FDb.cz > Pochodně (1960) > Tisk

Pochodně (1960)

Velký majitel továrny na výrobu sirek, pan Smolík, se rozčiluje nad článkem, který vydal jeho syn Otto v novinách. Píše v něm o francouzských komunardech, barikádách a mrtvých v Paříži a spojuje to s dělníky, kteří jsou rádi, že jsou zaměstnáni u něj v sirkárně za almužnu, zde dochází i k úrazům a k nemocem - z povolání. Vždy po výplatě je veselo, chlapi zajdou do hospody a dají si skleničku tvrdého nebo pivo. Mezi ně ale nepatří Pepík Rezler, který peníze poctivě odevzdá vždy své matce, která se stará o muže ochlastu a k tomu o malé holčičky. Pepík pokukuje po Anči Rozsypalové a celý rudne, když jej děvče samo políbí. Při manipulaci ve fabrice s materiálem dojde k výbuchu fosforu, sirky začnou hořet, Pepík je na ruce popálen, vedení mu vyhrožuje vyhazovem nebo prací za půl mzdy. Pavlínka z bohaté rodiny, do které se zakoukal Otto Smolík, si přeje navštívit fabriku, kde chce vidět, jak to tam běží. Přijíždí ve chvíli, kdy Pepík jde okolo a pustí si pusu na špacír, ona jej podaruje penízem, za který matka zaplatí celý svůj dluh. Když se vrátí po týdnu domů Pepík, od mámy se dozví, že sestry i táta zemřeli. Pepík s Ančí jedou na svatební cestu do Chuchle tam a zpět, ve vlaku potká Josefa B. Pecku, který jej zve do dělnického spolku. Dochází ke krachu na Vídeňské burze a majetek Smolíkových se třese v základech, mnozí se střelí do hlavy, jiní umírají na infarkt ale aby Otto Smolík nemusel zavřít fabriku, každý musí přinést nějakou oběť. Zvýší se plán, dělníci dostanou méně zlatek, tak začnou vyhrožovat stávkou, "oni nechápou," že jsou vlastně proti sobě. Továrník Smolík udá Pepíka Rezlera policejnímu řediteli, že vede ve fabrice rebelii jako dělnický předák a kdo překročí určitou hranici, musí být odstraněn. Pepík opouští ženu s dítětem a jde do vězení z politických důvodů na 18 měsíců, zde se potkává se Zápotockým i Peckou...  Autor: jarda53

režie:
Vladimír Čech

hraje:

Eduard Cupák (dělník Josef Rezler), Zuzana Stivínová (Anči Rozsypalová, později Josefova žena), Jaroslav Vojta (továrník Smolík), Luděk Munzar (Otto, Smolíkův syn), Karel Höger (páter Novotný, ředitel věznice), Zdeněk Braunschläger (redaktor Kolář), Vlastimil Hašek (zpěvák Hejkal), Václav Sloup (harmonikář Masopust), Lubomír Kostelka (zpěvák Kulda), Vladimír Brabec (dělnický předák Ladislav Zápotocký), Jan Tříska (dělnický předák Josef Boleslav Pecka), Jiří Kodet (redaktor Norbert Zoula), Rudolf Jelínek (redaktor Fait), Oldřich Lukeš (dělník Šmejkal), Oldřich Velen (dělník Brož), Rudolf Deyl (dělník Hübner), Alexandra Myšková (dělnice Pešková), Radoslav Brzobohatý (dělník Kovář), Eman Fiala (opilec Rezler, Josefův otec), Marie Brožová (Rezlerová, Josefova matka), Miloš Patočka (mladý dělník), Jiřina Krejčová (mladší dělnice), Miriam Hynková (Paulína, Ottova snoubenka), Oldřich Vykypěl (policejní ředitel), Ota Motyčka (hostinský Rozšlapil), Bohuš Záhorský (prasečkář), Miloš Nedbal (faktor Dokoupil), Miloš Vavruška (úředník Prášil), Martin Růžek (pihovatý tajný), Vladimír Menšík (buldočí tajný), Václav Lohniský (dozorce v sirkárně), Karel Effa (dozorce ve vězení), Vladimír Leraus (tajný rada Straka, otec Paulíny), Otakar Brousek (rozčílený pán), Dagmar Zikánová (komorná), Karel Smyczek (Frantík, syn Peškové), Marie Nademlejnská (dělnice), Otto Lackovič (dělník), Ljuba Hermanová (zpěvačka v kabaretu), Vítězslav Černý (hostinský), Bedřich Vrbský (hostinský), Václav Švec (číšník u Rozšlapila), Josef Hlinomaz (pianista v kabaretu), Rudolf Pellar (zpěvák v kabaretu), Karel Dostal (továrník), Věra Langrová (prostitutka), Hana Davidová (Máňa), Jana Břežková (Brožova dcera), Jaroslav Synák (dělník), Helga Čočková (Rozárka), Ladislav Gzela (dělník od Waldesů), Zuzana Fišárková (dělnice), Karel Hovorka (kamelot), Georgis Skalenakis (švihák ve Vídni), Jiří Krampol (mladík)

námět:
Vladimír Neff (novela Zelené pochodně)

scénář:
Vladimír Neff

kamera:
Rudolf Stahl

hudba:
Štěpán Lucký, Ludwig van Beethoven

výprava-architekt:
Bohuslav Kulič

kostýmy:
Karel Postřehovský, Slávka Doležalová, Miloslava Šmídová

střih:
Antonín Zelenka

zvuk:
František Černý, Bohumír Brunclík (efekty)

vedoucí produkce:
Josef Ouzký

výtvarník:
Stanislav Pavlík, Josef Dvořák

mluví:
Otakar Brousek (komentář)

zpěv:
Sbor (Dělnická sláva), Ljuba Hermanová (Já jsem ta chansonetta), Lubomír Kostelka (Že tě má panenko, budeme mít; Čupr holka, čupr Pepík; Santa Lucia (parafráze); Kéž jsem úředník), Vlastimil Hašek (Že tě má panenko, budeme mít; Čupr holka, čupr Pepík; Santa Lucia (parafráze); Kéž jsem úředník), Rudolf Pellar (Ve Vídni se teďko vidí)

text písně:
František Hrubín (Dělnická sláva), Jiří Červený (Já jsem ta chansonetta; Čupr holka, čupr Pepík; Ve Vídni se teďko vidí; Santa Lucia (parafráze); Kéž jsem úředník), Vladimír Neff (Já jsem ta chansonetta; Čupr holka, čupr Pepík; Ve Vídni se teďko vidí; Santa Lucia (parafráze); Kéž jsem úředník)

choreografie:
Miloslav Lipinský

masky:
Oldřich Mach, Rudolf Buneš

zástupce vedoucího výroby:
Václav Cajthaml, Růžena Hulínská

asistent režie:
Vladimíra Vlková, Miloš Kohout, Věra Ticháčková

asistent kamery:
Stanislav Milota, Bohumil Vodička

pomocná režie:
Čestmír Mlíkovský

spolupráce:
Kamil Lhoták (výtvarná)

nahrál:
Filmový symfonický orchestr

dirigent:
František Belfín