Jeden svět
ohodnotit

Všichni moji blízcí

Další název:
All My Loved Ones; Všetci moji blízki
Žánr:
Rok:
1998
Délka:
91 minut
Premiéra v ČR:
21.10.1999
„Příběh o jedné šťastné rodině a osudovém setkání, které znamenalo život. Nový český film s hvězdným obsazením.“
Popis / Obsah / Info k filmu Všichni moji blízcí
POZOR, SPOILER

Ve zprávách v televizi vysílají spot o návštěvě pana N.G.Wintona, který kdysi zachránil stovky dětí před smrtí.

V roce 1938 přijíždí z ciziny na pražské nádraží slavný houslový virtuos Samuel Silberstein. Očekává jej jeho bratr Jakub se svým synem Davidem. Následuje cesta domů. Zde otec dostane ke koupi za cenu, jakou si řekne, obrovskou vilu pana Steina, který odjíždí za bratrem do Illinois v USA. Malý David žije normálním životem kluka, který chodí do školy, občas do kina a sem tam cvičí na housle. Za kamarádku má dívenku jménem Soša Kleinová. Ti dva spolu občas něco vyvedou. Například zlikvidují marmelády. Když dostane David nakládačku a mluví o tom, že jej Soša bránila, otec se nakrkne a začne syna trénovat. Běhají spolu a až David v běhu otce porazí, dostane svoje první dlouhé kalhoty.
Samuel se hodlá ženit a míní si vzít Alenu, děvče jiné víry. Hitler zabírá Sudety a jeho moc stoupá. Z USA se vrací další Jakubův bratr Max. I s koněm a komediantským vozem.

Samuel dává své vyvolené zásnubní prstýnek. Když přijde za svým otcem, ten jej jen nabádá k opatrnosti, ale sňatek schvaluje. Zahradník Schmitzer naučí děti písničku „Die Fahne hoch“. Jakubova dcera Hedvika má problém, protože přivedla svého chlapce a ten básní o návratu do jejich původní vlasti, což se otci nelíbí a nesouhlas dá patřičně najevo. Přesto ke svatbě dojde, protože musí. I děti přispějí všeobecnému veselí zpěvem písně, kterou se naučily od zahradníka.

Samuel je u Alenina otce a ten mu dá jasně najevo, že straní Hitlerovi. Alena s otcem souhlasí. Probíhá další svatba mezi Sošou a Davidem. Samozřejmě, že je to jen hra. A to už jsou zde nacisté. Nejen ve městě, ale i u Silbersteinů. Otec má totiž udělat seznam majetku, což on odmítá a papíry roztrhá.

Samuel míní vlast opustit a na scéně se opět objevuje jeho známý, totiž mladý N.G.Winton. Oba spolu jedou k Silbersteinovým, aby jim navrhli odjezd Davida do Anglie. Otec se však postaví tvrdě proti. Stále nechápe hrozící nebezpečí.

Ten, kdo měl Samuelovi zařídit vycestování, zmizel i s jeho penězi a Samuel páchá sebevraždu. David poprvé poráží otce v běhu a dostává ony kalhoty. Ale pak už se ocitá na nádraží i se Sošou. U vlaku, který jim má zachránit život…

O spoustu let později je pan N.G.Winton v televizním studiu, kde jej, již jako hodně starého pána, čeká velké překvapení.


Autor: Pitryx

Popis / Obsah / Info k filmu Všichni moji blízcí
Příběh se odehrává rok před vypuknutím druhé světové války, bezprostředně po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938. Na pozadí historických událostí sleduje osud židovské rodiny, která se po svém vyrovnává s přicházejícími událostmi. Síla příběhu je umocněna kontrastním ztvárněním, kdy se na naznačeném tragickém pozadí vstupujícího do filmu v podobě historických týdeníků a rozhlasových zpráv, odehrává poetický příběh lidí. Film si klade za úkol přiblížit dnešnímu divákovi historickou postavu pana Nicholase Wintona, jehož velký čin ve fiktivním příběhu o rodině Silbersteinových znovu ožívá.Tento statečný Angličan přišel koncem roku 1938 do Prahy, aby uskutečnil svůj plán na záchranu 669 židovských dětí, které by jistě neunikly tragickému osudu, který pro ně připravila nacistická ideologie.


Popis / Obsah / Info k filmu Všichni moji blízcí
Koprodukční snímek Všichni moji blízcí natočil debutující Matej Mináč (nar. 1961) podle scénáře zkušeného autora Jiřího Hubače. Zachycuje v něm události, jež se odehrávají v rozvětvené židovské rodině zhruba v období od Mnichovské dohody do začátku války v září 1939. Vypravěčem příběhu je dospělý muž, který se ve vzpomínkách vrací do dětských let. Jmenuje se David a je synem maloměstského lékaře. Ve zmíněné době tráví krásné dětství s kamarádkou Sošou, s rodiči, se starší sestrou Hedvikou, se strýci Samuelem, Leem, Maxem a Marcelem a s tetou Angelikou. Do idylického života však stále výhružněji zasahují historické proměny. Po vzniku protektorátu se rodina dostává do úzkých. Strýc Samuel spáchá sebevraždu. Rodiče dostanou Davida do vlaku, který odváží židovské děti do bezpečí. Avšak chlapcova kamarádka Soša a všichni jeho příbuzní za války zahynou... - Výchozím momentem filmu byl příběh Nicholase Wintona, který jako třicetiletý makléř přijel v roce 1938 do Prahy a v roce 1939 za neuvěřitelných okolností zorganizoval několik vlakových transportů židovských dětí do ciziny. Jeho stěží docenitelný čin však vyšel najevo až po téměř padesáti letech. Snímek je Nicholasu Wintonovi věnován; jeho součásti jsou kromě dobových dokumentů také záběry televize BBC z roku 1988, na nichž se nenápadný hrdina poprvé od války setkává se "svými dětmi ". Wintonova postava je ovšem jen katalyzátorem vyprávění, soustředěného na popis života fiktivní rodiny Silbersteinových. Tvůrci se opírají o zavedené jistoty: zejména o elegantní obraz a o výkony oblíbených hercu. - Nicholas Winton se zúčastnil filmové premiéry.
Filmový přehled


Josef Abrhám, Jiří Bartoška; Libuše Šafránková, Ondřej Vetchý a další hvězdy ve smutném příběhu o životě veselé židovské rodiny před druhou světovou válkou

Rodina Silbersteinových je velmi početná. A šťastná. Bytostný optimista doktor Jakub Silberstein (Josef Abrhám) tráví dlouhé hodiny v ordinaci a právě se raduje z nejlepšího obchodu svého života, když koupí vilu, v níž žijí, od protřelého pana Steina za směšně nízkou cenu. Jeho manželka lrma (Libuše Šafránková), příležitostná pěvkyně, mezitím marně vkládá své nenaplněné ambice do desetiletého syna Davida (Brani-slav Holiček), kterého ovšem mnohem víc než hodiny houslí zajímají lumpárny, vymýšlené jeho věrnou kamarádkou Sošou (Lucia Cúlková). Davidova starší sestra Hedvika (Tereza Brodská) tráví většinu času v kině. Ne snad že by jí tolik učarovaly filmy, ale v projekční kabině, kde si přivydělává jako promítač její milý, student medicíny Robert (Andrzej Deskur), oba nacházejí dostatek místa a cenného soukromí pro praktické lekce z anatomie lidského těla. Příjemně roztržitého strýce Marcela (Jiří Lábus) rodina nechává zcela napospas jeho vědeckým pokusům, které většinou končí objevením x-tého spolehlivého lepidla a jen málokdy objevením ně-čeho skutečně cenného, např. celofánu. Učitel Leo (Krzysztof Kolberger) jako neúnavný vykladač talmudu představuje pro rodinu živou výčitkou za její laxní přístup k židovské víře, všichni ho sice respektují, málokdo mu ale skutečně naslouchá. Strýček Max (Ondřej Vetchý), černá ovce rodiny, komediant, mluvka, tulák a recesista, má mnohem raději zvířata než sám sebe a ve svém životě na to zcela pravidelně doplácí. K úplnému výčtu bratrů Silbersteinových pak zbývá už jedině strýček Sam (Jiří Bartoška), houslový virtuóz, okázalý pražský elegán a pověstný sukničkář, díky kterému do poklidu malého města doléhá aspoň čas od času vzruch velkého světa.
Starý pan Silberstein (Ladislav Chudík) se svou ženou (Květa Fialová) by zkrátka mohli být se svými potomky a jejich rodinami vlastně navýsost spokojeni a Samuelovo přání vzít si za manželku nežidovku považovat za největší problém svého života, kdyby... Kdyby se v sousedním Německu stále hlasitěji neozývaly rasistické a militantní názory jistého čalouníka, jehož jméno se do dějin už brzy za-píše vskutku nepřehlédnutelným písmem. Židovská rodina Silbersteinových ale odmítá brát vážně nebezpečí, které jim ze strany říšského vůdce Adolfa Hitlera hrozí. V Československu jsou spokojení, žijí tu odnepaměti, nikdy nikomu neublížili, takže se přece nemají čeho bát. I proto nabídku mladého Angličana Nicholase Wintona (Rupert Graves/Posedlost), který organizuje transporty židovských dětí do bezpečí britských ostrovů, zprvu ostentativně odmítají. Změnit názor je donutí teprve drsná realita Protektorátu Böhmen und Mähren. Jenže krutou hru o život začíná stále víc umocňovat i nelítostný souboj s časem.
Postava britského makléře Nicholase Wintona je skutečná, příběh rodiny Silbersteinových smyšlený, i když v zásadě velmi podobný osudům rodin oněch 669 dětí, jimž se podařilo díky Wintonově iniciativě vycestovat do Velké Británie před jistou smrtí. Z ro-din, které tu stovky malých dětí tehdy musely zanechat, totiž dokázalo holocaust přežít jen pár vyvolených. A z dětí, určených do sed-mého transportu, který se měl realizovat 1. září 1939, což se díky přepadení Polska a rozpoutání 2. světové války nakonec nepovedlo, pak nepřežil válku vůbec nikdo. Platí-li tedy ono starozákonní "kdo zachránil jednoho člověka; zachránil svět", pak dnes jedenadevadesátiletý Winton spasil náš svět 669 krát.
Zasloužené pozornosti se přitom jeho prozíravý a odvážný čin dočkal až v 80. letech na stránkách deníku Daily Mirror a díky TV společnosti BBC. Syn německých Židů, který se vzdal judaismu a konvertoval k baptistům, tak konečně mohl dojít i oficiálního uznání - anglická královna mu udělila titul MBE a český prezident Řád T.G. Masaryka. Do širšího povědomí se ovšem Wintonův hrdinský čin dostává teprve nyní filmem Všichni moji blízcí. Jestliže hrozilo a hrozí to-muto projektu nějaké ne-bezpečí, pak se jmenuje Schindlerův seznam. Sedmi Oscary ověnčené svědectví Stevena Spielberga o holocaustu a rozporuplné postavě sudetského Němce Oskara Schindlera, který zachránil stovky Židů před jistou deportací ve své to-várně, totiž přímo vybízí ke srovnávání s Wintonem a tímto filmem. Debutující režisér Matej Mináč se spolu se zkušeným scenáristou Jiřím Hubačem (nominace na Českého lva za Učitele tance a Fany) ale velmi šťastně a rozumně vzdali jakéhokoliv náznaku soutěžení s fenoménem jménem Spielberg - rezignovali na umělecké a filozofické přesahy a spolehli se čistě na sílu svého příběhu, intimní křehkost jedné, docela obyčejně bláznivé rodinky. A kvalitní herecké obsazení.
Základem všeho je velmi dobře napsaný Hubačův scénář. Na jedné straně je sice zalidněný celou řadou postav, na straně druhé ale žádná z nich nebere místo té druhé, při-čemž každá z nich velmi přesně a účelně plní svou funkci jak sama o sobě, tak v rámci celku. Velmi prakticky (i když nikterak překvapivě)je vyřešena i potřeba dodávat divákovi patřičnou sumu nezbytných základních in-formací o postupném politicko-společenském vývoji v zemi, což nenápadně ob-starávají filmové týdeníky, promítané v kině, kam se chodí Hedvika pomilovat s Robertem. Hubač se také rozumně nenechal strhnout k výraznějšímu popisu Nicholase Wintona, nechává stranou problémy s londýnskou židovskou obcí, která se značnou nelibostí nesla, že do záchranné akce zapojuje i křesťanské organizace, resp. zmiňuje Wintonovo sledováním fašistickým gestapem. Wintonovi tak i ve filmu zůstává ta role, kterou hrál v osudech oněch 669 dětí, tedy který jim sice zachránil život, jehož ale většinou viděli pouze jednou jedinkrát v životě, na nádraží. O jednotlivé herecké party, které nemají v rámci devadesátiminutového filmu příliš mnoho prostoru, se podělili přední čeští slovenští a polští herci a své dobře napsané miniatury dokázali prakticky do jednoho naplnit opravdovostí, v některých případech dokonce ryzím člověčenstvím. Kde při jejich hodnocení začít? Třeba u Jiřího Bartošky, jehož rozmarný bonviván Sam se rozhodne na stará kolena dospět, a který v sobě nese dokonale vyladěnou tragikomickou strunu židovského požehnání i prokletí. Tradičně výborný je Ondřej Vetchý, dokáže v tak málo větách o sobě říct tolik, že diváka až mrazí v zádech. Velmi dobře kreslí svou manželku a matku Irmu i Libuše Šafránková. V manželství zprvu poněkud nezdravě dominantní, nesoucí v sobě zhrzenou ambici velké umělkyně, posléze však při svém těžce zkoušeném muži pevně stojící choť a ryzí matka, jež si musí ze svého srdce vyrvat vlastního syna, aby mu tím zachránila život. Velmi kvalitní herecké výkony ale předvádějí i mnozí další - Josef Abrhám v roli dr. Silbersteina, na jehož bedra bolestivě dopadá poněkud slepá víra ve spravedlnost a elementární lidskou slušnost, Marián Labuda v roli Němce Spitzera, jenž se z nenápadného šikovného zahradníka pomaIu ale jistě stává pevnou součástkou nacistické mašinerie, Bohumil Klepl jako protřelý manažer Kühn, František Němec v roli chladně vypočítavého bankéře atd. atd.
Právě scénář, herecké výkony a rutinní kamera Doda Šimončiče (Hloupá Augustina, Modré z nebe) jsou hlavními tmelícími prvky filmu. Na úkor režie. Nezkušený debutant Matej Mináč nedokázal v rámci šťastně zvoleného zadání najít pro snímek propracovanější a filmově zajímavější tvar. Jeho aranžování scén působí až příliš jednoduše a televizně, místy pak dokonce bezradně (např. jízda autem podél Berounky). Za nepříliš šťastné nelze považovat ani dvojí zarámování filmu - do televizního zpravodajství a ještě do oživlé fotografie. Především televizní šoty, ač jsou v případě BBC opravdu velmi emotivní a silné, měly zůstat tam, kam patří, tedy v televizi.
Vzdor těmto výtkám ale Všichni moji blízcí přece jen splnili svůj účel, mj. proto, že nám umožňují nahlédnout do života českých Židů těsně před okupací a vydávají tím svědectví o labilitě tehdejšího společensko-politického uspořádání, falešnosti morálky a alibistické
(ne)odpovědnosti. Když si vypůjčím slova jednoho z hrdinů filmu, Všichni moji blízcí jsou filmem, který vnímavého diváka dokáže na devadesát minut udělat lepším a úplnějším člověkem. A to není vůbec málo.

Sedláček Jaroslav/Cinema


Popis / Obsah / Info k filmu Všichni moji blízcí
Silbersteinovi jsou rozvětvená, spokojeně žijící židovská rodina, která si v letech 1938 a 1939 nebezpečí fašismu nechce příliš připouštět. Hlavou rodiny je lékař Jakub Silberstein v podání Josefa Abrháma, jeho exaltovanou manželku a příležitostnou pěvkyni, která své nenaplněné ambice marně vkládá do syna, hraje Libuše Šafránková, strýčka Maxe, černou ovci rodiny, komedianta, recesistu, majitele cirkusu, kolotoče a rodea, Ondřej Vetchý, Strýce Marcela, roztržitého vědce a vynálezce, Jiří Lábus, strýčka Jackieho, houslového virtuosa a proslulého pražského sukničkáře, Jiří Bartoška, ortodoxního strýce Lea, dobráckého, leč neúnavného vykladače talmudu, Krzystof Kolberger...

Sága židovské rodiny z malého městečka, která před vypuknutím druhé světové války řeší dilema, zda emigrovat, či zůstat. Tvůrci se ve svém snímku opírají o zavedené jistoty: scénář Jiřího Hubače, elegantní kameru Doda Šimončiče a výkony známých a oblíbených herců. Film vznikl podle skutečných událostí, kdy Brit Nicholas Winton v roce 1939 zorganizoval (na poslední chvíli) několik vlakových transportů židovských dětí do ciziny.
Program ART

Koprodukční snímek Všichni moji blízcí natočil debutující Matěj Mináč podle scénáře zkušeného autora Jiřího Hubače. Zachycuje v něm události, jež se odehrávají v rozvětvené židovské rodině zhruba v období od Mnichovské dohody do začátku války v záři 1939. Vypravěčem příběhu je dospělý muž, který se ve vzpomínkách vrací do dětských let. Jmenuje se David a je synem maloměstského lékaře. Ve zmíněné době tráví krásné dětství s kamarádkou Sošou, s rodiči, se starší sestrou Hedvikou, se strýci Samuelem, Leem, Maxem a Marcelem a s tetou Angelikou. Do idylického života však stále výhružněji zasahují historické proměny. Výchozím momentem filmu byl příběh Nicholase Wintona, který jako třicetiletý makléř přijel v roce 1938 do Prahy a v roce 1939 za neuvěřitelných okolností zorganizoval několik vlakových transportů židovských děti do ciziny. Jeho stěží docenitelný čin však vyšel najevo až po téméf padesáti letech. Snímek je Nichdasu Wintonovi věnován; jeho součásti jsou kromě dobových dokumentů také záběry televize BBC z roku 1988, na nichž se nenápadný hrdina poprvé od války setkává se "svými dětmi".
Letní filmová škola


Nový publicista:
Nelíbí se vám tento obsah? Chcete napsat lepší? Tak neváhejte a klidně napište


Hodnocení:n12345678910
Český lev Oscar

Filmová databáze v číslech

Filmů: 190269
Osobností: 697369
Fotografií: 762965
Plakátů: 375673
Obsahů a biografií: 177910

Poslední komentáře

The Boondocks (2005) [TV seriál]

Ja nepráskam

The Boondocks
Je to úplne iný seriál,   aké poznáme a jeden z   najzvláštnejších. Ťažko   ho uchopiť, lebo je to aj   sociálna kritika, aj   komédia, aj více >

Autor: volam.sa.pistik | Hodnocení: 8 / 10

Amazing Spider-Man (2012)

Za mě lepší net ten první

Amazing Spider-Man
Já mám prostě tohohle   Spider-mana raději než toho   původního od Raimiho. To   jméno píšu skoro určitě   špatně, tak se omlouvám,   nechce se více >

Autor: majkronyk | Hodnocení: 8 / 10

Bylo to o nacistech (2008) [TV e...

Bylo to o nacistech
Solidní díl, s dobrejma   vtípkama a scénkama, ale   hlavně tam je můj oblíbenec   Herb a ten to svejma   hláškama zvedá vejš:-)

Autor: FLA | Hodnocení: 8 / 10

Jack Rozparovač (1988) [TV film]

Jack Rozparovač
Z mého pohledu je tahle více   než tříhodinová televizní   koprodukce opravdu   vynikající. Režisér a   scenárista v jedné osobě   David Wickes více >

Autor: klasifikátor | Hodnocení: 8 / 10

Na místě činu: Zmizení v hotelu ...

Na místě činu: Zmizení v hotelu Cecil
Dokument plný otázek,   podezřelých a také lidí,   kteří se snaží přijít na   to, co se vlastně Elise   stalo. Případ, ze kterého   mrazí!

Autor: veverka-zrzka | Hodnocení: 7 / 10