Melodie štěstí (1929)
Säg det i toner
Další název: The Dream Waltz
Žánr: muzikál
Země: Švédsko
Délka: 86 min., 2342 metrů
"Melodie štěstí" byl švédský zvukový film o studentech, kteří měli svou tradici nepřerušovanou žádnou cizáckou nadvládou, proto jejich kulturní vývoj probíhal rovnoměrně a nebyl přerušován. Švédské studenstvo si mohlo svoje tradice také udržovat.
A když při studentské slavnosti o Valpuržině noci sta a sta těchto mladých lidí v bílých čepicích, které hrdě a bez vyjimek všichni nosí, zaplaví ulice Stockholmu, ze set hrdel zazní stará studentská píseň, byli diváci strženi s sebou. A proto si hrdina tohoto filmu netroufá studentce Lise doznat, že svou čapku nosí již neprávem, neboť ji musel odložit, aby si po tatínkově smrti vydělával jako průvodčí pouliční dráhy. Ale Lisa má jako všechny ženy dobrou "přítelkyni" a ta se postará, aby Lisa vstoupila náhodou do Olofova vozu.
Lisa je dcerou patricijské rodiny, která by nikdy nedovolila, aby se stala ženou průvodčího tramvaje. Ale tento konduktér je mimochodem také skladatelem a složí písničku, která ho učiní populárním. A když konečně pomůže z bryndy i záletné Lisině maceše, dopadne všechno dobře.
Děj je prostinký, ale psychologicky dobře zdůvodněný a má za pozadí nejkrásnější město evropského severu, kde se moderní výstavné třídy snoubí s přírodními půvaby jeho polohy. Studentku Lisu se vší mladistvou svěžestí zahrála Elisabeth Frisková, jejího skromného a nakonec vítězného partnera Hakan Westergren. Znamenitou figurku s nádechem fraškovitého pojetí vytvořila ve své záletné maceše Stina Bergová.
Režii měl Edvin Adolphson, který si v jedné epizodní roli taktéž zahrál. Tímto svěžím filmem, dýchajícím čistým vzduchem mládí, vstoupila švédská zvuková tvorba vítězně do světa. V tomto případě jsme švédským tvůrcům mohli závidět, neboť náš první zvukový film vyprávěl historku - prostitutky...
Autor: Asmodej
| hraje: |
|---|
| Håkan Westergren (Olof Svensson, řidič tramvaje (říká si Raoul Forain)), Stina Berg (paní Svenssonová, Olafova matka), Edvin Adolphson (milenec paní Lindahlové), Björn Berglund (student v Hasselbackenu), Helga Brofeldt (žena v Hasselbackenu), Elisabeth Frisk (Lisa Lindahlová), Eric Gustafson, Jenny Hasselqvist (paní Lindahlová, Lisina nevlastní matka), Karl Gerhard (skladatel hudebních šlágrů pro nakladatelství Harmoni), Margit Manstad (Ingrid Martensonová, Lisina kamarádka), Axel Nilsson, Nils Ohlin, Siv Rundgren, Stina Ståhle (úřednice v hudebním nakladatelství), Tore Svennberg (pan Lindahl, hudební vydavatel), Åke Uppström (Olofův spolužák), Astrid Wedberg (komorná u Lindahlů), Kurt Welin (student v Hasselbackenu), Aina Rosén (úřednice v hudebním nakladatelství), Justus Hagman (účetní v hud. nakladatelství), Arne Lindenbaum, Ossian Brofeldt, Tyra Leijman-Uppström, Alice Thörling (úřednice v hudebním nakladatelství), Otto Malmberg (komorník u Lindahlů), Sture Lagerwall (Olofův spolužák), Knut Frankman (přístavní dělník, který se schází s Lisou), Herman Lantz (přístavní dělník), Olof Ås (přístavní dělník), Jan de Meyere, Anna Lilja, Sven Maister, Eric Malmberg, Harald Wehlnor, Karin Eriksson |
|
| hudba: |
|---|
| Björn Schildknecht (původní hudba + písně "Hund och katt" a "Hjärtan som brinna"), Jules Sylvain (píseň "Säg det i toner"), Sonja Sahlberg (píseň "Varje liten tanke"), Karl Wehle (píseň "Hund och katt"), Rudolf Sahlberg (píseň "Hund och katt"), Edvin Adolphson (píseň "Hund och katt"), Nils Grevillius (píseň "Hjärtan som brinna"), Frans Gustaf Oscar (píseň "Sjungom studentens lyckliga dag" pod pseudonymem G*****), Carl Michael Bellman (písně „Fjäriln vingad syns på Haga", „Ulla! Min Ulla", „Vila vid denna källa“ a „Är jag född så vill jag leva“) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
