Hledá se táta

Na tenhle film se vám bude asi líp koukat, když   zapomenete na to, že je anoncován jako komedie.   Je to v podstatě dost smutná story, kde hlavní   roli hrají opuštěné děti a zoufalí   dospělí. Herecky je to sice dost dobré (není   divu, když v obsazení najdete jména jako   Menšík, Kemr, Sovák, Brodský, Janžurová   aj.), ale ten příběh je poněkud přitažený   za účes. Celkově mi to vyšlo trochu nad   průměrem, ale to hlavně díky kvalitní   herecké složce, protože jinak mi tenhle film   nijak zvlášť dobrý nepřipadal.

Krásný
Film ze začátku šedesátých let,na který se   vždy ráda podivam....skoda,že ten čas tak   utika,většina herců už není mezi nami.

Lehoučký a jemný příběh z prostředí   kojeneckého ústavu. Inu, nic zvláštního či   dramatického se tu nekoná, ale jisté cítění   přeci jen projevuje. Příběh je odvyprávěn   neskonale klidně. Základem je ztřeštěnost a   zmatečnost ale poměrně s nenásilným humorem.   I když situační prvky se objevují. Na dnešní   dobu snímek již připadá místy nudně, přesto   se mi jeví ne zase až tak špatný. Vznikl   začátkem 60. let a tak je přímo úměrný s   tvorbou oné doby.

Oddechová, potřeštěná komédie o hledání   tatínka pro malé batole, které dala do   kojeneckého ústavu jeho maminka.Ti, kdo   pátrají po otci se musí vrátit zpět do   minulosti, kdy jako chlapi, sloužili u armády.   Příjemná Gabriela Vránová jako sestřička   pomáhá saniťákovi, Vladimíru Menšíkovi v   hledání, a pro mnohé je zjištění pravého   otce velkým překvapením...

Adopce dítěte je těžká věc a v době vzniku   tohoto snímku si to snad ani nedovedu   představit.To musela být noční můra a lituju   lidi, co nemohli mít děti.No popravdě lituju i   ty, kteří je nemůžou mít i dnes.
Tento film   ovšem neukázal pravou skutečnost kojeneckých   ústavů, protože ten filmový kojeňák musel   tehdejším divákům připadat jako sci -   fi.
Nicméně to zachraňuje V.Menšík a   G.Vránová, i když popravdě tu jsem nikdy moc   nemusel, přesto je to vyjímečná herečka.

Kdo hledá,najde... a někdy je z toho i   pořádně překvapený. Právě tak, jako šofér   Standa (Vl. Menšík) v tomhle povededém filmíku   pro pamětníky. Dobrou zábavu zaručuje jak   zápletka doslova "ze života", tak i   celá řada výborných českých herců, jejichž   hvězda tenkrát teprve vycházela a z nichž už   většina není mezi námi.

Jeden z mnoha filmů, které svou přítomností   zachránil Vladimír Menšík. Ale poměrně   zdařilým způsobem se tady prosadila i   mladičká Gabriela Vránová. Příběh nemá   úplně špatnou zápletku, i když místy děj   trpí hluchými místy. Zajímavý způsob   natočení ale disponuje momenty, kdy zjistíte,   že se víc soustředíte na dění v pozadí než   na dialog v popředí (scéna rozhovoru Vránové   s Kemrem v zázemí restaurační kuchyně).   Mladší diváci budou mít asi problém s   pochopením dobových reálií, například co se   týče urputného dodržování zákazu   fotografování na nádraží. Vyvrcholením je   bezesporu policejní vyšetřování v   primářské pracovně, které se zvrhává v   nadmíru vtipnou konverzační frašku s   uplatněním velkých herců v epizodních rolích   (Sovák, Brodský, Janžurová). Škoda že tenhle   famózní nájezd na happy end je vzápětí   pohřben smutně nostalgickým probuzením do   reality a čítankovým závěrem s podtextem   socialistické morálky.

Jak to chodí v kojeneckém ústavu,aneb Vladimír   Menšík jako řidič sanitky.Komedie skoro s   nemocničního prostředí o hledání pravého   otce jednoho z dětí z ústavu.
Pěkná minirole   Vlastimila Brodského jako příslušníka VB.