Dokonalá bouře

Na podzim 1991 se rybářská loď Andrea Gail vrátila do přístavu v Gloucesteru sice v pořádku, ale s malým úlovkem. Kapitán Billy Tyne proto oznámí, že za dva dny znovu vyplují. Nálada je napjatá a námořníci se jen neradi loučí se svými blízkými, když si sotva stačili vydechnout. Bobby Shatford slíbí přítelkyni Christine, že to bude naposled, a pak už zůstane s ní a dětmi. Loď vypluje za úsvitu, od počátku se však nic nevyvíjí dobře. Mechanik Bugsy má problémy se zařízením na výrobu ledu, nová posila posádky, nervní Sully, se dostane do sporu s dobráckým Murphem, napětí roste a počasí se zhoršuje. Zatímco Billy se rozhodne plout do nebezpečných vod, kde předpokládá větší úlovek, v přístavu rodiny a přátelé námořníků sledují s obavami předpovědi meteorologů, kteří upozorňují na mimořádně silnou bouři. Menší i větší lodě začínají mít problémy a jachta Mistral se tříčlennou posádkou se převrátí. Billova posádka je však nadšená. Konečně narazili na bohatý úlovek. Podpalubí se plní rybami a zdá se, že se konečně vše obrací k lepšímu. Jenže pak se definitivně porouchá zařízení na výrobu ledu a posádka musí okamžitě do přístavu. Navzdory předpovědím počasí plují přímo, a zatímco záchranáři pátrají po posádce převržené jachty, zkušený Billy se probíjí stále mohutnějšími vlnami. Potom však porucha přeruší spojení a Billy netuší, že míří přímo do středu zuřící superbouře.

Zdroj: Nova

Atlantik se vzdouvá v třicetimetrových vlnách. Vítr zuří na maximum! V říjnu 1991 se tři povětrnostní fronty – mezi nimi i hurikán Grace - srazily v dosud největší zaznamenané bouři, meteorology nazvané „Dokonalá bouře“.Ve filmu Dokonalá bouře posádka rybářské lodi Andrea Gail bojuje s nejmocnějšími živly, jaké kdy příroda uvolnila ze řetězu. Fascinující, napínavou adaptaci bestselleru Sebastiana Jungera natočil Wolfgang Petersen a v hlavních rolích excelují hvězdní George Clooney a Mark Wahlberg. V nervy drásajícím dobrodružství se prolínají dokonalé zvláštní efekty s heroickou snahou rybářů o návrat do klidného přístavu. Nezměrné je i úsilí leteckých a námořních záchranářů o vyrvání obětí běsnícím živlům.

Příběh: Rybářská Ioď Andrea Gail se po neúspěšné sezóně vydává na svojí poslední plavbu před příchodem zimy. Na moři ale zuří tři bouře, které se nešťastnou náhodou spojí v jednu z největších katastrof dvacátého století - meteorologové ji později nazvou dokonalou bouří.
A posádka Andrey Gail míří přímo doprostřed tohoto zuřícího pekla...

V roce 1981 natočil Wolfgang Petersen svoji dodnes nepřekonanou Ponorku. Po dvaceti letech se na rozbouřené moře vrací znovu, aby zfilmoval románový bestseller Sebastiana Junga, napsaný podle skutečných událostí.
Ponorka byla výjimečná především svým realistickým pohledem na válku a tím, že na rozdíl od drtivé většiny podobných filmů službu na moři nijak neidealizovala. Také v Dokonalé bouři se kromě romantických záběrů slunce zapadajícího do vln oceánu dočkáte otřískaných interiérů lodi nebo naturalistických záběrů z lovu ryb a brzy vám bude jasné, že když se moře rozzuří, tak je opravdu zle.
Největší hvězdou filmu je bezesporu George Clooney, který se pomalu, ale jistě stává prototypem moderního „akčního" hrdiny a spolu s Gladiátorem Russellem Crowem tak „krade" práci tradičním svalovcům typu Arnolda Schwarzeneggera a Sylvestera Stallona. Po majoru Archie Gatesovi ze Tří králů je kapitán Billy Tyne dalším z jeho správňácky drsných chlapíků a Clooney tentokrát pro změnu vypadá jako pravý mořský vlk. Přesněji řečeno vypadá tak, jak si každá středoevropská suchozemská krysa, odkojená Balatonem a Máchovým jezerem, představuje pravého mořského vlka: mužně zarostlá a větrem ošlehaná tvář, vytahaný svetr a slušivé gumáky.
Hrdiny Dokonalé bouře nejsou tradiční hollywoodští supermani, ale obyčejní lidé s obyčejnými problémy. Během úvodní půlhodinky filmu jsou jednoduše, ale působivě představeny všechny hlavní postavy, a když pak začne jít do tuhého, tak nám na nich opravdu záleží. Jedině snad lehce klišovitý koncept dvou znepřátelených mužů v posádce si mohl Petersen odpustit. Nadbytečný je také vedlejší příběh malé výletní plachetnice, která se dostala do ohniska bouře. O její posádce totiž nevíme skoro nic, a právě proto se o ni nebojíme tolik jako o muže na palubě Andrey Gail.
Speciální efekty od společnosti ILM jsou tradičně skvělé, i když při záběrech z větší dálky je bohužel přece jenom příliš jasně vidět, že ony obrovské vlny byly vytvořeny počítačem. Rovněž se nemůžu zbavit dojmu, že fyzika (opět) dostala místy na frak. Některé ze zobrazovaných situací by podle mě ve skutečnosti nemohly skončit jinak než okamžitým potopením dotyčné lodi. Místy je pak toho rozbouřeného moře trochu moc a menší „odpočinutí" v podobě klidnějších scén by neškodilo.
Možná právě proto si ale nakonec z Dokonalé bouře odnesete tak intezivní zážitek. Jakmile vás film jednou polapí do svých zpěněných osidel, už vás z nich nepustí a nedá vám ani na chvilku vydechnout. Výsledkem je vzrušující podívaná, která dokonale popisuje majestátnost a sílu moře, a vzdává tak hold všem odvážným rybářům, kteří se ve svých děravých kocábkách pravidelně vydávají vstříc nebezpečí lovit naše sardinky, slanečky a rybí prsty.
Jan Rudovský Total Film 2000/7/90

Autor/Zdroj: Rudovský Jan/Total Film


Kvůli filmům jako je Dokonalá bouře neplavu v moři na hloubku, nelétám boeingem a nedělám pokusy s DNA. Nyní se několik let rozhodně nebudu za žádných okolností pouštět na souvislou vodní plochu. Okruh fobií pilného diváka se opět utěšeně rozrůstá.
Film je natočen podle skutečných událostí, které se odehrály v roce 1991, a nemá příběh v klasickém slova smyslu. Jde jen o jakýsi krátký, nesmírně zhuštěný průhled do exotické (pro nás) komunity mořských vlků. Zatímco u pobřežní stráže se režisér Wolfgang Petersen (Ponorka, S nasazením života, Air Forcr One) omezuje pouze na heroizující popis riskantní záchranné akce; v případě rybářů nepostrádá jeho pojetí určitou míru sociálního realismu, který je důsledkem režisérovy snahy o maximální, komerčně stravitelnou autentičnost celého projektu. Právě proto proběhla podstatná část natáčení v městečku Gloucester, kde hrdinové filmu žili, a dokonce i v konkrétní hospodě, kde se opíjeli. Tento detailní důraz na věrohodnost posouvá formální stránku vyprávění k jakémusi podrobnému zaznamenání událostí, k filmové obdobě dramaticky upravené literatury faktu. V barvitých kulisách a hutných charakterizačních epizodách jsme seznámeni s jednotlivými hrdiny, jejich radostmi, starostmi a nadějemi, abychom jim v druhé, rozbouřené polovině filmu mohli o to intenzívněji držet palce. Kromě důrazu na realismus není tento dralmatizační postup ničím překvapivý, na jeho principu jsou vybudovány desítky katastrofických filmů.
Překvapivé je, jak dokonalá je ona titulní dokonalá bouře. Ne George Clooney, ale právě ona je hlavní hvězdou filmu. Celkové záběry oceánu s obřími vlnami, které vznikly v počítačích ILM, vypadají jako natočené v reálu v souladu s pravidly hnutí Dogma. Ledová tříšť skoro chlístá z plátna, několikrát jsem tělem pomáhal lodi nabrat rovnováhu a uhýbal hlavou před uvolněnou kotvou pustošící palubu. Brilantní filmovou iluzi neruší ani jediný nepovedený trik. Ve vzrušující smršti technické perfekce by mohl méně pozornému divákovi uniknout určité dramatické detaily, rázně osvětlující zdánlivě nepochopitelné motivace hrdinů. Často jsou neodolatelně půvabné. Ona: „Nejezdi." On: „Musím. Potřebuješ peníze na advokáta, abys dostala zpátky svoje děti, a já musím zaplatit rozvodového právníka." Ona: „Budeš je mít rád?" On: „Jasně, jsou to přece tvoje děti." Hotovo, jede se! Osudové rozhodnutí pokusit se projet bouří je pak motivováno docela banální patálií s rozbitou lednicí, v jejíž absurdní nesmyslnosti je patrný zkušený autorský rukopis krutě škodolibého osudu.
A pokud by nám mezi vlnami a vichrem kvílejícím v Dolby Digital Surround EX ještě zbyla vůle k hledání 'myšlenkového přesahu`, můžeme vyjít z mravního dilematu, které provází střet lidské vůle a odvahy s pokorou a úctou k přirozenému řádu věcí. Vždy, když se člověk pustil do zápasu se špatně naladěnými bohy, nakonec podlehl, nezávisle na tom, jak statečně a s jakým odhodláním bojoval. V případě lodi Andrea Gail přišel začátek konce ve chvíli, kdy jí uragán serval ze stožáru americkou vlaječku. Nekecám, fakt to tam je. Někdy zkrátka musí ve filmu realismus ustoupit poezii.
TOMÁŠ HOFFMAN Premiere 2000/9/37

Autor/Zdroj: Hoffman Tomáš/Premiere

Režisér Wolfgang Petersen se ve svém novém snímku, katastroftckém dramatu Dokonalá bouře, vrátil do důvěrně známého prostředí. Mezinárodní úspěch a nabídka práce v USA mu totiž před devatenácti lety zajistilo válečné drama Ponorka (1981), v němž osvědčil své schopnosti vizuálně i dramaticky působivě uchopit téma skupiny lidí, pokoušejících se přežít v souboji s „nepřátelsky" naladěným mořským živlem. Podle knižní předlohy Sebastiana Jungera, inspirované skutečnými událostmi, tak vznikl divácky atraktivní snímek, nesený módní vlnou „fiktivních" katastrofických dramat. – V říjnu 1991 vyplula z Gloucesteru v americkém Massachusetts rybářská loď Andrea Gail s šesti muži na palubě. Ve snaze získat lepší úlovek zvolil kapitán Billy Tyne riskantní směr, který se jemu i jeho mužům stal osudným. Loď se totiž dostala do bouře, jež vznikla kombinací hned několika povětrnostních faktorů (hurikán Grace od Bermud, studená fronta z Kanady) a již meteorologové nazvali „dokonalou bouří ". Spolu s bojem posádky Andrey Gail s rozdivočeným živlem autoři paralelně líčí i marný pokus vrtulníku pobřežní hlídky o její záchranu a jeho ztroskotání ve vlnách. Tragický závěr mírně vyvažuje vedlejší motiv záchrany tříčlenné posádky z plachetnice Mistral a postava kapitánovy kolegyně Lindy Greenlawové. Dramatičnost vyprávění podkreslují i scény z Gloucesteru, kde zprávy o situaci Andrey Gall sledují zoufalé rodiny a známí námořníků. - Režisér věnuje pozornost nejen očekávanému popisu rozběsněného živlu, jemuž dodali realističnosti trikoví specialisté z ILM, monumentální kamera Johna Sealeho a vzletná hudba Jamese Hornera, ale i rozsáhlému představení jednotlivých charakterů i jejich vztahového zázemí před vyplutím. - Atraktivitu podívané podporuje obsazení George Clooneyho a Marka Wahlberga, kteří svou souhru potvrdili už ve filmu Tři králové (1999,). - Snímek je věnován deseti tisícům námořníků z Gloucesteru, kteří od roku 1623 do současnosti zahynuli na moři.
Alena Prokopová Filmový přehled 2000/9/11,

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Filmový přehled


Jenom slaným větrem ošlehaná stavení rybářského Gloucesteru na severovýchodním pobřeží Massachusetts vědí, kolik milenek a žen námořníků, kteří se chystali na nevyzpytatelný oceán, už zažilo podobný dialog a svíravý pocit jenž byl také nejednou naplněn. Ty nesmírné a úskočné vodní spousty severního Atlantiku, jež se číhavě převalují za posledním majákem, jsou jejich živitelem i hrobem. Ve chvíli, kdy zvednou kotvy a odpoutají přívazná lana od bezpečné pevniny, se roztáčí osudová ruleta. Hrají ji tady už celá staletí, takže přivykli tomu, že do banku musejí pokaždé vložit své životy. A oni se tomu nevyhýbají, protože jsou to frajeři, prosolení mořští vlci a drsní rybáři z Gloucesteru, co jsou zvyklí hrát o všechno. Čas od času se stane, že prohrají...
Úplné bezvětří
Když se vrací rybářská „flotila" do svého domovského města, je v přístavním doku vždycky živo. Blížil se Halloween roku 1991, rybářská sezóna v těchto neklidných zeměpisných šířkách pomalu končí, ale na palubě lodi Andrea Gail není důvod k oslavám. Úlovek nestál za nic, výplata nestála za nic a zkušenému kapitánovi Billymu Tyneovi je nanic z pomyšlení, že tentokrát ryby na Grand Banks prostě nenašel, zatímco jeho věčná rivalka Linda Greenlawová přijela s plným podpalubím. S tímhle pocitem prohry by mohla žít na pevnině leda vysušená suchozemská krysa - jenomže Billy je tuleň, který miluje moře, a chlap, jenž prohry nesnáší. Ale ještě zbývá jedna šance: vyrazit na poslední lov téhle sezóny, prolomit smůlu, pořádně se napakovat a natrhnout Lindě (a všem dalším pochybovačům) záď. Chce to jen doplnit zásoby, zbláznit posádku a tisknout plavbu mimo rajon, na vzdálené loviště Flemish Cap, které se podle pamětníků vyznačuje spoustou ryb a počasím pod psa. A taky že ano!
Od Bermud začíná foukat
Tak vypluli, vstříc největší přírodní katastrofě, jaká kdy v téhle bouřlivé oblasti explodovala - „potomek" umanutého kapitána Achaba Billy Tyne, zamilovaný Bobby Shatford (jenž potřebuje ještě vydělat nějaký ten dolar na společný život s Chris), mořský býk Murph (něžně milující svého syna), drsoň Sully (jenž má pod tvrdou slupkou srdce ze zlata), Jamajčan Alfred Pierre (co miluje rybolov a ženy, a také naopak) a spolehlivými instinkty vybavený „domorodec" Bugsy (kterého prvního prozíravě napadlo, že by bylo načase uhánět s touhle kocábkou do závětří domova). To je ta posádka zoufalců, která se rozhodla prožít chlapský okamžik pravdy, a proto se bude zanedlouho rvát o své životy s ochromující silou, jež vyšlehne z oceánu a z nebe. Bylo to jejich rozhodnutí a jsou to jejich životy, které budou již brzy balancovat na okraji studené, děsivé propasti, která se jim rozevře pod nohama. Meteorologické zprávy signalizují stav maximálního ohrožení. A bude hůř! „Okamžitě odtud vypadněte!" kolegiálně varuje Billyho vysílačkou zděšená Linda. Jenomže Andrea Gail a její posádka již překročily nejzazší hranici a ocitly se tam, odkud se vracet už není kudy ani kam...
Hurikán
Ve vodách severního Atlantiku nebylo nikdy příliš bezpečno. Nedávno na pacifickém ostrůvku San Piedro, kde Sníh padá na cedry, zemřel místní rybář uprostřed jedné mnohem klidnější, mlhavé noci. Ale to, co tehdy, na sklonku října roku 1991, zachytily monitorovací satelity, vyrazilo meteorologům, kteří jsou v těchto bouřlivých zeměpisných šířkách přece jen na ledacos zvyklí, dech.
Režiséra Wolfganga Petersena (Ponorka) to vždycky táhlo na moře. A non fiction bestseller Sebastiana Jungera ho dostal. Tenhle příběh o autentické dokonalé bouři a lidech, kteří s ní změřili své chabé síly, mohl být takto sugestivně natočen až ve chvíli, kdy bylo možné rezignovat na anachronické triky, spojené s používáním miniaturních modelů lodiček cachtajících se ve zjevně umělém vlnobití. Místo toho je dnes možné naprogramovat své nejodvážnější představy na počítači, jenž je převede do reality věrohodnější, nežli je reál. Však také z úctyhodného rozpočtu 140 milionů dolarů padlo hodně na digitální efekty, které dneska nejsou za babku a na nichž se v případě takovéhoto filmu prostě šetřit nedá. K tomu si připočtěte čtyři plně animatronické mečouny a další zhruba stovku těchto „šupin" bez interní mechaniky a bude vám jasné, že chcete-li, aby Dokonalá bouře byla opravdu dokonalá, nepořídíte ji za úspory, co vyklepete z prasátka. Jediné, kde by bývala produkce mohla nějaký ten cent uškudlit, je herecké obsazení. Ne, že by dva ze ~í králů Clooney a Wahlberg (kteří přesedlali plynule z pouště na moře) neodehráli na úrovni to, co je od nich požadováno. Ale klidně mohli být nahrazeni nižší hvězdnou kvalitou, nebol toto je film, kde je jednoznačně hlavním hrdinou běsnící bouře, proklatě skvěle digitálně odvedená, přehlušující, zastiňující a válcující jakýkoli casting, jenž jí postavíte do cesty. Lidé jsou tady spíše jako
více či méně kontrastní dekorace živlu (obdobně jako tomu bylo např. v Twisterovi, na němž se podílel i stejný specialista na vizuální efekty - Stefen Fangmeier).
Snímek je dramaturgicky komponován do tří volně navazujících oddílů a epilogu. První nám předvádí rustikální rybářský folklor v Gloucesteru a přilehlém povodí (rozvalujeme se v kině, klidně chroupeme buráky a uvažujeme, jak to zařídit, abychom si taky takhle někdy zarybařili). Ve druhém již zaznívají první varovné tóny - a to jak na palubě Andrey Gail (žralok, muž přes palubu, přílivová vlna), tak v meteorologických zprávách či při navigaci malé sportovní jachty, která se dostává do potíží (pro jistotu se pořádně opřeme do sedadla a nedočkavě si přejeme, ať už to maso začne). A všechno předchozí směřuje ke třetí vrcholné pasáži, kdy se bouře vyřítí z filmového plátna (rozhlížíme se, kdy budou biletáři rozdávat záchranné vesty, a přemýšlíme, jak se co nejrychleji zbavit pramičky na Slapech, neboť na ni již v životě nevlezeme!).
Bríza
Je možné vést diskuse o tom, zda první dvě zahřívací kola nejsou příliš dlouhá a klidová a nejdou na úkor dramatických bouřkových sekvencí, či o tom, zda paralelní střih neuvěřitelných záchranářských akcí a statečného boje posádky Andrey Gail umocňuje celkovou představu, nebo odvádí od ústředního motivu, případně polemizovat o tom, jak (a zdali vůbec) je v tomto žánru účelná psychologická drobnokresba postav či zda úplně stačí jen zhruba nahozené portréty a životní příběhy. Jen jedno bych, s dovolením, tvrdil bez diskuse: Dokonalá bouře je sugestivní monotematická seance, jejíž název dokonale odpovídá jejímu obsahu. Je to velká akční show pro velké plátno a kvalitní zvukovou reprodukci, kterou jistí především režisér Wolfgang Petersen, kameraman John Séale a hoši od Industrial Light & Magic. Ten, kdo od ní právě toto očekává, bude tímhle monumentálním chorálem živlů unesen. Tak jako ti, kteří se navzdory její hrozbě - až se na obloze zase objeví ptáci a vyjde slunce - vydají jižním kanálem plnou parou znovu na sever.
Michal Šobr Cinema 2000/9/66

Autor/Zdroj: Šobr Michal/Cinema