Kapitán Korda (1970)

Kapitán Korda
66.1 %
 
 
    Žánr: dětský / příběh
    Země: Československo
    Premiéra v ČR: 27.11.1970        
    Délka: 88 min.
„Chlapec z dětského domova přilne ke svým adoptivním rodičům. Po čase se však ozve jeho skutečná matka a chce se o něho starat sama se svým manželem…“
Malý Pepík vyrůstá v dětském domově do doby, nežli se ho ujmou náhradní rodiče. Jsou jimi laskavý výpravčí Korda a jeho paní. Adoptivní rodiče od samého začátku zahrnou chlapce skutečnou rodičovskou láskou.

Pepík přilne zejména k novému tatínkovi, jenž mu věnuje veškerý volný čas. Učí chlapce správnému chování a vede ho k plnění povinností, nikoliv však formou příkazů a trestů, ale formou jakési hry na námořníky, v níž je Korda admirálem a jeho osvojený synek kapitánem. Chlapec je naprosto ponořen do nového života, miluje svou novou rodinu, kouzelné chvíle dětství si vytváří imaginárním světem námořníka. Štěstí a pohoda však netrvají dlouho.

Náhle se objeví chlapcova biologická matka a chce Pepíka vzít k sobě. S těžkým srdcem se Kordovi synka vzdají, loučení je bolestné. Se slzami v očích se loučí Pepík se svým admirálem Kordou, svým opravdovým tatínkem. Nová, byť skutečná maminka, však tou opravdovou maminkou zřejmě nikdy nebude. V domácnosti matčině musí Pepík čelit despotismu jejího manžela a od samého začátku je častován tvrdými příkazy a úkoly – nanosit dříví na zátop, nakrmit slepice, kozu, postarat se o malou sestřičku Růženku. Přirozená výpomoc v domácnosti, k jaké jsou děti běžně vedeny, se však v případě Pepíkově mění na tvrdou práci a dřinu. Neustále nadávající otčím a vystresovaná matka, to je teď Pepíkova rodina. Jeho jedinou útěchou jsou chvíle, které tráví na místním rybníce v loďce, kterou mu nechal poslat jeho admirál Korda.

Otčím však i této Pepíkově zábavě učiní konec. Loďku mu zabaví a zničí. Pepíkovy zůstávají tak pouze povinnosti, bez možnosti se komukoliv svěřit. Stane se jednoho dne, že rodiče odjedou a zanechají Pepíkovi doma seznam s novými úkoly. Chlapec pochopí, že jediný důvod, proč si ho biologická matka chtěla vzít k sobě, byl v tom, aby plnil účel pracovní síly. Jak málo pro dítě, které touží mít svůj svět a cítit, že ho rodiče milují! Ti praví rodiče jsou však daleko. Existuje cesta, která ho za nimi dovede – železniční trať. Jen s kufříkem se Pepík vydává na cestu a putuje po trati za svým admirálem. Vyčerpaného hocha nalezne již za tmy jeden z Kordových kolegů výpravčích. Uvědomí Kordu, který si pro chlapce přijíždí, aby ho již nikdy nevrátil tam, kde tolik utrpěla jeho citlivá duše...  Autor: Hortensie

režie:
Josef Pinkava
 
 
hraje:
Michal Vavruša (Pepík Horáček), Vladimír Brabec (výpravčí Korda), Milena Dvorská (Kordova žena), Drahomíra Hofmanová (Pepíkova matka), Jiří Vala (Navrátil, Pepíkův nevlastní otec), Václav Babka (učitel), Antonín Ženčák (pochůzkář na trati), Božena Böhmová (Krausová), Vlastislav Hudec (Mikulda, Pepíkův kamarád), Jiří Sika (Hašťalák), Roman Skřivánek (Hašťalák), Jan Stibor (Hašťalák), Otík Kadleček (Otík, nejmenší Hašťalák), Rudolf Vavřínek (náčelník Hašťaláků zvaný Zoban)
 
 
námět:
Marie Kubátová (povídka Korvetní kapitán Korda (1967))
 
 
scénář:
Josef Pinkava (+ technický scénář), Milan Šimek
 
 
kamera:
Karel Kopecký
 
 
hudba:
Angelo Michajlov
 
 
výprava-architekt:
Jaroslav Krška
 
 
kostýmy:
Naděžda Škapová
 
 
střih:
Antonín Štrojsa
 
 
zvuk:
Bohumír Brunclík (zvukové efekty), Radomír Koutek
 
 
masky:
Karel Marek, Karel Konrád
 
 
dramaturgie:
Josef Strnad
 
 
zástupce vedoucího výroby:
Vojtěch Kunčík
 
 
asistent kamery:
Arne Parduba
 
 
pomocná režie:
Zdeněk Zydroň
 
 
výprava:
František Santarius
 
 
nahrál:
Filmový symfonický orchestr
 
 
dirigent:
Štěpán Koníček
 
 
vedoucí výroby:
Zdeněk Stibor
 
 
skript:
Zdeňka Stiborová
 
 
vrchní osvětlovač:
Jiří Liška
 
 
stavba:
Zdeněk Cholek, Rajmund Sysala
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.