Vítězové a poražení

Klubu miamských Žraloků, které vede stárnoucí trenér Tony DAmato se poslední dobou příliš nedaří. V zápase s minnesotskými Delfíny jsou dokonce zraněni oba quarterbackové a trenér musí poslat na hřiště zcela neznámého mladého černocha Willieho Beamena, který se okamžitě po nástupu pozvrací. Podaří se mu sice touchdown, ale vinou Tonyho taktické chyby mužstvo opět prohraje. Tony se však nepotýká nejen s špatnými výsledky, ale také s tvrdou majitelkou klubu Christinou Pagniacciovou a svou nelibost s výsledky i Tonyho prací dává otevřeně najevo. Netají se před trenérem, že se chce zbavit vynikajícího, ale stárnoucího Rooneyho, stejně jako odepsaného černocha Lavaye. Při dalším zápase se sice Beamen opět pozvrací, potom se však neobvyklým způsobem hry postará týmu o první vítězství po dlouhé době. Rooney sice stále patří k oporám mužstva a nejlepším hráčům, cítí se však unavený a chce s fotbalem skončit, což s nelibostí nese jeho manželka Cindy, která odmítá pochopit jeho vyčerpání. Fotbalová asociace hodlá zahájit kárné řízení s Christine kvůli nekalým obchodním. Blíží se poslední zápas a Tony promlouvá v šatně k hráčům, ve snaze vyburcovat je k maximálnímu výkonu. Jeho projev přeroste v osobní zpověď a úvahy o filozofii hry, které trenér věnoval celý život. A pak už hráči vybíhají na hřiště k rozhodujícímu zápasu.

Zdroj: Nova

Když se dají dohromady trojnásobný držitel Oskara Oliver Stone a skupina dynamických představitelů, začínají se ve filmu “Vítězové a poražení” odkrývat osudy fotbalového klubu Miami Sharks. Na padesátiyardové linii tohoto světa fotbalového hřiště stojí Al Pacino v roli Tonyho D’Amata, zapáleného trenéra Sharks, který musí čelit zuřícím nesvárům v mužstvu a navíc i marketingem posedlé nové majitelce klubu (Cameron Diaz), která si myslí, že Tony je z příliš staré školy. Také zraněný zadák (Dennis Quaid), a prchlivý a tvrdohlavý záložní zadák (Jamie Foxx), slizký týmový lékař (James Woods) a obránce s povzbudivou smlouvou (LL Cool J) prožívají příběhy, které se klikatí podobně jako náčrtky útočných formací. A tím vším se prolíná nádherná přehlídka pohybu, zvuku a děje sladěná do „Stoneova nejúchvatnějšího filmu za poslední roky. Oslnivá podívaná“ (Peter Travers, Rolling Stone).

Snímek Vítězové a poražení renomovaného amerického režiséra 0. Stonea je dalším z dlouhé řady jeho kritických popisů různých amerických mýtů. Tentokráte se Stone zaměřil na americký fotbal. Zatímco je filmová podoba zobrazení této hry absolutně špičková (včetně množství digitálních vizuálních efektů), ustrnul samotný režisér u pro něj tak typického moralizování na téma rasismu a nekalých praktik velkého byznysu.
Kino ART

Autor/Zdroj: /

l v novém snímku Vítězové a poražení pokračuje známý režisér Oliver Stone ve svém kritickém popisu amerických mýtů. Tentokrát se obrátil přímo k národnímu fetiši: americkému fotbalu. Soustřeďuje se přitom zejména na samotnou hru a na její zákulisí.. Jednoduchý příběh stárnoucího trenéra Miamských Žraloků Tonyho D'Amnta, nastupující hráčské hvězdy, černocha Willieho Beamena, a naopak odcházejícího hráče Capa Rooneyho, je jen záminkou pro velkolepé zachycení dění na hřišti i v hráčských šatnách. Naprostá většina filmu se odehrává při zápasech, přičemž tvůrci sledují jednotlivé akce z různých pohledů a úhlů. Stone popisuje mechanismus týmu, složeného nejen z hráčů, ale i z řady trenérů , lékařů, masérů , kustodů a funkcionářů . Věnuje se taktice a strategii hry a sleduje také její jí mediální podobu (sám hraje roli jednoho z televizních reportérů). Z obvyklé stoneovské audiovizuální „smršti" vystupuje nesmírně sugestivní a plastický obraz, jenž strhne i diváka, který se v americkém fotbalu vůbec nevyzná,. Zatímco však je filmová podoba hry špičková, samotný příběh je triviální a prvoplánový. Neschází ani obvyklé Stoneovo moralizování (na téma rasismu a nekalých praktik velkého byznysu). To však naštěstí ustupuje do pozadí nejen díky zmíněnému barvitému obrazu (v němž mají své místo i dokumentární záběry či kratičké černobílé flashbacky nebo televizní záznam), ale i díky hereckým výkonům. - Stone se netajil svou inspirací u režiséra Roberta Aldriche, který před léty natočil fotbalový snímek z vězeňského prostředí Nejdelší yard (1974). - Upozorňujeme na to, že jména klubů i celá soutěž jsou fiktivní. Zato se ve snímku objevuje mnoho bývalých i současných hráčů, mj.. i Lawrence Taylor, který byl v 80. letech jedním z nejlepších linebaeckerů (zrál za New York Giants) a který byl v loňském roce uveden do Síně slávy.
Tomáš Bartoček Filmový přehled 2000/6/31

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled