Milenec lady Chatterleyové (1998) [TV film]

Milenec lady Chatterleyové
69.2 %
 
 
    Žánr: příběh / drama
    Země: Česká republika
    Délka: 109 min.
„Filmové zpracování románu Davida Herberta Lawrence.“
Milenec Lady Chatterleyové je nejproslulejší a nepochybně i nejkontroverznější dílo anglického prosaika, básníka a esejisty Herberta Davida Lawrence (1885-1930).

Řadu let byla tato kniha považována spíše za pornografii, byla zakazována a cenzurována a teprve později, snad v souvislosti s překotným vývojem tohoto století, byla pochopena a rehabilitována jako umělecké dílo, vypovídající jedinečným způsobem o své době a jejích rozporech. Lawrencovy předchozí romány, Synové a milenci, Duha, Zamilované ženy či Opeřený had, se soustřeďují na otázky erotického života člověka, na vztahy mezi mužem a ženou, rodiči a dětmi, na vnitřní, podvědomé podněty a motivy lidského jednání - a toto soustředění zcela jistě není samoúčelné. Literatura, stejně jako svět kolem ní, se otevírá novým podnětům, které přináší pád pochopitelného, přehledného světa 19. století a zřetelný nástup čehosi nového, divokého, zahlcujícího.

Jistě není náhoda, že Milenec Lady Chatterleyové byl napsán po první světové válce, v roce 1928. Co jiného než neuvěřitelné, do té doby nepředstavitelné válečné běsnění opět pokládá na stůl základní otázky lidského bytí. Kdo jsme, jaké jsou naše skutečné hodnoty a cíle, jaké jsou naše naděje.

Lawrence odpovídá milostným příběhem společensky nerovné dvojice, drsným, divokým, nezakrývajícím. Provokuje vášnivým střetnutím osvobozujících se citů a přežívajících konvencí, svobodným projevem, obsaženým v samém textu, jeho stylu a výrazivu.

Zdá se, že Milenec Lady Chatterleyové byl vždy jistou výzvou. Inspiroval již několik audiovisuálních adaptací, tou zatím poslední je televizní film scénáristy a režiséra Viktora Polesného, který vznikl v České televizi, v tvůrčí skupině Alice Nemanské a Heleny Slavíkové. Stále je to v první řadě vášnivý milostný příběh společensky nerovné dvojice, ovšem jeho vnitřní rozměr chce odpovídat skutečnosti, že film vzniká na konci století, v době posunuté ještě o něco dále právě tím směrem, kterým nejistě hledí hrdinové Lawrencova románu. Osvobozující vášeň upřímného vztahu souvisí s těžkou a mnohdy i bolestnou nadějí, kterou potřebovali lidé tehdy - a kterou stejně intenzívně potřebují i dnes.

Film a jeho téma dává příležitost k mnoha mimořádným uměleckým výkonům, nejen hereckým (Zdena Studénková, Boris Rösner, Marek Vašut, Johana Tesařová, Zuzana Bydžovská a další), ale i výtvarným (architekt Martin Martinec a především kostýmní výtvarnice Jarmila Konečná) či hudebním (Emil Viklický). Pozoruhodnou a vrcholně naplněnou šanci tu dostává i kameraman Josef Špelda.

"Do budoucnosti nevede žádná hladká silnice" - píše před zhruba sedmdesáti lety H. D. Lawrence ve svém románu Milenec Lady Chatterleyové - "místo toho obcházíme nebo přelézáme překážky. Musíme žít bez ohledu na to, kolik obloh se nám zhroutilo..." Jednoduché tvrzení, kterému však ani ubíhající čas neubírá na znepokojivém důrazu.

režie:
Viktor Polesný
 
 
hraje:
Zdena Studenková (Constance Chatterleyová), Marek Vašut (Clifford Chatterley), Boris Rösner (Oliver Mellors), Johanna Tesařová (Ive Boltonová), Zuzana Bydžovská (Betty Coutsová), Hana Maciuchová (Hilda), Jan Pohan (sir Malcolm Reid), Luba Skořepová (Ellen Mellorsová), Rozita Erbanová (Mary Mellorsová), Jiří Langmajer (Michaelis), Jiří Štrébl (Tommy Dukes), Vlastimil Zavřel (Charles May), Josef Carda (Hammond), Milan Riehs (doktor), Kamil Halbich (pošťák), Rudolf Fleischer (role neurčena), Robert Štolovský (role neurčena), Emma Štolovská (role neurčena)
 
 
námět:
David Herbert Lawrence
 
 
scénář:
Viktor Polesný
 
 
kamera:
Josef Špelda
 
 
hudba:
Emil Viklický, Samuel Barber (Adagio pro smyčce), Benjamin Britten (Variations and Fugue on á Theme of Purcell / Four sea interludes from "Peter Grimes")
 
 
výprava-architekt:
Karel Vacek (výtvarník scény), Martin Martinec (výtvarník scény)
 
 
kostýmy:
Jarmila Konečná (výtvarník kostýmů), Božena Měchurová, Helena Sirotková, Hana Káclová
 
 
střih:
Lenka Polesná
 
 
zvuk:
Miroslav Hřebejk, Jiří Čermák (střih zvukových efektů)
 
 
produkce:
Alice Nemanská, Helena Slavíková
 
 
mluví:
Viktor Preiss (vypravěč)
 
 
II. kamera:
Jan Kváča
 
 
vizuální efekty:
Irena Kadlecová (barevná korekce), Miroslav Růt (barevná korekce)
 
 
masky:
Jiřina Kozlová, Martin Valeš
 
 
dramaturgie:
Petr Zikmund
 
 
zástupce vedoucího výroby:
Zuzana Vrbová, Simona Machytková
 
 
asistent režie:
Lucie Blažková
 
 
asistent kamery:
František Novák, Prokop Králíček
 
 
pomocná režie:
Magdalena Čechová
 
 
spolupráce:
René Varga, Aleš Průcha, Zdeněk Kostka, Jan Šindler, Josef Váňa, Martin Bubeník, Ludovít Varga, Josef Rákosník, Irena Štěpánová, Václav Tomšovský
 
 
výprava:
Petr Žerovnický (rekvizitní výprava), Pavel Šetka (rekvizitní výprava)
 
 
nahrál:
Studiový orchestr KMČ ČT
 
 
dirigent:
Mario Klemens
 
 
vedoucí výroby:
Ilona Jirásková
 
 
skript:
Luďka Mužíková
 
 
asistent zvuku:
Jiří Znamenáček
 
 
catering:
Miloslav Kulič, Soňa Kuličová
 
 
vrchní osvětlovač:
Petr Pauer
 
 
asistent střihu:
Jakub Voves
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.