Zemětřesení

Takéto filmy si veľmi rád hocikedy pozriem. Je   tu bohaté herecké obsadenie. Trocha mi to   pripomína film Sklenené peklo, ale určité   nedosahuje jeho kvalitu.

Klasika svého žánru nijak se nevymaňující od   podobných své doby vzniku. Tentokrát se tvůrci   zaměřili na zemětřesení, které dějově   postihlo Los Angeles v Kalifornii. A tak jako   obvykle se nejdříve seznámíme s určitými   postavami, jejich úspěchy a trable jak v   soukromém životě, tak v jejich zaměstnání.   Ano, na sedmdesátá léta v rámci vyprávění   očekávané pomalejší tempo místy až s   důrazem na melodramatičnost. V určitých   situacích jsou určité postavy hodné k zaujetí   po humorné stránce, viz. nevědomí opilec v   podání Waltera Matthauha, a určité působí   spíše domnělým chodícím klišé. Dohromady   to ale všechno funguje a vytváří opravdovou   sedmdesátkovou atmosféru. Přírodní událost   všechny zasáhne až v padesáté minutě   počáteční stopáže a je skutečně na co se   dívat. A podívaní trvá kolem deseti minut. Po   technické stránce jsou speciální efekty   vypracovány pečlivě s důrazem na reálnost. A   jak bývalo zvykem, i zde se vyskytuje plejáda   tehdejších slavných herců. Snímek alespoň u   nás zase až tak známý není a je to škoda.   Žánrově se vůbec v ničem neztrácí.

Nebyl to vůbec špatný film. přestože byl   natočen v 70. letech tak triky i efekty stále   obstojí viz. třeba valící se voda. Bylo to   napínavé a zkrátka to mělo vše co správný   film tohoto ražení má mít. Překvapil mně né   úplně dobrý konec - 70%.

Na rozdíl od Skleněného pekla mi vadí   rozdělení na dvě poloviny - méně záživnou   první polovinu a vynikající druhou část.   Druhá část snese nejpřísnější kritiku, to   se u první části říci tak nedá, herci jsou   na úrovni, triky také, jen si prostě myslím,   že absolutní špičkou tohohle žánru je   Skleněné peklo a to jak po herecké, tak i   dějové stránce. Přesto ten film mohu jen   doporučit - čas tím určitě neztratíte.

Můj názor je podobný tomu, co zmiňuji u   Skleněného pekla, obdiv tehdejším trikařům   oproti dnešním PC věcem, tady odlišný osud   hlavního hrdiny...

Ve stejném roce jako Skleněné peklo, nicméně   o třídu níže, je titul Zemětřesení.Zatímco   v tom prvním Newman s McQueenem táhli linii   příběhu, tady se vyprávění tříští mezi   několik postav, z nichž charisma pouze   ukapává. Heston už je lehce za zenitem a zbylí   účastníci už bohužel také, A. Gardner je   pouze hysterická, jedinou životnou postavu   představuje Kennedy v roli policajta.
Efekty na   tehdejší dobu slušné, hlavně ty se   zemětřesením, hnusná scéna s výtahem a s   padajícími střepy. Škoda - při trošku   lepším výběru postav by tenhle titul mohl   patřit mezi špičku.

Přirovnání k další katastrofické filmové   legendě, ke "Skleněnému peklu",   sedí. I když tam je obsazení hlavních i   vedlejších rolí ještě hvězdnější.   Filmové triky lze jenom obdivovat, když si   uvědomíme dobu vzniku snímku a možnosti   filmařů. Toto Zemětřesení strčí do kapsy   pozdější plagiáty z let devadesátých.

Zemětřesení je katastrofický film ze stejné   líhně jako Skleněné peklo nebo Dobrodružství   Poseidonu a je vidět, že v té době   hollywoodským tvůrcům tenhle žánr šel. Šel   jim do té doby, než přišel Steven Spielberg se   svými Čelistmi a nastavil jiná měřítka   hodnot. Přesto velmi dobrý standard.

Snad jeden z nejlepších katastrofických filmů   všech dob. Sledujeme zde nejen vlastní   katastrofu, ale i osudy hrdinů. Každý z nich   má nějakou svoji historii, svoje soukromé   problémy a životní zkušenosti. Film vykresluje   nejen vlastní katastrofu, ale i vývoj vztahů   mezi protagonisty příběhu. U žádnýho   dalšího filmu jsem se s tím již nesetkal. Snad   jen u Skleněného pekla. Snímek Zemětřesení   může být vzorem pro další tvůrce. Málokdy   si však vezmou z něj ponaučení.