FDb.cz > Der Todesreigen (1922) > Tisk

Der Todesreigen (1922)

POZOR SPOILER
 
 
Sluha Lebeděv miluje svou paní Olgu Petrovnu. Její matka je Anna Ivanovna.  
Správcem panství je Konstatin Chrenov majitelem pak Leonid Rumin. Ten právě Konstatina představuje Olze. 
Kníže Dadjani právě poslouchá zvěst o své dceři Elizabeth, která je prý oddána revolučním myšlenkám. 
Olga oznamuje chůvě své zasnoubení s Ruminem.  
Sluha Chrenov se proto užírá, ale následuje jejich svatba. Ožralý Chrenov na ní nadává na buržoazii a dochází k potížím.  
Začala revoluce.
Chrenov využívá situace a začíná řádit. Vyhazuje všechny, co patří ke šlechtě z domu, zvláště Annu. Ta je navíc okradena. Chůva Naňa se jí zastávala a nyní je mrtvá.  
Rumin s ženou jsou na jeho statku a o revoluci nemají tušení. Teprve dopis jim zvěstuje, co se děje. Okamžitě odjíždějí, ale dům je již obsazen a patří lidu.  
U Dadjaniho jsou již také bolševici. Prohlížejí celý dům. Elizabeth se přidává veřejně na jejich stranu. A stáhne s sebou i muže který ji miluje.  
Ne venkově je podobná situace. Ve městě revolucionáři oberou Manžele Ruminovy o všechno šatstvo. Zbude jim je to, co mají na sobě.  
Bolševik řádí všude i na trhu. Na pracovním úřadě je plno a přichází sem i Rumin. Vrací se nadšeně domů, ale… 
Přichází rudý komisař. Chce všechny muže a jejich doklady. Zatýká popa, ale i Leonida, protože měl být v armádě.  
Zatýká se i na trhu. Kdokoliv chce něco prodat, je to považováno za šmelinu. Komisaři je jedno, že to žena prodává, aby uživila nemocnou matku. Zatčena je i Olga, protože se ženy zastala. A protože dále spílá režimu, je její další osud naprosto jasný. Jeden rok nucených prací. Snaží se pomoci její manžel, nyní rudogvardějec, který přispěchal na základě matčina telegramu. Ten jde výše, kde zasedá i Elizabeth. Ta soudit nechce, protože přece jen je Olga její kamarádka z mládí. Nu, rozsudek je změněn na pokutu 200 000 rublů. Ty ovšem samozřejmě Ruminovi nemají, a tak je Olga nakonec zproštěna viny.
Ze sluhy Lebeděva se stal politický komisař. Ten nechává Rumina špehovat svým podřízeným a ten hlásí nekalou činnost. Lebeděv nařizuje domovní prohlídku a při ní podstrčí proti bolševický leták. Následně je Leonid zatčen a končí před porotu v ústředí Čeky.  
Ve vězení téže organizace je plno. Když pak začne dělat rámus motor, všichni vědí, že to znamená smrt. Má totiž přehlušit střelbu. Ano, bolševici tak vraždí své třídní nepřátele. I Rumin je k tomuto trestu odsouzen.  
Nyní je to Olga, kdo se mu snaží pomoci. A to i přes Lebeděva, který se tu „náhodou“ vyskytne. Olga však jeho cenu za záchranu svého muže neakceptuje.  
Zahlédne ji i Chrenov. Bohužel však nemůže nijak pomoci.  
Rumin již stojí před popravčí četou, když sem vlítne Olga jako saň. Chce zemřít místo něj. Tou dobou však již přichází list od Ivanova o Ruminově křivém obvinění, a tak je osvobozen. Lebeděv je zbaven funkce.
Leonid projeví zájem být převelen na jih, kde je také Maximov.  
Zde již ve vesnicích hospodaří bolševici. Lidé umírají hlady. To málo, co jim zůstalo jim bylo zabaveno.  
Leonid dostává telefonický rozkaz. Když jej přečte ženě, tak se ona zhrozí také. A mluví o pomoci. 
Lidé prchají z pekla a po cestě umírají hlady nebo zimou. Jsou to smutně slavné pochody smrti. Ruminovi jsou mezi nimi také. Dostanou se až k vlaku, kterým chtějí jet až k hranicím. Když jim jeden z komisařů bere papíry, zaútočí na něj. Dochází k bitce, při které je náhodou postřelen Maximov. Dostávají se až na místo, kde ošetřuje lidi Elizabeth, a zde také Maximov umírá.  
Elizabeth, která ztratila své ideje se přidává k uprchlíkům a všichni míří k hranici. Zda se tam dostanou či ne, je otázka sil a štěstí... 
    Autor: Pitryx

režie:
William Karfiol

hraje:
Johannes Riemann (Leonid Lowitsch Rumin), Olga Tschechowa (Olga Petrowna), Albert Steinrück (Lebedow (později politický komisař)), Hans Adalbert Schlettow (Konstantin Chrenow), Fritz Kampers (Leo Maximow), Rudolf Del Zopp, Lilly Eisenlohr, Olga Engl, Ida Vané, Maria Forescu, Eduard Koffler, Robert Leffler, Clementine Plessner, Paul Rehkopf, Robert C. Rohde, Sylvia Torf, Hedwig Schröder

námět:
Maxim Chrumow (román)

scénář:
Ruth Goetz, William Karfiol

kamera:
Heinrich Gärtner, Friedrich Weinmann

výtvarník:
Siegfried Wroblewsky