Obchod na korze

Film je tragikomickým príbehom jednoduchého stolára Tóna Brtka, ktorý sa vďaka svojmu švagrovi, miestnemu veliteľovi Hlinkovej gardy, stáva arizátorom a získa skrachovanú galantériu, patriacu starej nahluchlej židovke Lautmannovej. Film tematizuje schopnosť autoritatívneho režimu zatiahnuť do svojho súkolia aj bezúhonného človeka, ktorý sa potom márne snaží vyrovnať s výčitkami vlastného svedomia.

Obchod na korze sa nepremietal v bývalom Československu 20 rokov, patril k zakázaným, keďže jeden z jeho režisérov Ján Kadár po násilnom potlačení Pražskej jari vojskami Varšavskej zmluvy emigroval do Spojených štátov. Tento film bol natočený v malom meste na východnom Slovensku v Sabinove.

Obchod na korze (angl. The Shop on Main Street) je film natočený na motívy novely spisovateľa Ladislava Grosmana. Ako prvý československý film získal cenu americkej Akadémie filmových umení a vied (Oscar) za najlepší cudzojazyčný film v roku 1965. Poľská herečka Ida Kamińska bola o rok nato nominovaná na Oscara za najlepší ženský herecký výkon v hlavnej úlohe.

Prevzaté a upravené z rôznych zdrojov

POZOR SPOILER

Ocitáme se ve Slovenském štátě v roce 1942. Arizační zákon je přijat Tisem a jeho vládou. Zde žije i stolař Tóno Brtko, a je to stolař na slovo vzatý. Myslí si, že se ho zákon netýká. Poslouchá svou manželku, která mu vypráví o stavbě na náměstí. Tóno se tam jde podívat, ale jen kvůli řečem své ženy. Stavbě velí jeho švagr Markus, zapálený pro Tisa. Tóno ho nemá rád, protože jej kdysi ošidil v dědickém sporu. A hle, jednoho dne se Markus objeví u nich i s manželkou. Po hádce mu Markus předává lejstro, ve kterém je mu přidělen krámek po židech. Z nich tu zůstala už jen stará paní Rozália Lautmannová. Je skoro hluchá a její vnímání světa je poněkud prapodivné. Tóno tedy přichází do krámu jako arizátor a nový majitel. Teprve kamarád Kuchár mu vysvětlí, že s ním bylo vyšplouchnuto. V krámě skoro nic není. Ale přesto chce, aby Tóno zůstal a držel to nad vodou. Za to mu bude židovská obec vyplácet peníze, až sedm set korun. Tóno zůstává. Ovšem před svou manželkou hovoří zcela jinak. Lautmannová odmítá prodávat, když je šábes, ale i tuto situaci Tóno za pomoci Kuchára vyřeší. A protože Tóno už je „někdo“, promenáduje se po korze jak s manželkou, tak se švagrem. Následně začne staré paní vylepšovat nábytek a zdá se, že soužití bude fungovat až do konce. Jenže do toho přichází železničář Andráši s tím, že se děje něco podezřelého. Prý v noci přivezl celý vlak prázdných dobytčích vagónů. A prý jsou určeny pro židy. Situace se vyhrocuje, Hlinkova garda zatýká Slováky a označuje „bílé židy“. Doplácí na to právě Kuchár. Tónova žena mu nadává, že nehledal v krámě ukryté zlato. Za její chamtivost jí Tóno poprvé v životě řádně nafackuje. Vrací se zpět do krámku a snaží se Lautmannovou ukrýt. Mezitím jsou židé venku ujišťováni, že jdou pouze pracovat. Tóno už je opilý jako zvíře a chce babku dát mezi ostatní. Ta asi teprve nyní pochopila, oč jde a ven z krámu nechce. Židé jsou odváženi a na náměstí již není ani noha. Jen švagr s jiným židobijcem kráčí ke krámku…

Nejslavnější film známé dvojice Ján Kadár (zemřel 1. 6. 1979, Los Angeles) a Elmar Klos nesporně patří k vrcholným dílům československé kinematografie. Je adaptací stejnojmenné novely Ladislava Grosmana, jejíž děj se odehrává ve „slovenském štátu" a vznikl na podkladě skutečných událostí. - Tono Brtko je truhlářem ve východoslovenském městečku. Na rozdíl od svého švagra Kolkockého odmítá „dělat kariéru" v Hlinkově gardě. Nicméně po nějaké době podlehne nátlaku své ctižádostivé ženy a příbuzných. Proti své vůli se stane arizátorem obchůdku vdovy Lautmannové. Stařičká paní vůbec nechápe, co se děje, a Tono není schopný jí to vysvětlit. Ochotně přistoupí na hru místní židovské obce, od níž bere peníze, a působí v krámu jako „příručí". V okamžiku, kdy všichni židé odcházejí do transportu, násilím strčí starou paní, s níž se spřátelil, do malé komůrky. Později zjistí, že se stařenka při pádu zabila. Neunese tíži viny a oběsí se. - Obchod na korze získal dlouhou řadu cen. Připomeňme alespoň Státní cenu K. G. režisérské dvojici, vynikající herečce polského židovského divadla Idě Kamiňské a Jozefu Kronerovi, a Oscara.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled

Kadár se v předchozích filmech vypořádával s válečnými událostmi i s obdobím 50. let. Zůstávalo poslední osobní tabu - holocaust. Nikdy předtím u něj neobjevíte sebemenší zmínku o čtyřech letech strávených v maďarském pracovním táboře, o tom, jak maďarští a slovenští fašisté odvlekli do koncentračních táborů jeho rodiče i sestru s dětmi, a že už se nikdo z nich domů nevrátil.

V Obchodě na korze chtěl Kadár porozumět tomu, čím sám prošel, čím prošli jiní lidé a proč museli zemřít jeho rodiče.

O mnohoznačnosti díla svědčí fakt, že když Brtko přijímá dekret o arizaci, který spouští jeho osobní tragédii, je to během dlouhé noční scény rodinné oslavy, na níž mimo jiné paroduje Hitlera. Arizuje, ale kdesi v hloubi duše nesouhlasí, ví, že to není správné.

Setkání stolaře a Židovky je setkáním dvou osamělých lidí. Brtko je osamělý, protože je ostatním pro smích, Lautmannová zase proto, že její svět je už dávno mrtvý. Čím víc se sbližují, tím víc si Brtko uvědomuje hrůzu celé situace i svého místa v ní. Jenomže: buď zabije on ji tím, že ji vydá do transportu, anebo zabije ona jeho, protože ho pro náklonnost k ní označí za „bílého Žida". Brtkova sebevražda je výsledkem tragické situace - platné zákony nutí lidi, aby se nenáviděli, ne přátelili.

Obchod na korze nepátrá po jednoznačném viníkovi holocaustu. Je zřejmé, že vinu nesly i zákony, teror Hlinkovy gardy, ale také prostí obyvatelé městečka, kteří pravidelně chodili do kostela na kázání i ke zpovědi, žili v představě o vlastní bezúhonnosti a připustili, aby se součástí společenského systému staly lži, krádeže (arizace) a vraždy (pracovní a vyhlazovací tábory).


ZDROJ: Václav Macek, 36. LFŠ 2010

1. československý film oceněný Oscarem (1966).
Děj filmu se odehrává během druhé světové války v malém městě na Slovensku.
Truhlář Tóno Brtko, poctivý a slušný člověk přijme pod nátlakem své ženy a vysoko postaveného švagra arizační dekret na obchod staré paní Lautmannové. I když je obchod nevýnosný, Brtko v něm zůstává a předstírá, že arizuje. Stará paní se o Brtka stará jako o syna a on jí pomáhá jak může. Příjde však den, kdy všichni Židi z městěčka obdrží předvolání k transportu....
DVD Express

V malém východoslovenském městečku v době druhé světové války se odehrává děj příběhu, napsaného na základě skutečné události, který v roce 1965 natočila dvojice režisérů Ján Kadár a Elmar Klos na motivy novely Ladislava Grosmana. Film získal cenu Americké filmové akademie - Oskara za nejlepší zahraniční snímek.

Truhlář Brtko byl vždycky slušným člověkem, jenomže má švagra vysokým funkcionářem Hlinkovy strany a ten mu věnuje arizační dekret na židovský obchod vdovy Lautmanové. Dobrácký Brtko se snaží vysvětlit nic nechápající stařeně, která zde prožila celý život, oč skutečně jde a snaží se ji zachránit před odsunem do vyhlazovacího tábora. V roli slušného člověka, z něhož nakonec poměry udělaly něco, čím nikdy nechtěl být, podal vynikající herecký výkon Jozef Króner, skvělá byla též jeho protihráčka Ida Kaminská.

Radana Vítková