Kanibalský sex (1980)
El caníbal
Další název: Jungfrau unter Kannibalen; Sexo Caníbal; Chasseurs d'hommes; Chasseur de l'enfer; Devil Hunter; The Man Hunter; Die blonde Göttin
Žánr: dobrodružný / thriller / horor
Země: Španělsko / Francie / NSR
Délka: 102 min.
Ochotnický surrealismus - to je Kanibalský sex jako parafráze kníratého Indiana Jonese, který svede bitvu o vnadnou herečku s „pojídačem genitálií" v podobě monster černocha s pingpongovými bulvami místo očí, a to rovnou uprostřed panenské exotiky. Logika, děj, vkus a kanibalský sex zde však chybí!
Na počátku 70. let se Jess Franco usadil ve Francii a pustil se do natáčení pro dvě produkční společnosti - Eurociné a Comptoir Français du Film. Jedním z důvodů Francovy emigrace je smrt jeho fetišistické herečky Soledady Mirandy. Začíná období, kdy může točit až deset filmů ročně, používá řadu pseudonymů a do filmů včleňuje pornografické scény.
Rok, kdy byl Kanibalský sex realizován, patřil k těm oddechovějším a Franco během něj dokončil „pouze" pět filmů. Zběsilé natáčecí tempo se výrazně podepsalo na jeho dílech. Nespoutaná mezizáběrová skladba a agresivní transfokace, tříštící jednolitost uvnitř scén, vyvolávají horečnatý dojem diletantského surrealismu, vydržovaného ďábelskými atonálními ruchy a minimalistickou kmenovou rytmikou. Rozvíjení děje a psychologie postav jsou utlumeny a do popředí se dostává (s)prosté zaujetí obrazem. Zběsilé zoomy voyeursky osahávají exotickou vegetaci, mužská i ženská ohanbí a Franco nabízí ve skromné míře pro něho jinak spíše vzácné gore efekty, které poskytují krvelačný spektákl vyvržených útrob i konzumovaných genitálií. Pudová živočišnost, schematicky ztělesněná urostlým démonickým Afroameričanem, je nakonec pokořena „kníratým Indiana Jonesem" a bílý muž tak zase jednou ukázal, zač je toho koloniální loket.
Kanibalský sex reprezentuje typickou ukázku exploatačního filmu tohoto období, počínaje za každou cenu poutavým názvem a vykřičenými propagačními materiály, jejichž vyznění samotné filmové zpodobnění nenaplňuje, a konče bezbřehým zužitkováním exotických lokací, jež mají zprostředkovávat (po)hlavní podívanou. Kanibalský námět zasazený do zemí třetího světa spojuje dílo s dobovým rozmachem filmů jako Kanibalové (Cannibal Holocaust, 1980), avšak exploatační tradice nabízející civilizovanému člověku atraktivní obrazy „jiného" je mnohem starší - ať už mluvíme o formě „shockumentaries" typu Mondo Cane (1962), anebo jejich starších exploatačních odvozenin bujících od konce 20. let, kam spadá například Angkor (1935). Francův snímek je zářnou ukázkou režisérovy eroticko-exotické linie s hororovými motivy, jehož prapočátky se vážou k filmu Paroxismus (1969) a v rozvinuté formě ji pak nalézáme u Vampiros lesbos (1971).
Jiří Blažek, LFŠ 2014
| hraje: |
|---|
| Ursula Buchfellner (Laura Crawford (jako Ursula Fellner)), Al Cliver (Peter Weston), Antonio Mayans (Jack (jako Robert Foster)), Antonio de Cabo (Thomas), Bertrand Altmann (ďábel), Gisela Hahn (Jane), Muriel Montossé (dívka na jachtě (jako Victoria Adams)), Werner Pochath (Chris), Melo Costa (Pablito), Aline Mess (kanibalská kněžka), Claude Boisson (vůdce kanibalů), Tibi Costa, Óscar Cortina, Ana Paula |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
