Obsah filmu Kainovo znamení
V řadě již třetí dílo Janusze Majewského, které vzniklo v polsko-československé koprodukci - po filmech Dvojí svět hotelu Pacifik a Slaná růže (Słona róża, 1982). Iniciátorem vzniku filmu byla tentokrát česká strana a Majewskému, jako již osvědčenému tvůrci, byla nabídnuta realizace scénáře uznávaného českého scenáristy Vladimíra Körnera. Z jeho pera vzešel příběh českého studenta Ludvíka Machla, který je kvůli svému zapojení do odboje proti rakouské monarchii zatčen a následně donucen ke spolupráci s tajnou službou. Když se však ukáže, že Ludvík je jako špicl nepoužitelný, je odvelen k tajnému vojenskému oddílu kamsi do slezského...
Ačkoli se děj odehrává na konci 19. století, nejsou historické události prusko-rakouské války, i když se zásadně dotýkala obou zemí, prvotním zájmem filmu. Kainovo znamení se skrze zápletku - nelidské praktiky tajné policie - metaforicky vyjadřuje k době svého vzniku. Takto dobře míněná a trefně mířená kritika proti socialistickým tajným službám však vyšla naprázdno. Film měl v Československu premiéru počátkem roku 1990 a pozornost společnosti byla tehdy již upřena zcela jinam.
Již samotný scénář Kainova znamení, zahrnující jak polské, tak české postavy, zadal předpoklad pro zajímavé herecké příležitosti herců z obou zemí. Českou stranu hájí vynikající, i když méně známé výkony hereckých hvězd - Petra Čapka a Jiřího Kodeta. Největší pozornost ale strhává polský herec Olaf Lubaszenko, představitel hlavního hrdiny, který si za svůj výkon ve filmu Je třeba zabít Sekala (r. V. Michálek, 1998) odnesl o několik let později Českého lva.
Petr Vlček
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016 < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 22.12.2018
Je hodně důležité, kdo látku Vladimíra Kornera dokáže kvalitně a věrohodně převést na filmové plátno. Nejvíc se to zdařilo Františku Vláčilovi (Adelheid, Pověst o stříbrné jedli a Údolí včel), Jiřímu Svobodovi (Zánik samoty Berhof) a Karlu Kachyňovi (Cukrová bouda). Dobře zabodovaly i filmy Miloslava Luthera (Svědek umírajícího času, Chodník cez Dunaj a Anděl milosrdenství). Vyloženě špatně dopadly snímky Milana Cieslara (Krev zmizelého). Kainovo znamení bych řadil k těm horším zpracováním. Chybí potřebná invence a výraznější dějová stránka. Takhle film působí zmateně a špatně. Příliš mnoho postav, těžko se v ději orientuje. A to je právě chyba režiséra, který si jinak s tak kvalitní látkou nedokáže poradit. Výsledkem pak jsou těžkopádné herecké výkony, slabé dialogy a nepřehledné scény a střihy. Vrcholem je hrozná hudba, která neumí využít a uchopit atmosféru situace a jakékoliv vypjaté scény. Předabování polských herců je také spíše ke škodě. A hlavně, film nepůsobí, že by se odehrával v druhé polovině devatenáctého století, ale jako v době kolem První světové války.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 2.12.2015
Prusko-rakouská válka, mladý člověk se svými ideály a nucené udavačství. Zajímavý příběh v neméně zajímavém filmovém přepisu vyobrazený tak trochu v artu a podobenství. Tím se zdá být snímek dosti táhnoucí a nudný, ale silný příběh o těžké době, kdy se nedá věřit naprosto nikomu, dokáže zaujmout hlavně svojí ryzostí. Bohužel je ale také přeci jen znát určitá šeď celého projektu a to může být asi i důvod, proč tento počin upadl v zapomnění, což je vcelku škoda. Za zmínku snad i stojí mladičká Sabina Laurinová se svým typickým naivním dívčím výrazem, která tu ztvárnila jednu z rolí. Její výkon ( i divák nemrava si přijde na své) je působivý a na její začátky velmi dobrý.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 11.7.2010
Přiznám se, že jsem o existenci tohohle filmu doteď neměl ani tušení. Opět je to příklad, kdy film zcela zapadl nevhodnou datací premiéry v době, která kinům moc nepřála. Přitom je to škoda, protože tenhle nevšední příběh zajímavě nakombinovaný s historickými událostmi si pozornost zaslouží. A to i díky hereckým výkonům i v těch hodně malých rolích (Kodet, Přeučil atd.)
