Valčík z Oněgina (1939)
Es war eine rauschende Ballnacht
Další název: To byla opojná plesová noc; It Was a Gay Ballnight; That Night at the Ball; The Life and Loves of Tschaikovsky
Žánr: drama
Země: Německo - předválečné
Délka: 94 min., 2579 metrů
"Valčík z Oněgina" se řadí do skupiny životopisných filmů, které se v dané době a zvlášť v Německu těšily oblibě obecenstva. Tento film poněkud převyšoval předešlé nejen uměleckou úrovní a jemným, ale i taktním zásahem do tajemství života největšího ruského skladatele Petra Iljiče Čajkovského. Mistr, který se jen těžce probíjel k uznání doma, než dosáhl světové slávy, byl finančně podporován a existenčně zajišťován svou ctitelkou, kterou ve skutečnosti neznal a nikdy až do své tragické smrti nepoznal.
Tvůrcové dějového pásma tohoto filmu, jenž se rozvíjí v inteligentní režii Carla Froelicha, vytvořili z tohoto poměru román lásky. Není to však banální milostná historie, nýbrž opravdové drama života dvou lidí, blízkých si vzájemným pochopením a rozloučených nepřeklenutelným zákonem, který předepsal osud, aby z tragického otřesu podnítil umělcův růst a dal sílu milující ženě, aby unesla své osobní utrpení. Hraje ji Zarah Leandrová.
Tato sympatická Švédka od svého objevení, prošla rychlým vzestupným vývojem až k této úloze, kde nejen má příležitost uplatnit svůj vzácný alt, ale vyjádřit se také dramaticky v pojetí svého trpícího ženství, které se nemůže vzepnout k protestu, pokud nechce zradit i milovaného muže. Zarah Leandrová zde zpívá dvě Čajkovského písně a jeden "vzdorný" šanson. Hans Stüwe byl pro úlohu předurčen tím, že byl sám dříve operním pěvcem a koncertním pianistou, takže podání jeho úlohy působí bezprostředním a pravdivým dojmem. Čtyřúhelník doplňuje Marika Rökková, která jako kabaretní tanečnice je do mistra zamilovaná a dopomohla mu k prvnímu úspěchu jeho valčíku, a Aribert Wäscher jako Kátin manžel, chladností až tvrdou a krutou přemáhající své city k choti, která se mu odcizila.
Leo Slezak vytvořil zde sympatickou postavu učitele a přítele obou milenců. Režisér Carl Froelich s krajní svědomitostí i v podrobnostech choval ráz doby. Děj filmu, dramaticky vzrušující, je podložený motivy ze skladeb Čajkovského, hlavně ze VI. symfonie H-moll a vrcholí v tragickém finále za zvuků "Patetické", kterou hrál orchestr berlínské státní opery.
Autor: Asmodej
| hraje: |
|---|
| Zarah Leander (Katharina Alexandrowna Murakina), Aribert Wäscher (Michael Iwanowitsch Murakin, manžel Kathariny), Hans Stüwe (Petr Iljič Čajkovskij), Marika Rökk (tanečnice Nastassja Petrowna Jarowa), Leo Slezak (prof. Otto Hunsinger), Fritz Rasp (kritik Porphyr Philippowitsch Kruglikow), Paul Dahlke (hudební nakladatel Iwan Casarowitsch Glykow), Hugo Froelich (Jarow, otec), Wolfgang von Schwindt (Jarow, strýc), Kurt Vespermann (Ferdyschtschenko), Karl Haubenreißer (Gruda Sabowitsch, koncertní agent), Ernst Dumcke (Dimitri Pawlowitsch Miljukin), Karl Hellmer (Stephan, sluha), Karl Hannemann (Pjotr, sluha), Maria Loja (Elsa Siebeneinerová), Eduard Bornträger (Jarow, švagr), Grete Greef-Fabri (Jarrowová, matka), Franz Stein (dr. Ossorgin), Arnim Süssenguth (velkokníže Konstantin Konstantinowitsch), Leopold von Ledebur (generál), Maria Reisenhofer (stará kněžna), Eva Immermann (mladá kněžna), Claire Glib (tlustá dáma), Traute Bengen (matka čekající na nádraží), Max Harry Ernst (host na koncertě), Lotte Goebel (Sonja, Katharinina služebná), Gerda Kuhlmey (host u Kathariny), Benno Mueller (host na koncertě), Ferdinand Robert (host na maškarním bále), Eva Wegener (host u Kathariny) |
|
|
|
|
|
| zpěv: |
|---|
| Zarah Leander (písně "Romanze op. 5 (Das Lied, das einst in uns'ren Herzen sang ...)"; "Chanson triste"; "Nur nicht aus Liebe weinen" a "Vaines Toutes les Penines") |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
