Operace mé dcery

Určitě velmi solidní   psychologický film. Příběh   má hlavu a patu a je vidět,   že autor literární   předlohy Stanislav Rudolf   psal i scénář (spolu s   režisérem Ivo Novákem).   Film působí dostatečně   konzistentně a přispívá k   tomu i výborně padnoucí   hudba Petra Hapky. Obsazení   je mix výrazných osobností   a méně okoukaných tváří   (Kudla, Kohuth, Packertová,   Čárová aj). Některé   herecké výkony ale   nepůsobí příliš   přesvědčivě. Pro někoho   bude pojetí filmu asi   příliš lyrické s   nedostatkem "tahu na   branku" což je ale   právě věc, kterou jiní   nejvíce ocení. Ať tak či   onak, jde o poctivou   filmařinu, kterou bych   označil jako mírný   nadprůměr nebo hodně dobrý   standard (jak se komu líbí).

Když jsem film viděl před   40 lety, nějak mě nebral.   Zmoudřel jsem, film uzrál,   dnes jsem se do něj jaksi   zakoukal. Samé známe,   oblíbené herci, někteří   již s námi nejsou. Muž 15   let žije v domnění, že je   otcem dcery. Když dojde k   bouračce, dcera, jestli   nedostane ledvinu, umře.   Žena na tom také není   nejlépe. V hlavní roli   šarmantní Vlastimil   Harapes...

Příběhy ze života   zasazenédo lékařského   prostředí patřily v   osmdesátých letech k   oblíbeným. Dnes se k ním   televize občas vracejí.   Tento snímek nepatří k těm   častěji promítaným,   přesto jej považují za   dobrý. Harapes v několika   filmech přesvědčil, že   není jen vynikajícím   tanečníkem, ale že dokáže   zahrát i charakterní a   dramatické role.

Vynikající rodinné drama   televizemi opomíjené a je to   škoda. Tento příběh se   může kdykoliv a komukoliv z   nás stát. Štěstí rodiny   je přerušeno autonehodou a   vážným zraněním dcery.   Milující otec ve snaze ji   pomoci se dozví, že její   biologický otec vlastně   vůbec není. A tak se   rozehrává dramatická linka   o vině, soucitu,   porozumění, odpuštění a   hlavně o záchraně dívky s   chutí do života. Po celý   film by se napětí dalo   krájet a soucit diváka   nenechá chladným. V 80.   letech byla takováto témata   velmi častá a tento snímek   je jeden s těch povedených.   Myslím, že má co říct i v   dnešní době.

Docela zajímavé psychologické drama...
...našly by se nedostatky,   místy je to film až   příliš lyrický,   dynamičtější pojetí by   rozhodně neuškodilo, ale po   stránce psychologické   rozhodně není špatný...jen   mě mrzí, že Vlastimila   Harapese v jeho rolích   předabovávali, jeho hlas   nezní nijak   "nenormálně" a   rozhodně by si zasloužil,   aby z plátna mohl promlouvat   on sám a nikoliv ústy   dabéra. Téma filmu -   zjištění, že dcera není   ve skutečnosti biologickým   dítětem hlavního hrdiny -   je věc, která se odráží v   životě mnohých rodin jak v   tehdejší době, tak v   současné...Stanislav Rudolf,   autor originálního námětu   (román) zde dokazuje, že   píše nejen výborné   dívčí romány, ale i   zdařilá psychologická díla   pro dospělé.

Při návratu z letů rogallem   utrpí při havárii 15 letá   dcera ing. Ročka Milena   těžké zranění a jediným   řešením je transplantace   ledviny, Ovšem ukáže se,   že i když by chtěl ledvinu   darovat otec, on není   skutečným otcem své dcery.   To ovlivní život zásadně   život a jednání jak Ročka   i jeho ženy, skutečný otec   darovat ledvinu nechce. Najde   se však zahraniční vhodný   dárce a Milena má tak   šanci přežít a žít dál