Ovoce stromů rajských jíme

Když
(podle mého náhledu) někdo chce točit   brizantní alternativu, měl by na to být dost   šílený, ale současně udržet vniřní   kázeň. To první autorka možná splňovala, ale   to druhé už ne. Síla výrazových prostředků   mi přišla zmrhána v cikcakoidním pojetí,   které je sice plnokrevné, ale koncepčně   rozhárané do všech směrů. Naprosto jsem   nepostřehl gradaci - samotné kupení   (fantas)magorických scén ve stylu symbolismu   nijak nezaujme. Negativní dojem hodně podtrhla   zvuková složka, kterou (navzdory jiným kladným   ohlasům) považuji za hodně nezvládnutou,   obzvlášť v úvodní části. Projevovat snahu o   excentricitu disonancí se dá tolerovat v   gradačních momentech, ne ale jako nosné téma.   Možná že mi uniklo něco podstatné; ale oproti   jiným alternativám které mě potkaly, a u   nichž se (byť třeba se zpožděním) dostavil   onen okamžik "wow", teď se u mě   nedostavilo nic.

Já nejsem vyznavačem odporných exhibic paní   režisérky, až na Kalamitu i Bohúša. Pokud   něco natočím pro náročného diváka, by se   neměl film vysílat během dne. Chytilová na co   sáhla, to podělala. Ovoce jsem sledoval 15   minut, hudba děsná až mi z ní bolela hlava,   děj žádný a vůbec se nedivím režimu, že   Chytilovou nepouštěli moc před kameru...

Hernajs to musel být matroš na kterém jeli.   Tedy minimálně půlka štábu včetně paní   Věry. Tento snímek je chvilku tak, a chvilku   zase tak. Jednou dole, a jindy zase dole. V   maličkostech nedává smysl, v celkové   souvislosti také ne. Pomineme-li otázku   hudební, pokud to tedy místy hudba vůbec je,   můžeme se soustředit na stránku výtvarnou. Ta   je přímo pod psa, ale někdy, v některých   záběrech nestojí za nic. Dějově je to   rozmatlané, ale zato lehce nepochopitelné. Herci   nehrají, ovšem je třeba vyzdvihnout, že si   dělají, co je momentálně napadne. No, nebudu   hrát machra, že jsem to plně pochopil. Něco mi   zcela jistě uniklo. Upřímně napsáno, já jsem   se to ani moc pochopit nesnažil. Jsem zvyklý,   že se na mne mluví „srozumitelštinou“. Toto   dílo si zaslouží jak plný počet bodů, tak i   nulu. Takž já dám přesný průměr s tím,   že podruhé jen v nejvyšší nouzi a velkém   hladu po jakémkoli filmu. Tak aha, průměr   nemohu dát, neb jsem použil rychloposun. Takže   za dvacet. Když zmatený film, tak zmatený   koment, ne?

Víc ujeté mi od Věry Chytilové přišlo už   jen první porevoluční "Mí Pražané mi   rozumějí (1991)" a téměř hned mě   napadlo, že přelomy epoch jsou u paní   Chytilové trochu rozpačité a je to jako když   někdo v rámci úklidu vyhází bordel a vás v   něm nechá vymáchat a k tomu s tou   nenapodobitelnou štiplavostí a sarkazmem. Tohle   rozhodně naní pro každého.

Prvotřídní umělecká fantazie. Líbí se mi   zvolená hudba, práce se symboly, barvami,   obrazovými kompozicemi. Výkony herců zde nejsou   až tak důležité, protože oni sami ustupují   do pozadí a sami se stávají pouhým symbolem   uměleckého vyjádření (Promiň, uctívači   filmových hvězd!). Chytilovou vždy zajímal   především vztah mezi pohlavími, zde nejinak.   Avšak zařazení některou z televizí do   hlavního večerního času by bylo podnikatelskou   sebevraždou; je to totiž svého druhu umělecká   onanie. Ale copak pohledná dívka na internetu   masturbuje jen pro své vlastní potěšení? I   divák z toho může mít potěchu.

prekvapeni
petr , kdyz jsem to videl poprve v tv .nedavno   vubec jsem to neznal , ovsem asi nejsem jeste   uplne narocny divak,protoze toto dilo me velmi   prekvapilo a to ne zrovna prijeme. ahoj cau.