Tři nevinní

Tohle je bohužel doklad toho, že i v době, kdy   byla česká filmová komedie na vrcholu, se ne   všechno povedlo. I přes nemalý komediální   potenciál příběhu a navzdory tomu, že v   hlavní trojroli se představil jeden z mých   velkých oblíbenců, Jiří Sovák, který byl   podpořen řadou dalších výborných herců,   výsledek je velmi mírně řečeno, rozpačitý.

Nic naplat, Jiří Sovák byl sice výtečný   herec, ale tohle se mu bohužel nepovedlo.   Charakterově odlišné postavy se sice viditelně   snažil odlišit, ale stejně ve výsledku   vyznívají naprosto stejně. Námět je pro crazy   komedii jak dělaný, avšak tvůrcům jakoby se   to nějak vymklo kontrole. Chybí patřičná   energie, nápaditost a situační dravost.   Zkrátka a dobře, k zasmání je toho poskrovnu,   po dějové stránce značná jednoduchost a   navíc se zápletka neustále točí v kruhu.   Nic než tvůrčí promarněná šance.

Pokus o natočení crazy komedie selhal. Strašně   hloupej scénář, který se snaží za každou   cenu působit vtipnými scénami a dialogy, ale   naprosto tak nefunguje. Jiří Sovák se dokonce v   trojroli snaží karikovat každou postavu jinak,   ale nedaří se mu, je to moc křečovité a   nevěrohodné. Možná, kdyby se režie ujal   Jiří Krejčík, mohlo by to dopadnout mnohem   lépe. V jeho stylu bych si dovedl představit   klidně podobnou parádu, jakou představil ve   Svatbě jako řemen. Jaroslav Mach na tento druh   komedie zkrátka nestačí a ani plejáda   skvělých českých herců nehrají na plné   obrátky. Dokonce i mistr Lišák zůstává jen u   jednoho hudebního motivu, ve kterém sice   střídá různé hudební nástroje, ale všechno   je to furt dokola. Klasická ukázka   normalizační komedie pod vedením ústředního   dramaturga Ludvíka Tomana, která právem zapadla   v záplavě podobných hovadin ze sedmdesátých   let, pod kterými byl Toman podepsán.

Příjemná oddechovka se skvělým panem   Sovákem, ale kapánek to v ní skřípe. Ovšem   pobaví, to v každém případě.   271020118857/8901+++++
Souhlas s mým šest let   starým komentem. Přidávám 20%. Záměnná   komedie se spoustou bláznivých situací.   Rozhodně pobaví i když slovního humoru mohlo   být více.

No, to snad ne! Herecký koncert Jiřího Sováka   stál za to, i když i tady byly mezery, jinak ale   film za moc nestojí.
Celá zápletka je   postavená na velmi oblíbeném komediálním   motivu záměny postav, proč ne, ale přecejenom   – všeho moc škodí. A zde to tvůrci   přepískli obzvlášť.
Je jasné, že si film   neklade žádné vysoké kvalitativní cíle. Dalo   by se to tedy brát jako zcela odlehčenou   nenáročnou podívanou. Odlehčenou zábavu však   zcela nepatřičně kazí násilná snaha o   další a další zauzlování děje. Zvlášť ke   konci je to fakt síla, k tomu ta otravná, často   se opakující hudba – ne, už nikdy více,   prosím!

Jiří Sovák ve svých rolích celkem dobrý,ale   velmi slabý scénář ostatní neměli celkem co   hrát,zajímavý pouze Bláha v roli německého   turisty a první role Štastné chvíle Gabriely   Osvaldové.Takové kotlety se nosily v první   polovině 70-tých let.

Jiří Sovák se snažil, to se musí nechat. Ale   i když se mu ne úplně povedlo odstínování   charakterů různých chlapíků v jeho trojroli,   přesto se to celé nezamotalo a dalo se to s   klidem chápat až do konce. Nic světobornýho,   ale pár schopných hlášek. Rozhodně mě tahle   černobílá věc bavila víc než o rok mladší   barevný Muž z Londýna. (Oba filmy mají velmi,   velmi podobnou hudbu).