FDb.cz > V říši Stříbrného lva (1965) > Tisk

V říši Stříbrného lva (1965)

Kara ben Nemsí a jeho přátelé jsou hosty chaldejského vůdce Kadira Beje, jehož dceru Ingdžu zachránili během předchozího společného dobrodružství. Mezitím se obávaný lupič Abú Sajf se svou bandou chtějí zmocnit nejstarších chaldejských pokladů, které v jeskyních hory Nejdir střeží kněží vedení Marou Durimeh, Ingdžinou babičkou. Jakmile se zpráva o plánech gaunerů donese ke Karovi, vyráží v doprovodu věrného Halefa Omara, udatného Ahmeda el Cordy a Ingdži na cestu varovat ochránce pokladu. Abu Seif je ovšem lstivý a proradný a sám je navede do pasti. A navíc ještě spojil síly s Karovým nedávným protivníkem, jenž přežil svou zdánlivou smrt, a nyní přísahá pomstu.

Vyprávění V říši stříbrného lva volně navazuje na předchozí snímek Divokým Kurdistánem a oba filmy vznikaly současně. Navzdory názvu nemá film nic společného se stejnojmenným románem Karla Maye, ale představuje volnou adaptaci dalších motivů obsažených v knize Divokým Kurdistánem. Tento ryze komerční tah producenta Artura Braunera může být pro příznivce Mayových románů obzvláště matoucí. Knižní série V Říši stříbrného lva, přesněji řečeno její stejnojmenná třetí část, se vyznačuje ztrátou romantické navity a naopak oplývá duchovními a filosofickými motivy, k čemuž autora vedly zkušenosti z jeho první reálné výpravy za hranice Evropy, do Orientu, kterou podnikl v závěru své literární kariéry během let 1899 a 1900. Film s tímto názvem naopak představuje typicky idealistickou dobrodružku s až superhrdinskými figurami.

Jelikož dobrodružství Kary ben Nemsího vyžadovala pouštní exteriéry, probíhalo natáčení ve Španělsku v provincii Almería, kde se rozprostírá impozantní Tabernaská poušť. Výrobu filmů provázela řada personálních konfliktů. Vedle nespokojenosti režiséra Franze Josefa Gottlieba a handrkování se se španělskou koprodukční společností Balcazar byl nejvíce sledován spor s Lexem Barkerem, který se dožadoval navýšení honoráře, protože nebyl předem informován, že výsledkem natáčení mají být dva filmy.

Diváky pochopitelně čeká shledání s hrdiny z předchozího snímku, které ztvárnili Lex Barker, Ralf Wolter a Marie Versiniová, známí svými rolemi již z mayovek odehrávajících se na Divokém západě. Stejně tak se vracejí i představitelé komediálních partů Dieter Borsche a Chris Howland. Jediné, co se stran výroby a distribuce snímku změnilo oproti Divokým Kurdistánem, byla distribuční společnost. Producent Artur Brauner uzavřel smlouvu s mladou firmou Nora, která se týkala jiného projektu na motivy Karla Maye, z něhož ale sešlo. Aby dodržel podepsanou smlouvu, nabídl Brauner firmě distribuci již hotového snímku.

Zdroj: ČT

režie:
Franz Josef Gottlieb

hraje:

Lex Barker (Kara Ben Nemsi), Marie Versini (Ingdscha), Ralf Wolter (Hadži Halef Omar), Dieter Borsche (Sir David Lindsay), Chris Howland (Archibald), Sieghardt Rupp (Abu Seif), Gustavo Rojo (Ahmed El Corda), Fernando Sancho (Padišáh), Anne-Marie Blanc (Marah Durimeh), Antonio Casas (šejk Cedar), Charles Fawcett (šejk Mohammed Emin), Antonio Iranzo (Durek), Djordje Nenadović (maharadža z Mossulu), Gloria Cámara (Benda), Rolf Rolphs (Sluha Maraha Durimeha), Fernando Rubio (Sadek)

námět:
Karl May (román)

scénář:
Franz Josef Gottlieb, J.M. Petersen, José Antonio De La Loma (dialogy)

kamera:
Francisco Marín

hudba:
Gerard Muller, Raimund Rosenberger

střih:
Teresa Alcocer, Walter Wischniewsky

zvuk:
Max Galinsky

produkce:
Artur Brauner

dabing:

Vladimír Ráž (Kara Ben Nemsi), Zdenka Procházková (Mara Durimena), Vladimír Hrubý (Hadži Halef Omar), Svatopluk Beneš (Sir David Lindsay), Eduard Cupák (Archibald), Pavel Trávníček (Ahmed El Corda), Rudolf Jelínek (Machredž z Mossulu), František Vicena (šejk Cedar), Jan Schánilec (Abú Seif), Alois Švehlík (Durek), Oldřich Lukeš (Padischah), Hana Talpová (Ingša), Alena Procházková (Benda), Ferdinand Krůta (šejk Kadir Bei), Jiří Němeček (sluha), Jiří Zavřel (bandita), Miroslav Středa (voják), Mirko Musil (Sadek), Karel Chromík (bandita), Boris Rösner (banddita), Jaroslav Vágner (kněz), Jan Sedliský (Kadir Bejův zvěd)