Žena na rozcestí

Nikdy v životě bych neřekl,   že budu na melodrama koukat   do konce bez posunování a   že mne to bude skoro jako   bavit. Nu stalo se a já   nevím proč. Asi proto, že   to nebylo nějaké unylé,   děj se posunoval rychle   kupředu, a docela jsem byl   zvědav jak to dopadne. Pan   Štěpánek měl mít více   prostoru. Nu, dávám šest a   divím se sám sobě.

Žena na rozcestí
Malý úředníček zdědí po   své tetě velké peníze. Ze   dne na den se odcizuje své   hodné ženě. Schází se v   "noblesní   společnosti" s povrchní   dívkou, které jde pouze o   to, aby získala peníze na   film a stala se slavnou. K   vůli ní se rozvádí se svou   ženou, kterou nechává   naprosto bez prostředků....

Udivilo mě, jak se jeden   snímek dokáže pohybovat od   slušného dramatu k   naivňoučké romantice tam a   zpět a zpět a tam. Co si   mám myslet o hrdince, která   je na pokraji sil a před   sebevraždou jí zachrání   neznámý muž darováním   peněz a v tom samém filmu   Zdeněk Štěpánek sděluje   své milované:"Ty zlá,   takhle mě trápit!"   Dobře, film vznikl v roce   1937, ale i tak to bylo   dost.
Proto ještě   jednou zdůrazňuji, velmi   silné a zároveň velmi   slabé scény nalezne divák   věrně pospolu v jednom filmu   a rozhodně se momenty nedají   identifikovat podle   jednotlivých herců, právě   naopak. Nicméně lze snímek   řadit k lehkému nadprůměru   produkce z té doby.

Film mierne nadpriemernej   úrovne. Pri sledovaní tohto   filmu som sa zamýšľal nad   otázkou. Aká žena je   lepšia ? Tá, ktorá sa vzdá   svojho zamestnania, je   skromná, nenáročná a   všetky sily chce venovať v   prospech domácnosti, rodiny a   nadovšetko miluje manžela,   alebo nejaká svetáčka,   ktorá doma neobsedí, pre   peniaze je ochotná urobiť   čokoľvek, na muža iba   nadáva, rada chodí po   podnikoch, zabáva sa a míňa   peniaze. Mne rozhodne je   sympatickejšia tá prvá. A   Jindra Vojnarová alias Zita   Kabátová, ma v tom utvrdila   na sto percent.