Černočerná tma

Richard B. Riddick: Říká se, že vám v kryospánku přestane fungovat většina mozku, kromě vašeho primitivního já. Zvířecího já. Není divu, že jsem pořád vzhůru. Transportují mě s civilisty. Znělo to asi jako čtyřicet lidí. Slyšel jsem arabštinu. Zřejmě nějaký svatý mužíček na cestě do Nové Mekky. Ale po jaké trase? Po jaké? Cítil jsem ženskou. Pot, boty, nářadíčko, kůži. Prospektorka. Následníci, používají jenom odlehlé trasy. A tohle je můj skutečný problém. Pan Johns, modrooký ďábel. Chce mě dostat zpátky do lapáku, ale tentokrát si vybral odlehlou trasu. Zastávky jsou daleko od sebe. Dost daleko na to, aby se mohlo něco stát.

Jack: Kde seženu takový oči? Řekni.
Richard B. Riddick: Musíš zabít pár lidí.
Jack: Fajn, není problém.
Richard B. Riddick: Pak tě pošlou do vězení, kde ti řeknou, že už nikdy neuvidíš světlo. Seženeš doktora a dáš mu aspoň dvacet mentolek, aby ti na tvoje vlastní přání vyleštil bulvy.
Jack: Aby jsi i ve tmě viděl, kdo se za tebou plíží.
Richard B. Riddick: Přesně tak.

Iman: Kde je Johns?
Richard B. Riddick: Která půlka?