je důkazem toho, že zůstává nadčasovou klasikou hororového žánru.

Nečekejte žádný filmový skvost, ale když na tenhle titul narazíte, uvidíte docela zajímavý film, natočený podle velmi solidní literární předlohy a s několika nadprůměrnými hereckými výkony v kvalitním obsazení (mně se nejvíc líbila Talia Shire ve vedlejší roli sestry Marthy). Podle mého názoru tenhle film vyčnívá alespoň trochu nad průměrem.

70%? To jako vážně? :-D
Po dlouhé době bude mé hodnocení úplně jinde, než u zbytku uživatelů. Cca 70%, tedy nadprůměr, je opravdu velký přestřel. Ruská verze Krásky a zvířete, byla takřka nekoukatelná. Film je neskutečně nudný, plný hloupých a srdceryvných plků, s tak topornými herci, že to snad ani není možný. Hlavní protagonista jistě hodně těžil z toho, že žije s modelkou, společně se oddávají zdravé životosprávě a mohl dát aspoň na obdiv své dmoucí břišáky a Marija? U té jsem měl pochybnosti již u Černobylu a zde můj názor nezměnila. Ta je nejspíš obsazována hlavně díky svému manželovi, který je ve věku jejích rodičů, nejspíš má v tamním filmoprůmyslu slovo a občas jí pomůže k nějaké roli. To je asi tak dobrá herečka, jako moje mamka, když mě přemlouvá, abych jí dojel pro mekáče. Já vlastně ani nevím, za co dávat plusy? Možná tak za krásné exteriéry a zvláštní efekty, ale filmařsky je to na hraně odpadu a cca 70% mi hlava nebere. Za mě 20% s odřenýma ušima.

Já mám tuhle komedii fakt rád. V mém věku už na takové velké lásky moc nevěřím, ale ve filmu mě to baví. Owen Wilson je sympoš a celej film tahá, nicméně jeho parťák taky drží krok. Rachel to tady moc sluší, stejně jako nestárnoucí Jane Seymour. Spousta dobrých hlášek a vtipných scén. A malá role Willa Ferrella v kombinaci s českým dabingem je fakt síla. Hlavně jeho hulákání na mámu se sekanou a hraný brekot na pohřbu, to mě pokaždé rozbije :-D Za mě slušných 80%  

Lehounce přihodím směrem nahoru, ale díl se povedl, skvělej byl Fez ačkoliv toho moc neřekl, ale i Erikova maminka, opět několik silných hlášek a scének:-)

Tak tenhle seriál, jsem zatím sledoval na přeskáčku a občas, ale pojedu od začátku, aspoň abych viděl začátky týhle party. Samozřejmě úvodní díl velmi slušnej, hlavně začátek je nabitej dobrejma frkama:-)

V neposlední řadě geniální hudba mistra Luboše Fišera. Bez ní by si to snad ani nedovedu představit.

Veľmi pekný animák o odvahe a obete polo človeka a polo zvieraťa. Zotročený Mosley je prinútený pracovať pre svojho vlastníka a nebyť jeho syna a záhadných svetlušiek, uveril by svojmu osudu. Jeho pravá podstata je však iná. On je v skutočnosti spriamený a vysoký slobodný tvor. Musí nájsť stratenú záhradu (predobraz raja), kde rastie strom, ktorého ovocie mu prinavráti pravdu o sebe. Prenasledovaný lovcom, ktorý ho chce priviesť naspäť do otroctva a ponechať si jeho roh ako trofej, musí Mosley utekať s pomocou svojich priateľov a svetlušiek, aby prinavrátil všetkým pravý život. Svetlušky sa na konci ukážu ako strážca záhrady (ako anjel z raja) a ochránia Mosleyho od lovca, ktorý nakoniec ostane uväznený v svojej prázdnote. Sila rodiny, priateľstva, odvaha, obeta, viera spraviť krok do neznáma, to všetko vás prenesie do krásneho snímku boja dobra proti zlu.

.
Ano, myslím, že průměr je to správné hodnocení pro takový film. V podstatě už není nutné, abych se na to kdykoli jindy koukal a to ani jako kulisu. Není to vlastně ani moc zábavné, ani moc akční, ani moc nic jiného. Nehledě na to, že jsem očekával spíš nějaký typ lone-wolf revenge filmu.

Cože? Od producentů všech těch nejvíc nezajímavých hororů jako je M3gan, Pět nocí u Freddyho a Černý telefon? Tímhle se vážně někdo chlubí? Tak to bude určitě stát zato, že?

WTF? Co to bylo za ty příšerný efekty?

Viděl jsem jen konec a to mi stačilo, kdyby to byl aspoň nízkorozpočtový horor tak možná... Ale takhle je to šílený. Navíc těch plno špatně vybraných herců, ani jedna postava mě nezaujala, prostě kompletně celý špatně a ještě velká nuda. Nejhorší horor roku 2024 !!!

Tady jsem si trošku naběhl, protože jsem čekal, ani nevím proč, klasický životopisný film a on to vlastně životopisný film vůbec nebyl. Ale mělo to pěknou výpravu, k vidění byla spousta výborných herců a scénář byl docela dobře promyšlený, což mě od jeho autorky, herečky Emmy Thompson, mile překvapilo. Takže nakonec jsem byl docela spokojený i když jsem dostal něco jiného, než jsem čekal.

Ovečka je vlastně beránek. V jednom z dílů se zamiluje do ovečky a v dalším se objeví v pánských slipech, ale jinak je seriál skvělý a už dlouho jsem se tak nesmála jako při Shaun. Vtipná animace, legrační zvuky i příběhy, pro mne pecka!

Tedy jako komedie nic moc,herci toho moc nepředvedli ani Bateman ani Affleck,pár vtipnějších momentů tam bylo jako např,otravný soused který nedal pokoj ,ale celkově spíše nudnější pasáže.

Do třetice všeho dobrého. Tentokrát film o katastrofě Titaniku natočili britští filmaři, kteří už dokonce použili svého času nový filmový výdobytek - zvuk. Možná i proto byl film natočen rovnou ve třech jazycích, v angličtině, němčině a francouzštině. Bohužel však došlo i k bohapusté lapálii s názvem lodi a tím i filmu. Britská výletní a plavební společnost Oceanic Steam Navigation Company, známější jako White Star Line, odmítla ve filmu použít jméno Titanic z úcty k památce obětí a z rizika, že by to mohlo způsobit citové trauma přeživších a pozůstalým. A tak film převzal název od oceánu. Údajně však ale existovala i loď jménem „Atlantic“, která navíc ztroskotala mnohem dříve než Titanic. Je tedy trochu záhadou, o které lodi tento film vlastně je. Ale kdo o to dneska něco ví, že? Je zvláštní, že předchozí američtí a před nimi němečtí filmaři takový problém neměli. Buď, jak buď. Scénář filmu se plně drží konceptu katastrofy, takže se nijak nezdržuje úvodem, čímž hodně rychle ke katastrofě dojde. Pak už je to jen sled známých událostí. Cestující snažící se dostat do záchranných člunů, stále hrající hudebníci, telegrafista telegrafující nouzový signál „Save our souls“ zkráceně SOS, což v překladu znamená, „Zachraňte naše duše“, do poslední chvíle, a samozřejmě kapitán lodi, který v tomto případě nemá plnovous. Po technické stránce ohledně výpravy není ani dnes filmu co vytknout. V rámci daných možností do toho tvůrci dali všechno. Totéž se však nedá říci o příliš dlouhých dialogových scénách s některými pasažéry z tzv. vyšší třídy. Jejich vypointování sice není v kontextu situace bezdůvodné, zvláště když jeden z nich je upoután na invalidní vozík, ale takto dlouhé dialogové scény téměř o ničem v divákovi spíše probouzejí nudu. Z dnešního pohledu ohledně použitých scén není snímek nijak výjimečný, neboť skutečně obsahují jen to základní. Zub času se už na tom také dostatečně vyřádil, ale z historického hlediska katastrofického filmu, navíc o nejslavnější námořní katastrofě v dějinách, to již má jistý punc historického filmového skvostu, navíc z počátků zvukového filmu.

Za mě jeden z těch lepších dílů. Nebylo tam moc akčních scén, které ve svém věku už nestíhám a nedělají mi dobře:-) Prostě standardně dobrý Harry...

Televizní minisérie, natočená podle epického románu Jamese Clavella, je rozsáhlá sága odehrávající se ve feudálním Japonsku popisující cestu anglického námořníka Johna Blackthorna (v podání Richarda Chamberlaina), který se zaplete do politických intrik a kulturních střetů v Japonsku 17. století. Příběh umně zobrazuje střet západních hodnot a japonských tradic Blackthornovýma očima a nabízí bohatou tapiserii kulturního poznávání. Od přísné hierarchie samurajské společnosti až po složitost japonské politiky, čímž po divácké stránce dokáže vtáhnout do pečlivě prozkoumaného historického prostředí. Svěží krajina, složité kostýmy a autentické kulisy přináší dávné časy, zatímco pozornost seriálu věnovaná detailům zajišťuje historickou přesnost a autenticitu. Navíc se nejedná pouze o příběh o politických intrikách, ale také o lásce, zradě a cti. Romantická podzápletka mezi Blackthornem a Mariko dodává příběhu emocionální hloubku a zdůrazňuje složitost vztahů uprostřed kulturních bariér a společenských očekávání. Jako obvykle mohou historici poukázat na určité historické nepřesnosti a zjednodušení kulturních a historických aspektů doby, ale to už tak u filmové tvorby bývá. Celkově i přes všechna přirozená tvůrčí negativa zůstává tento miniseriál přelomovým ve svém podání, který uchvacuje rozsáhlým záběrem, přesvědčivými postavami a poutavým vyprávěním. Tak či onak, jako nadčasový epos zkoumající střet kultur a lidské zkušenosti si stále udržuje své divácké místo mezi významnými seriálovými klasiky.

Nebylo to úplně k zahození  a to díky hereckým výkonům a pár akčním pasážím ale nadruhou stranu tam toho bylo dost fantazy až nesmyslného ,celkově jsem se bavil takže průměr.

Nechápu to hodnocení podle mého se nato nechalo koukat,hlavně proto že se tam od začátku pořád něco děje a není čas se nudit,začalo to znasílněním jedné místní ženy a tím se rozjel ten konflikt mezi Egypťany a Angličany a konečná bitva se myslím povedla,takže za mě dobrý průměr.

Povedené,chytlo mě to hlavně pro herecký výkon K.Beckinsale a samozřejmě jak to bylo natočené nebylo čas se nudit,napětí stoupalo jak to dopadne,soudní přestahovaná s novinářkou která nechce prozradit svůj zdroj a drží se až do konce,trochu mě vadilo že A.Alda toho moc nepředvedl ale tak to bylo napsané ,M.Dillon zahrál protivníka taky dobře.

Režisér Gus Van Sant bezesporu umí, film je plný známých a dobrých herců, ale navzdory těmto skutečnostem mi tenhle biják přišel jako naprostá slátanina, která jako by si chvíli hrála na komedii a chvíli na drama a přitom si přála být romantický western. Z mého pohledu se tohle fakt hodně nepovedlo!!!

S hrůzou jsem zjistil, že jsem tuto čs. filmovou klasiku ještě neviděl a hned to napravil:-) Možná i proto mě to celkem bavilo. Luxusní herecké výkony (zejména Pucholt, naopak Hrzán mi moc neseděl), vtipné, bláznivé.

Jako rodáka z jižní Moravy mě tady pár věcí potěšilo, ale obecně vzato si myslím, že tenhle televizní kousek potěší asi víc milovníky folklóru než příznivce dobré filmařiny a kvalitního herectví. Z tohoto úhlu pohledu mi to připadalo řekněme pouze průměrné.

První filmové převyprávění katastrofální události Titaniku, na kterém se prý začalo pracovat pouhé dva měsíce poté, tedy v době, kdy se případ stále ještě vyšetřoval. A tak se i stalo, že scéna s dalekohledy používající na spatřené ledovce byla později vyvrácena. Dnes to samozřejmě už zní divně, ale ve své době, se se svou neobvyklou délkou jednalo o velkofilm. Byl však považovaný za ztracený, ale když se o Titaniku opět ve velkém začalo mluvit vlivem velkofilmu Jamese Camerona, čirou náhodou byl nalezen. A tak byl remasterován a doplněn novou hudbou. Na scénáři spolupracovala jedna z přeživších, takže lze tímto považovat celé vyobrazení z jejího pohledu. O nějaký smysluplný příběh přirozeně nejde. Na to by daná stopáž ani nevystačila. A tak lze spatřit jen základní událostí, a to spíše dokumentárním dojmem. Na hrdinství a obětavost však samozřejmě důraz vyvinut byl. Trikové scény jsou na svou dobu takové, jaké jsou. Je to viditelné, ale v tomto případě to s pochopitelných důvodů lze prominout. Při dnešní pohledu je možné snímku vyčíst milion věcí, ale v rámci daných technických možností a potřebné rychlosti příprav a zpracování, je prostě úžasný. Měl mít především informativní charakter, co a jak se vlastně stalo a to se podařilo. V rámci klasiky z němé éry si zaslouží zařadit do zlatého fondu světové kinematografie.

Tentokrát si hongkongská ikona akčních filmů v podobě Bennyho Chana vzala na paškál americké superhrdiny a superpadouchy s nadpřirozenou schopností, podíval se motivu na zoubek a za použití tradičních hollywoodských šablon a motivů, vše pojal hezky po hongkongsku. A to je vlastně všechno. Příběh tedy začíná retrospektivou do válečného vědeckého budování supervojáka, abychom se dozvěděli příčinu všech následných podivností v současnosti na jednotlivcích. Takže nic zvláštního na superschopnostech. Všichni jsou prostě silnější, všemocnější a odolnější než kdy dřív. Hlavní hrdina má samozřejmě vedle sebe novinářku, v tomto případě televizní, takže promiň Supermane, nechávám pozdravovat želvy ninja. Tradiční je také atmosféra hongkongské filmové akční tvorby. Má to spád, takže žádná plynulost, ale naservírováno je toho dost. Akční scény se střídají s dramatickými, které jsou občas obzvlášť okořeněné nějakým tím humorem pro uvolnění, a našlo se i místo na romantickou linku. Film je v cílové skupině, takže jen pro určitou skupinu filmových fanoušků. V Evropě především hongkongských filmů. Takže se pořád něco děje a délka jednotlivých dějových epizod je překvapivě vyrovnaná. Drama nepřebíjí akci a naopak. Možná to škodí romantickým momentům, které tak působí spíše zbytečně a otravně. Značná jednoduchost příběhu by ani tak nevadila, ale když jsou v akčních scénách značně vyumělkované lety po úderech a výskoků, zůstává z toho taková divná pachuť. Používání lan na takové scény se zkrátka stalo z nouze ctnost a tvůrci se je ještě nenaučili používat tak, aby to nebylo nápadné. Kde jsou ty časy svižného Jackieho Chana? Film se neprezentuje jako nějaký zvláštní velkofilm, ale spíše dává na odiv styl konce 80. a začátku 90. let. A nakonec, proč ne? I to má své kouzlo. Takže tedy nic jiného než obyčejná svižná akční zábava, která nepřemýšlí nad logikou věcí, ale jen si filmově užívá všechny asijské atributy, tolik typické pro hongkongskou kinematografii.

Zajímavý film ala Agáta Christie. James Bond pomalu rozmotává klubíčko vztahů, příležitostí a motivů až se dostane k samotnému vrahovi. Hodně mně to připomíná film Zlo pod sluncem.

Při patnáctiminutové stopáži se určitě nedají čekat velké zázraky a vodopády humoru a tahle televizní mikrokomedie není rozhodně vysloveně špatná. Ale od autorky legendárního Čtyřlístku Ljuby Štíplové a pánů Hlinomaze a Landovského jsem přece jenom čekal o trošku víc, než jsem dostal.

Hnus! Dělá se mi z toho špatně. Leda tak k zeblití. Další snímek, který nám předhazuje něco co vůbec vidět nemusíme.