Drž si šátek, Tatjano (1993)

Drž si šátek, Tatjano (Pidä huivista kiinni, Taťjana)
85.8 %
 
 

Pidä huivista kiinni, Taťjana

    Žánr: smutná komedie / road-movie
    Země: Finsko / Spolková republika Německo
    Premiéra v ČR: 11.4.1997        
    Délka: 62 min.
„Absurdní komedie o podivné jízdě dvou Finu a dvou Rusek napříč Finskem 60. let“
Mezi základní tvůrčí teze Akiho Kaurismäkiho patří požadavek, aby délka celovečerního filmu nepřesahovala devadesát minut. Za ideální pak považuje stopáž okolo sedmdesáti minut. Ve snímku Drž si šátek, Tatjano dovedl svůj výrazový minimalismu do krajnosti, protože jen tak tak naplňuje charakteristiky „celovečerního" díla (má něco kolem šedesáti minut).
Finský režisér totiž zpravidla nezakládá své filmy na komplikované vyprávěcí struktuře, obsahující několik různě se proplétajících dějových linií. Určující je především samotný pohyb postavy (postav) světem, aniž by ale na své cestě nějak výrazně klopýtla, nebo přímo rezignovala. Žánr road movie musí tedy zákonitě Kaurismäkimu vyhovovat. I když jej samozřejmě osobitě upravuje jak k vlastnímu autorskému naturelu, tak ke specifikům národní, či řekněme evropské filmové tradice.
Na začátku každé správné road movie je gesto vzpoury. V případě krejčího Valta je malé generační vymezování proti vlastní matce iniciováno momentem, když v domácnosti dojde jeho milované kafe. Vytrvale lamentující matku zamkne do špajzu a s opravářem aut Reinem se vydá na projížďku jím právě opraveným vozem. A bez pevně stanoveného cíle, jak je pro Kaurismäkiho postavy příznačné. Svezením dvou sovětských turistek, které je požádají, aby je dopravili do přístavu, sice na krátký čas jakýsi cíl získají, ale vlastně není zas až tak důležitý.
Vztahování Finů k jiným národům, především ke dvěma hegemonům rozdělujícím svým vlivem po čtyřicet let svět na dvě poloviny, je v Kaurismäkiho filmech poměrně frekventovaným motivem. Retro aranžmá (užití černobílého filmu, model automobilu, účesy a obleky) se promítá nejen do výrazu filmu Drž si šátek, Tatjano, ale také do ideového pojetí, kdy je děj snímku, uváděného do kin roku 1994, situován do doby před pádem železné opony. Politická a historicky daná komplikovanost sovětsko(rusko)-finských vztahů zde ovšem není přímo manifestována. „Neporozumění" mezi mužskými a ženskými postavami filmu vyplývá především z odlišného jazyka a života v jiném kulturním prostředí. Překonání získaných rozdílů a smířlivé společné setrvávání ve světě filmu je pak jejich velkým vítězstvím nad životní skepsí a deziluzí.

Petr Pláteník
Letní filmová škola 2011

režie:
Aki Kaurismäki
 
 
hraje:
Matti Pellonpää (Reino), Mato Valtonen (Valto), Kati Outinen (Taťjana), Kirsi Tykkyläinen (Klaudia), Elina Salo (hotelová recepční), Irma Junnilainen (Valtova matka), Veikko Lavi (Vepe), Pertti Husu (Pepe)
 
 
scénář:
Aki Kaurismäki, Sakke Järvenpää
 
 
kamera:
Timo Salminen
 
 
výprava-architekt:
Kari Laine, Markku Pätilä, Jukka Salmi
 
 
kostýmy:
Tuula Hilkamo
 
 
střih:
Aki Kaurismäki
 
 
zvuk:
Jouko Lumme
 
 
produkce:
Aki Kaurismäki
 
 
titulky-česká verze:
Viola Parente-Čapková
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.