Obsah filmu Zašlapané projekty
Zašlapané projekty je cyklus České televize z roku 2009, který se věnoval především objevům, vynálezům a nápadům českých osobností z oblasti vědy, techniky, architektury nebo sportu, ke kterým došlo před rokem 1989 a které z nejrůznějších důvodů nedošly uznání, byť by si je podle tvůrců pořadu zasloužily. Pořadem provázel Jaroslav Skalický, spoluautor pořadu a redaktor Českého rozhlasu. Jeden díl trval cca 18 až 19 minut. V roce 2010 byla některá témata zpracována do stejnojmenné knihy.
Seznam epizod:
Pražské metro (8. 1. 2009)
Pod značkou ČSA (15. 1. 2009)
Lokomotiva „u ledu“ (22. 1. 2009)
Kontaktní čočky profesora Wichterleho...
Zašlapané projekty je cyklus České televize z roku 2009, který se věnoval především objevům, vynálezům a nápadům českých osobností z oblasti vědy, techniky, architektury nebo sportu, ke kterým došlo před rokem 1989 a které z nejrůznějších důvodů nedošly uznání, byť by si je podle tvůrců pořadu zasloužily. Pořadem provázel Jaroslav Skalický, spoluautor pořadu a redaktor Českého rozhlasu. Jeden díl trval cca 18 až 19 minut. V roce 2010 byla některá témata zpracována do stejnojmenné knihy.
Seznam epizod:
Pražské metro (8. 1. 2009)
Pod značkou ČSA (15. 1. 2009)
Lokomotiva „u ledu“ (22. 1. 2009)
Kontaktní čočky profesora Wichterleho (29. 1. 2009)
Nežádoucí architekti (5. 2. 2009)
Památník Vítkov (12. 2. 2009)
Stop pro „čezetu“ (19. 2. 2009)
Pistole CZ 75 (26. 2. 2009)
Zapomeňte na škodovku (5. 3. 2009)
Los Angeles 1984 (12. 3. 2009)
Pohřbená dálnice (19. 3. 2009)
Příběh zvaný flexareta (26. 3. 2009)
Vrtulník HC-4 (2. 4. 2009)
Kinoautomat (9. 4. 2009)
Kauza Tatraplan (16. 4. 2009)
Kombajn pro muzeum (23. 4. 2009)
První byla EMA (30. 4. 2009)
Mikroskop, který předběhl dobu (7. 5. 2009)
Případ MEVRO (14. 5. 2009)
Minor – sláva a pád (21. 5. 2009)
Babeta nešla do světa (28. 5. 2009)
Vltava šanci neměla (4. 6. 2009)
Piana pana Kořána (11. 6. 2009)
Motorák alias Chrochtadlo (18. 6. 2009)
Karosu pokořil Ikarus (25. 6. 2009)
Zánik továrny EMBO (3. 9. 2009)
Folkový kolotoč (10. 9. 2009)
Dálník pana Andrleho (17. 9. 2009)
Hlubinné objevy (24. 9. 2009)
Tunel na Jadran (1. 10. 2009)
Stadion Odborářů (8. 10. 2009)
Kabriolet pro Stalina (15. 10. 2009)
Vzkříšení Moravského teplokrevníka (22. 10. 2009)
Hurikan šanci nedostal (29. 10. 2009)
Vesničky SOS (5. 11. 2009)
Nevítaný odkaz ševcovské dynastie (12. 11. 2009)
Mopedu Stadion odzvonilo (19. 11. 2009)
Emigrace kardiologa Poupy (26. 11. 2009)
Osud restaurátora Makeše (3. 12. 2009)
Zapomenutý epidemiolog Raška (10. 12. 2009)
ETAREA – sen o bydlení (17. 12. 2009)
Zdroj: Wikipedia.org < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Typ filmu: Krátký
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 5.12.2019
Popis dilu 01, 03, 24, 30
#01: Pražské metro
Nové odlehčené české vozy musely ustoupit zastaralým ruským.
S vládním rozhodnutím o výstavbě metra zadala vláda předsedovi Plánovací komise a ministru zahraničního obchodu úkol projednat možnost dodávek vozů ze SSSR, jejich licenční výroby u nás či výroby zcela nových českých vozidel. Nakonec byla v roce 1967 doporučena varianta stavby nových vozů. Jako výrobce byl určen podnik ČKD Tatra Smíchov. Podle návrhu konstruktérského týmu v čele s Ing. Antonínem Honzíkem byly vyrobeny dva dvouvagonové prototypy, které vynikaly moderním pojetím, některými progresivními prvky a nízkou hmotností. V roce 1971 už ale projekt začal dostávat ideovou příchuť. Na jaře 1971 došlo k rozhodnutí o dovozu sovětských vozů. Jejich nasazení znamenalo krok zpátky. Byl to zastaralý výrobek, hlučný, náročnější na energii, údržbu a zajištění bezpečného provozu. Příběh soupravy R1 a hlavního projektanta A. Honzíka přiblížíme prostřednictvím vyprávění jeho spolupracovníků, členů rodiny, projektantů mostu, publicisty a největšího znalce celého projektu R. Mary a dalších osob.
------------------
#03: Lokomotiva "u ledu"
Kyklop – nejrychlejší česká dieselová lokomotiva sedmdesátých let. Proč musely Československé dráhy její výrobu odmítnout?
Kyklop, T 499 - Mezi projekty, které v době před rokem 1989 zastavila vláda z politických důvodů, patří také případ vyráběné moderní lokomotivy v ČKD Praha - Lokomotivka, která byla do té doby nejvýkonnější motorovou lokomotivou vyrobenou v tehdejší ČSSR. V roce 1963 začala platit v rámci zemí tehdejší RVHP takzvaná "Specializační dohoda", která rozdělovala motorové lokomotivy do pěti skupin podle výkonnosti. Podle dohody se měl každý z určených účastnických států zabývat vývojem a výrobou lokomotiv jedné výkonnostní skupiny. Tehdejší ČSSR tímto plánem připadly druhé nejsilnější lokomotivy o výkonu 1100 až 1470 kW. Tehdy je vyrábělo pražské ČKD - Lokomotivka. Kategorie nejvyšších výkonů připadla SSSR. V ČSSR na tuto "Specializační dohodu" doplatily další dva typy lokomotiv.
---------------------
#24: Motorák alias Chrochtadlo
M 475 - Československé dráhy měly mít moderní a pohodlné motoráky. Kvůli tovární výrobě pro Dálný východ se dodnes kodrcáme ve vozech pro zapadlé lokálky.
Výzkumný ústav kolejových vozidel (VÚKV) dostal v roce 1968 od tehdejších ČSD a příslušných ministerstev úkol vyvinout moderní výkonný motorový vůz pro neelektrizované tratě. Do náročného vývoje bylo investováno mnoho milionů korun a v roce 1974 byly ve Studénce vyrobeny dva poněkud odlišné prototypy těchto vozů. Tehdy však byl problém se zajištěním výroby klíčových komponent těchto vozů, hlavně toho nejdůležitějšího - spalovacího motoru. Hledalo se řešení, jak získat motory (import motorů z kapitalistických, ale dokonce i části socialistických zemí nepřicházel v úvahu), ale celé to nakonec byla jedna velká fraška, kde politické zájmy předem rozhodly o osudu nadějných vozidel...
--------------------
#30: Tunel na Jadran
Karel Žlábek málem splnil sen Čechů o vlastním moři.
V 70. letech minulého století vznikla v bývalém Československu do detailů propracovaná projektová studie profesora Karla Žlábka o vybudování rychlostní železnice, která by většinou pod zemí spojovala jih Československa s pobřežím Jaderského moře. Železniční tunel by pak ústil na umělém mořském ostrově Adriaport, který by byl majetkem československého státu. Celková délka trati měla být 410 km, z toho 350 km by připadalo na tunely. Ačkoliv projekt vznikl z popudu tehdejšího ministerstva vnitra, k jeho realizaci nedošlo kvůli finanční náročnosti. Svou roli však sehrála i politika...
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 22.2.2019
Kdy bude pokračování - ukradené projekty?
Jako nápad bezvadný, ale jaksi jsem se nedočkal jejich znovuzrození, když se "teď už může". Spíš by se dal natočit nový seriál Zničené fabriky a podobně. Naše zlaté ručičky zemřely v konzumu, kdy si vše můžeme koupit.
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 26.3.2018
Stupidní seriál špinící dobu socialismu
Zase další dílko špinící dobu socializmu z prdu - kce (to není překlep) současné předražené České Televize, molocha, který s rozpočtěm 7 000 000 000 Kč ročně, vytváří takové seriály jak na běžícím pásu, nezveřejňuje lépe řečeno skrývá a tají jaké berou platy jeho zaměstnanci. Dnes dávali jeden díl a v něm na uplném konci jakýs člověk řekl větu - zas jeden projekt který zanikl díky politice. K tomuhle seriálu by se hodilo spíš kdyby řekl - zas jeden fimový projekt, který vznikl díky politice, kterou propaguje Česká Televize. Smutné, Česká Televize by měla vytvářet hodnotné seriály nepolitické, které by byly tak kvalitní, jako ty předlistopadové, kolik jich po r.1989 ČT vytvořila? je jich počtem jako je prstů jedné ruky.