Hledá se táta

Krásný
Film ze začátku šedesátých let,na který se   vždy ráda podivam....skoda,že ten čas tak   utika,většina herců už není mezi nami.

Lehoučký a jemný příběh z prostředí   kojeneckého ústavu. Inu, nic zvláštního či   dramatického se tu nekoná, ale jisté cítění   přeci jen projevuje. Příběh je odvyprávěn   neskonale klidně. Základem je ztřeštěnost a   zmatečnost ale poměrně s nenásilným humorem.   I když situační prvky se objevují. Na dnešní   dobu snímek již připadá místy nudně, přesto   se mi jeví ne zase až tak špatný. Vznikl   začátkem 60. let a tak je přímo úměrný s   tvorbou oné doby.

Oddechová, potřeštěná komédie o hledání   tatínka pro malé batole, které dala do   kojeneckého ústavu jeho maminka.Ti, kdo   pátrají po otci se musí vrátit zpět do   minulosti, kdy jako chlapi, sloužili u armády.   Příjemná Gabriela Vránová jako sestřička   pomáhá saniťákovi, Vladimíru Menšíkovi v   hledání, a pro mnohé je zjištění pravého   otce velkým překvapením...

Adopce dítěte je těžká věc a v době vzniku   tohoto snímku si to snad ani nedovedu   představit.To musela být noční můra a lituju   lidi, co nemohli mít děti.No popravdě lituju i   ty, kteří je nemůžou mít i dnes.
Tento film   ovšem neukázal pravou skutečnost kojeneckých   ústavů, protože ten filmový kojeňák musel   tehdejším divákům připadat jako sci -   fi.
Nicméně to zachraňuje V.Menšík a   G.Vránová, i když popravdě tu jsem nikdy moc   nemusel, přesto je to vyjímečná herečka.

Kdo hledá,najde... a někdy je z toho i   pořádně překvapený. Právě tak, jako šofér   Standa (Vl. Menšík) v tomhle povededém filmíku   pro pamětníky. Dobrou zábavu zaručuje jak   zápletka doslova "ze života", tak i   celá řada výborných českých herců, jejichž   hvězda tenkrát teprve vycházela a z nichž už   většina není mezi námi.

Jeden z mnoha filmů, které svou přítomností   zachránil Vladimír Menšík. Ale poměrně   zdařilým způsobem se tady prosadila i   mladičká Gabriela Vránová. Příběh nemá   úplně špatnou zápletku, i když místy děj   trpí hluchými místy. Zajímavý způsob   natočení ale disponuje momenty, kdy zjistíte,   že se víc soustředíte na dění v pozadí než   na dialog v popředí (scéna rozhovoru Vránové   s Kemrem v zázemí restaurační kuchyně).   Mladší diváci budou mít asi problém s   pochopením dobových reálií, například co se   týče urputného dodržování zákazu   fotografování na nádraží. Vyvrcholením je   bezesporu policejní vyšetřování v   primářské pracovně, které se zvrhává v   nadmíru vtipnou konverzační frašku s   uplatněním velkých herců v epizodních rolích   (Sovák, Brodský, Janžurová). Škoda že tenhle   famózní nájezd na happy end je vzápětí   pohřben smutně nostalgickým probuzením do   reality a čítankovým závěrem s podtextem   socialistické morálky.

Jak to chodí v kojeneckém ústavu,aneb Vladimír   Menšík jako řidič sanitky.Komedie skoro s   nemocničního prostředí o hledání pravého   otce jednoho z dětí z ústavu.
Pěkná minirole   Vlastimila Brodského jako příslušníka VB.