Vlasy

POZOR SPOILER

Mladý Claude Bukowski opouští vesnici a statek, loučí se s otcem a vydává se do velkého světa. Má jít za chvíli na vojnu, a tak si to chce užít. Náhodou potkává skupinku hippies a dámu na koni, která se mu zalíbí. Hippies jej přivedou k drogám a druhý den jeden z nich objevuje, kdo je ona dáma na koni. Vetřou se na oslavu, kde je přítomna. Nechovají se zde zrovna dle bontonu, a proto jsou jati a končí u soudu. Dostávají třicet dnů káznice, nebo zaplatit padesát dolarů. Hippies pochopitelně nemají peníze, ale Claude ano. Přesně tuto částku mu dal jeho otec. Částka však stačí jen pro jednoho, a tak od soudu odchází šéf hipíků Berger. Ten slibuje, že další peníze přinese. A skutečně se mu povede peníze sehnat. Jsou z vězení venku a Claude se konečně setkává se Sheilou. Vykoupou se spolu polonazí v jezírku, a protože jí hipíci schovali šaty, nerozejdou se v dobrém. Claude se trošku s hipíkama rafne a odchází před odvodní komisi do armády. Je přijat a začíná mu vojenský výcvik. Napíše Sheile dopis, že je v Nevadě a ona jej ukáže Bergerovi. Ten ihned navrhuje, aby se za Claudem jelo. A tak se i stane. Jistěže i zde způsobí poprask. Setkat se s kamarádem není tak jednoduché. Proto Sheila okrade o oděv důstojníka a Berger si jej vezme na sebe. V něm se dostane až do kasáren, kde najde Claudeho a chce je vyvést ven. Jenže Caude ví, že je pohotovost a že je neustále počítají. Pro Bergera žádný problém, převlékne se do jeho šatů prostého vojína a zastoupí jej. Vůbec netuší, jak osudné bude toto jeho rozhodnutí…

Příběh mladého muže povolaného do války ve Vietnamu. Cestou do armády potká partu hipees, která mu chce zpřijemnit posledních pár dnů a pomoci mu seznámit se s krásnou dívkou, kterou cestou potkali. Jsou zde vidět problémy tehdejších mladých lidí s drogami a nesouhlas s válkou ve Vietnamu.

Formanův muzikál o přátelství, lásce a svobodě v bouřlivé době války ve Vietnamu, proti níž revoltují vzpurní hippies, vyšel z úspěšné broadwayské show z konce 60. let. Dílo plné dynamické akce oplývá spontaneitou pohybu a hudebními výstupy s chytlavými písněmi, jen si na své docenění muselo počkat.

Vlasy se staly třetím režijním počinem Miloše Formana v jeho americké emigraci. Český rodák je natočil čtyři roky po oscarovém syrovém dramatu z psychiatrické léčebny Přelet nad kukaččím hnízdem (One Flew Over the Cuckoo's Nest, 1975). Může se zdát překvapivé, že právě on se ujal výsostně amerického tématu o generaci hippies protestující vůči válce ve Vietnamu. Navíc když se žánru muzikálu nikdy nevěnoval. Ovšem pomineme-li politický rozměr díla a jeho společensko-kritický apel, v jádru zůstává typické formanovské téma vzpurného mládí toužícího po svobodě a revoltujícího proti konzervatismu starší generace a institucionální zkostnatělosti. To je společné jak Vlasům a zmiňované adaptaci knihy Kena Keseyho, tak i snímkům, které Miloš Forman natočil v rané fázi své kariéry v Československu. Venkovský mladík Claude přijíždějící kvůli vojenskému odvodu z Oklahomy do New Yorku je typickým Formanovým hrdinou ztělesňujícím naivitu a nevinnost. Stejně tak v Bergerovi, vůdci party drzých hippies, na něž Claude narazí v Central Parku, můžeme spatřit prototyp vzdorovitého rebela, který vyčnívá z řady a odmítá hrát podle společenských pravidel (obdobně jako McMurphy, Amadeus či Larry Flynt). Vlasy vznikly podle úspěšného muzikálu, který se od dubna 1968 do července 1972 uváděl na Broadwayi. Za ním stála tvůrčí trojice Gerome Ragni, James Rado a Galt MacDermot, která po uvedení filmu do kin dala najevo svou nespokojenost se znatelnými posuny na úrovni postav i tématu. Původní muzikál pojednával primárně o mírovém hnutí, Claude i jeho milá Sheila byli od začátku součástí skupiny hippies. Formanovi bylo vyčítáno, že tuto rovinu rozmělnil a květinové děti eliminoval na podivné excentriky. K tomu mu úplně nevyšlo načasování – příběh z konce 60. let se v kinech objevil až o deset let později, kdy už válečný konflikt ve Vietnamu utichl, a film tak ztratil na své naléhavosti.

Jana Bébarová
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2018

Více než deset let po jevištní premiéře muzikálu VLASY (hudba: Galt MacDermont, texty: Gerome Ragni a James Rado) šokoval Miloš Forman rozhodnutím převést jej na filmové plátno. Nejen, že mu chyběla zkušenost s tímto ryze americkým žánrem, ale navíc byly VLASY chápány jako poselství „květinové generace", které už ztratilo na své naléhavosti. Ale právě Miloš Forman proměnil broadwayský muzikál v jedinečnou podívanou, ve strhující protiválečné memento s nadčasovou platností, v originální dílo, oslovující diváky bez ohledu na generační příslušnost a délku jejich vlasů. Připomeňme, že texty písní přebásnil Ondřej Hejma.

Konec 60. let. Mladík z Oklahomy Claude Bukowski odjíždí kvůli odvodu do New Yorku. V Central Parku se seznámí se skupinou hippies, vedených Bergerem. Zaujme ho bohatá dívka Sheila, která tu jezdí na koni. - Berger se s celou partou vnutí na večírek u Sheiliných rodičů. Vetřelci skončí před soudem, ale Claude složí kauci ze svých peněz. - Venkovan okusí LSD a má halucinace. Při koupání v jezírku seberou ostatní jemu a Sheile šaty a dívka se urazí. - Claude se dá odvést. Parta i se Sheilou ho později navštíví na vojenské základně v Nevadě. - Aby mohl voják strávit krátký čas s milovanou dívkou, Berger ho v jeho uniformě zastoupí. Při okamžitém odvelení do Vietnamu musí odletět místo něj. - Rok 1968. Kamarádi jsou na hřbitově u hrobu padlého Bergera. V parku u Bílého domu je demonstrace proti vietnamské válce…

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Po více než deseti letech od své americké premiéry se na plátna našich kin dostává filmová verze slavného muzikálu Vlasy a s radostí můžeme konstatovat, že roky nic neubraly na jejích kvalitách. Příběh party dlouhovlasých hippies, kteří se ujmou mladíka z Oklahomy a snaží se ho přesvědčit o nesmyslnosti války, do níž má být poslán, má stále stejně silný protiválečný akcent, umocněný hudbou Galta MacDermota, texty Geroma Ragniho a Jamese Rada (výborně přebásněnými Ondřejem Hejmou) a choreografií Twyly Tharpové. Režisér Miloš Forman tu opět osvědčil svůj cit pro výběr a vedení málo známých představitelů a s překvapivou suverenitou se vypořádal s ryze americkým žánrem, s nímž neměl prakticky žádné zkušenosti, pokud nepočítáme jeho režijní podíl na televizním muzikálu Dobře placená procházka. A nesmíme zapomenout ani na výrazný podíl jeho spolupracovníka, českého kameramana Miroslava Ondříčka. Roli ukřičeného generála vytvořil těsně před svou smrtí významný americký režisér Nicholas Ray.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled