Páté kolo u vozu

Tenhle film není sice žádné arcidílo, ale já   ho mám ráda - už jen kvůli té nádherně   laskavé babičce paní Baldové, která mi tolik   připomíná tu moji vlastní. Realisticky   podané, trošku smutné...ale s dobrým koncem. A   to je to hlavní!

Na věčně se starající babičku Paní Baldové   se nedá zapomenout. Ona měla takový zvláštní   hlas, tak mazlivý. Moc se mi líbí babiččina   vzpoura a jak nechává celou rodinu ve svých   rukou a ta si neumí s ničím poradit.   Příjemný film!

Babička vlakem od Havlíčkova Brodu přijede ke   své dceři a její rodině do Prahy, kde se o ní   budou všichni starat, jenom aby se měla dobře.   Ale postupem času se z ní stává v rodině   služka. Ale jednou,když tatínek si vyhlídl   pěvkyni, maminka tráví většinu času prací   pro redakci časopisu, děti jsou trochu   nevychovaný, hrnec přetekl a babička si bouchne   do stolu. Odchází od rodiny ale po určité   době se vrací a rodiče dětí letí k Jadranu a   jak babička říká: to u moře je   nejkrásnější na usmiřování..

Tento film zachraňuje jen Zd. Baldová.....
....ano, kdyby nebylo paní Baldové v jedné z   jejích posledních rolí, asi by tento film   vůbec nestál za shlédnutí. Je to slabota.   Vyznívá tak nějak křečovitě, kýčovitě,   zkrátka má se možná tvářit jako   psychologická záležitost (odvrhnutá maminka do   pokojíku pro služku vedle výtahu), částečně   jako mravní poučení (konec dobrý, dcera   procitá a uvědomuje si, že odpověď anonymní   čtenářce, jíž využívá vlastní rodina, je   ve skutečnosti směřována vlastní matce), k   tomu první milostné vzplanutí dceřino,   nesouhlas otce...ano, těch psychologicky   laděných prvků by zde bylo víc, ale v globálu   je tento film téměř až trapný. Nemám ho   příliš v lásce, ale přesto uděluji pět   bodů, je to za skutečně výborný výkon Zd.   Baldové.