Železná maska

Kopie moc kvalitní nebyla,   ale nerušilo to. Titulky jsem   si musel přeložit sám   (strojem), ale domnívám se,   že přesto mohu snímek   zodpovědně posoudit. A   musím mu vytnout hlubokou   poklonu. Ne že by to bylo na   nějaké sledování podruhé,   ale prostě to zaujalo.   Perfektní výprava, velmi   dobří herci, a dokonce to   mělo i spád.  

Na základě úspěchu první   velkolepé adaptace Dumasova   románu „Tři   mušketýři“ (1921) se   autoři rozhodli navázat   dalším románem Železná   maska. Nutno podotknout, že   tentokrát opravdu volně,   protože s literární   předlohou má společného   jen velmi málo. Základní   motiv a to je vše.   Každopádně tak bylo   docíleno, že se vrátily   postavy z předchozího   snímku, a tedy i Douglas   Fairbanks jako DʼArtagnan.   Vše, co obsahovali Tři   mušketýři, je obsaženo i v   Železné masce.   Dobrodružství, drama,   romantika i humor. Jen už s   kratší stopáží a poněkud   menší uhrančivostí.   Zkrátka už víme, do čeho   jdeme. Fairbanks měl tak   opět příležitost   předvádět své   kaskadérské kousky ve   velkolepých kulisách. Film   má o něco větší švih a   akční náboj, takže po   této stránce nezklame.   Zajímavé je, že jde o   poslední Fairbanksův němý   film, který navíc o něco   později doplnil o zvukovou   stopu vypravěče, takže se   stal jakýmsi skromným   milníkem zvukového filmu s   nádechem melancholie zašlé   éry němých filmů. Je tak   považován za důstojné   rozloučení s němou érou a   my si tak můžeme právě v   oblasti němého filmu   naposledy vychutnat hereckou   houževnatost Douglase   Fairbankse, který byl již   dávno považován za herecké   eso dobrodružných filmů.