Hořící Mississippi

Film Hořící Missisipi je inspirován skutečným případem, k němuž došlo v šedesátých letech na jihu USA. Vyšetřováním násilné smrti tří smrtí občanských aktivistů J. E. Chaneyho, Mickeyho Schwernera a Andrewa Goodmana jsou pověřeni dva agenti FBi - přímočarý, až zbrklý Ward (W. Dafoe) a zdánlivě bezstarostný Anderson (G. Hackman). Mohou tito dva povahově tak odlišní muži odkrýt děsivé tajemství rasismem prolezlého městečka? Zvítězí nad úklady rasistů z Ku-Klux-klanu dříve, než bude pozdě??? I když jde o fiktivní příběh, inspirace skutečným případem, k němuž se řada lidí nechtěla vracet, byla tak čitelná, že ve své době bylo Mississipi Burning v USA jedním z nejkontroverznějších filmů .

Píše se rok 1964 a na americkém Jihu začíná vlna násilí a perzekuce, která otřese celou zemí. Když tři mladí zastánci práv zmizí na jedné opuštěné silnici v Mississippi, začne jedna z největších pátracích akcí v historii FBI. Bývalý jižanský šerif a vzorný agent FBI se i přes rozdílný přístup k vyšetřování spojí, aby se pokusili vyřešit zdánlivě neřešitelný případ.

V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý…

Snímek režiséra Alana Parkera vychází ze skutečných událostí, jež se svého času ocitly v centru pozornosti světové veřejnosti. Mimo řady jiných cen a nominací získal film Oscara za kameru (Peter Biziou) a nominace v kategoriích nejlepší film, nejlepší režie, nejlepší herec v hlavní roli (G. Hackman), nejlepší herečka ve vedlejší roli (F. McDormand), nejlepší zvuk a nejlepší střih.

Zdroj: ČT

Na nekonečné opuštěné silnici se třem bojovníkům za lidská práva, zlověstně přibližují světla automobilu. Za několik minut zmizí v temné noci a rozběhne se jedno z nejvýbušnějších vyšetřování vraždy v historii. Toho se ujímají přímočarý Ward (Willem Dafoe) a zdánlivě bezstarostný Anderson (Gene Hackman). Mohou tito dva povahově odlišní agenti FBI překonat své rozpory a odkrýt mrazivé tajemství malé komunity Ku Klux Klanu před tím, než rasismus rozvrátí celé město?
Film HOŘÍCÍ MISSISSIPPI získal 6 nominací na OSCARA a OSCARA za Nejlepší kameru - Peter Biziou.
DVD Express

Drama amerického scenáristy Chrise Gerolma a britského režiséra Alana Parkera Hořící Mississippi vychází ze skutečné události z 21. června 1964, kdy byli v Mississippi zavražděni Ku Klux Klanem mladí bojovníci za občanská práva, místní černoch James Chaney a dva běloši z New Yorku, Andrew Goodman a Michael Schwerner.

Brutální vražda tří aktivistů měla za následek propuknutí rasových nepokojů na americkém jihu, jež byly v centru pozornosti nejen americké, ale i světové veřejnosti. Zmíněná událost slibovala vznik významného, společensky angažovaného díla. Výsledek však zcela nenaplnil očekávání. Především ve Spojených státech by1 snímek ostře kritizován a obviňován z falšování historické skutečnosti, jíž se údajně mnohem víc držel televizní film Vražda v Mississippi, vysílaný společností NBC na jaře 1990. Parkerův film, jako všechna jeho díla, je velkolepou vizuální podívanou a může se pochlubit některými výbornými hereckými výkony, zejména Gena Hackmana v roli agenta Andersona a Frances McDormandové v malé, a1e výrazné úloze paní PellIové. Kromě toho však nabízí pouze standardní kriminální příběh, jehož protagonistou je jako v mnoha obdobných fi1mech nesourodá dvojice policistů s rozdílným pohledem na věc. Více než toto klišé vadí černobílé vidění skutečnosti i jednotlivých postav. Jemnější odstíny tu nenalezneme. Hořící Mississippi je jen dalším filmem, v němž je rasová problematika nahlížena téměř výhradně z hlediska bílých postav příběhu bez náležitého černého protipólu.

Peter Biziou získal Oscara za kameru a Gene Hackman Stříbrného medvěda za mužský herecký výkon na 39. MFF v Západním Berlíně 1989.

ZDROJ: Filmový přehled