FDb.cz > Ludvík Bavorský (1972) > Tisk

Ludvík Bavorský (1972)

Ludvíkův příběh producenty zajímal mnohem více, na velkolepé biografické filmy si publikum potrpělo vždycky, a tak neváhali Viscontimu přislíbit již v přípravném období miliony dolarů. Netušili však, že Visconti je nepoučitelný a znovu se pokusí přetavit atraktivní námět v narativní kompromis mezi literaturou a filmem. Původní Ludvík měl mít bezmála čtyři hodiny a jako vždy precizní Visconti jej natočil s obdivuhodným entuziasmem v rekordním čase. Bohužel, krátce po skončení natáčení zradilo bezmála šestašedesátiletého režiséra zdraví a utrpěl těžký infarkt. Přestože se pokoušel ke svému filmu vrátit co nejrychleji, američtí koproducenti jej nakonec donutili materiál sestříhat téměř o hodinu. Film byl ve své původní podobě poprvé uveden až po Viscontiho smrti a o jeho rekonstrukci se zasloužili jeho spolupracovníci, kteří vystříhané části snímku údajně skupovali na sběratelských aukcích.
Viscontiho na Ludvíkovi zajímal jednak jeho romantický kult, který hodlal konfrontovat s co nejpečlivější rekonstrukcí vývoje jeho smýšlení a psychiky. Dále byl pro něj středobodem zájmu vztah mladého krále k umění. Prohlásil o něm: „Byl to Medici druhé poloviny 19. století. Chcete-li, tedy se dá říci, že žil mimo svou dobu, ale jeho život byl mimořádný, byla to nadprůměrná osobnost, vymykala se běžným měřítkům, byl to renesanční vladař a stal se obětí intrik i svého neukojeného velikášství."
Třetí motivací bylo zachycení vztahu mezi Ludvíkem - mecenášem - a Richardem Wagnerem, který z jeho štědrosti nepochybně těžil. Ludvíka ukazuje paradoxně jako zajatce romantického světa, který svou hudbou pomáhal vytvořit zištnými důvody poháněný hudební génius.
Výsledkem byl monumentální filmový román a skutečné završení tzv. německé trilogie. Jestliže v Soumraku bohů sledoval Visconti rozklad rodiny v pokušení moci, v Ludvíku Bavorském vyprávěl příběh vzestupu a pádu muže, pro kterého byla moc až na posledním místě. A který se v posledku přesvědčil tak jako von Aschenbach ve Smrti v Benátkách o nevyhnutelné opozici mezi reálným světem a světem umění.

Aleš Říman
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016

režie:
Luchino Visconti

hraje:

Helmut Berger (král Ludvík II. Bavorský), Trevor Howard (Richard Wagner, skladatel), Silvana Mangano (Cosima von Bülow), Gert Fröbe (otec Hoffman), Helmut Griem (hrabě Dürckheim), Izabella Teleżyńska (královna matka), Umberto Orsini (hrabě Hostein), John Moulder-Brown (princ Otto), Nora Ricci (hraběnka Ida Ferenczyová), Romy Schneider (královna Sisi), Adriana Asti (Lila von Buliowski), Friedrich von Ledebur (dvorní maršálek), Mark Burns (Hans von Bülow), Alain Naya, Sonia Petrovna (Sophie), Folker Bohnet (Joseph Kainz), Heinz Moog (profesor von Gudden), Marc Porel (Richard Hornig), Maurizio Bonuglia, Alexander Allerson, Bert Bloch, Manfred Fürst, Kurt Großkurth (ministr financí), Anne-Marie Hanschke (princezna Ludovika), Gérard Herter (princ Luitpold), Ian Linhart (Maximilian), Carla Mancini, Gernot Möhner, Clara Moustawcesky, Alessandro Perrella, Karl-Heinz Peters, Wolfram Schaerf (Crailsheim), Henning Schlüter (ministr Fistermeister), Helmut Stern, Eva Axén (Maria (jako Eva Tavazzi)), Louise Vincent, Alexander Stephan ((jako Gunnar Warner)), Karl-Heinz Windhorst, Raika Juri, Angelo Casadei (kněz), Berno von Cramm (Torring), Domenico Ravenna

scénář:
Suso Cecchi d'Amico, Enrico Medioli, Luchino Visconti

kamera:
Armando Nannuzzi

hudba:
Robert Schumann, Richard Wagner, Jacques Offenbach

výprava-architekt:
Mario Chiari, Mario Scisci

kostýmy:
Piero Tosi, Raffaella De Laurentiis (asistentka)

střih:
Ruggero Mastroianni

zvuk:
Giuseppe Muratori, Vittorio Trentino

vedoucí produkce:
Lucio Trentini

masky:
Maria Teresa Corridoni (účesy), Grazia De Rossi (účesy), Alberto De Rossi

asistent režie:
Albino Cocco, Giorgio Ferrara, Louise Vincent, Fanny Wessling

asistent kamery:
Gianni Maddaleni, Daniele Nannuzzi

fotograf:
Mario Tursi

dirigent:
Franco Mannino

producent:
Ugo Santalucia, Dieter Geissler

asistent střihu:
Stefano Patrizi