Deštivý den v New Yorku

Typické a jedinečné allenovské dialogy v milé   filmové hříčce, kde skvělé vedlejší   postavy neustále posouvají děj jinam, než   hlavní postavy původně plánovaly. Jen mi   neseděli ti dva v hlavních rolích, když už si   člověk jednou zafixuje v podobných situacích   Dianu Keaton, Miu Farrow nebo samotného Woodyho   Allena.

Timothée Chalamet v rozkošné roli dekadentního   mladého muže mne prostě bavil. Věřím, že o   něm ve filmovém světě ještě hodně   uslyšíme.Jude Law je skoro k nepoznání a Suki   Waterhouse dostala moc malou příležitost, ale   dík za ni. Tolik k mým hereckým oblíbencům.   Nebyla jsem   doposud fanynka komedií Woody Allena, ale   tentokrát si to u mne napravil. Chválím...

Naprostá allenovská klasika, o vztazích mezi   muži a ženami a o New Yorku. Zatímco vztah   mladé, začínající novinářky a jejího   stejně mladého přítele - neukotveného   intelektuála, (s fitzgeraldovským jménem Gatsby   – sic!), se zproblematizuje dívenčiným   rozhovorem, (pro školní časopis), se slavným,   (starším), režisérem, který jí vezme do   světa celebrit. Tak město New York je tu   těžce a bezvýhradně adorováno, i přestože v   něm stále prší, jak ani v Londýně ne. Nebo   možná spíš právě proto, že v něm tak   krásně(!) romanticky prší. Pravdou je že   ”NY in the rain“ je náramně fotogenický.   Okouzlil mě v něm pozoruhodný ”zvířecí   orloj‟ někde v Central parku, který jsem   ještě nikdy, (myšleno tedy v žádném filmu),   neviděl. Protože jinak, (live) jsem z Nového   Jorku neviděl ani ”podlaží nula“,   ”brůklynský nuselák“, ani ”chiméru   svobody“ :-P Já mám tyhle ”nenápadné“,   neakční filmy hodně rád. I když on vlastně   docela akční je, film totiž má, přes   očekávatelnost děje, zajímavě vypointované   zápletky. Jen ty výbuchy v něm jsou jen   emocionální, bez použití dynamitů a semtexů.   Pro mě osobně je také zajímavé, že Woody   Allen si typově vybírá herečky, které mi   nejsou na první pohled moc sympatické, (zde Elle   Fanning), ale nakonec je ”vezmu na milost‟.   Zato hlavní mužský hrdina ”mladý   intelektuál allenovského typu‟ (Timothée   Chalament), mi byl sympatický hned. Možná   proto, že mi připomínal jednoho ze synů, (a   také herců), známého českého spisovatele,   dramatika, divadelníka a trampa Marka Tomana.   Nevím tedy kterého ze dvou Markových synů,   protože si je pletu. Nebo vlastně, jak jsou si   podobný, tak mi Chalamenta připomínají oba   :-P Jo, pořád je Woody (84) ještě dobrej a   ”točí mu to‟. Je to takovej ”americkej   Otík“ (Vávra), ten svůj poslední film   natočil v 91 letech! Jen tedy bez toho, že by   Woody dostal ”řád Martina Luthera Kinga“, od   Baracka Obamy i ”bílý kříž Josepha   McCarthyho“, od Donalda Trumpa :-P

Pokud znáte Woodyho Allena, i Deštivý den v New   Yorku je prostě v jeho režii. Subtilní   příběh, vizuálně i zvukově poutavý, lidsky   pochopitelný. I Woodyho neurotičnost se v tom   dešti dá vycítit, v tomto případě je spíše   než rušivá milým odstínem dokreslujícím   perstrost zachycení šedého New Yorku.

"A Rainy Day In New York" sa nakoniec   konečne dostalo do kina. Som rád, že nakoniec   hnutie MeToo nezabránilo tomu, aby som mohol   vidieť nový film Woodyho Allena v kine. A podľa   všetkého to bola poriadna fuška. Takže som   rád, že sa nakoniec našiel distribútor a film   je tu. Napriek tomu, že prišiel s omeškaním   jedného roka. Ale možno nakoniec som rád, že   prišiel až tento rok, lebo konečne budem môcť   povedať niečo, čo som čakal, že poviem pri   iných filmoch tohto roku. Woody Allen ma konečne   dostal správnym filmom a pre mňa je to z toho   čo som videl od neho v posledných rokoch jeden z   jeho najlepších filmov. Minimálne pre mňa.   Myslím si, že film je perfektne zachytený, má   skvelé postavy, vynikajúci humor, je to   nádherne natočené, má to skvelú muziku, nemal   som tušenie kam to bude smerovať a čo všetko   sa dozvieme a film ma úprimne prekvapil. Nebudem   to zastierať. Skutočne som ostal z tohto filmu   prekvapený. A ako nabehli záverečné titulky,   tak som sa usmieval. Myslím si, že pozerať sa   na tento film je skutočne zážitok. Obraz sám o   sebe rozpráva príbeh. Scénky sú nádherne   nasvietené, vždy sa dá na niečo pozerať a   všetko pôsobí tak skutočne a nádherne. Ako   keby tomu filmu dal Woody Allen svoj vlastný   život a krásu. A to je fascinujúce. Klavírna   muzika ma vo filme vždy príjemne naladila a   okrem toho tu máme skvelé postavy, ktoré sú   podané vynikajúcimi hercami. Elle Fanning je tu   podľa mňa úplne excelentne zvolená. Jej   nadšenie a otvorenosť svetu sú tu podľa mňa   perfektné. A jej postavu Ashleigh milujem od jej   úsmevu až po jej štikútku. Gatsby je podľa   mňa tiež veľmi dobre zachytený. Ako chalan,   ktorý nevie čo chce, no je tu od toho, aby   možno na to prišiel. A obaja sa počas tohto   jedného daždivého dňa stretnú s mnohými   ľuďmi so svojimi príbehmi a životmi. A všetky   sú podľa mňa veľmi zaujímavé a skvele   podané. Jedno vedie k druhému a máme tu skvelé   dialógy. Keď Ashleigh na konci povie, že celý   ten deň je ako veľký príbeh, tak sa s tým   plne stotožňujem. A potom je tu príbeh. V   podstate to skutočne len rozpráva jeden   daždivý deň v New Yorku. A počas jedného   daždivého dňa sa toho môže veľmi veľa   udiať. A ja som vďaka tomu nemal tušenie kam to   pôjde, film mal plno zaujímavých prekvapení a   vždy ma svojimi cestičkami potešil. Je pravda,   že sú veci, ktoré odhadnúť vieme, no i tak   nevieme odhadnúť, aký bude výsledok tých   scénok. Pretože často to, čo si myslíme, že   sa stane, alebo sa dozvieme skončí úplne inak.   Neviem čo viac k tomu vôbec povedať, pre mňa   jeden z naj filmov roku. Woody Allen ma skutočne   prekvapil a som rád, že som film mohol vidieť   na obrovskom plátne. A ak ste fanúšikom Woodyho   Allena, tak si film jednoznačne musíte pozrieť.   Ale ak aj nie ste, tak si myslím, že film stojí   za vašu pozornosť a vysoko ho odporúčam   vidieť. Verím, že budete rovnako spokojní ako   som bol ja.