Bílé peklo

Bílé peklo
Vynikající film, podle skutečného příběhu.   Skvěle podaný výkon Bernharda Bettermanna i   ostatních herců a překrásná ruská příroda.   Určitě stojí za shlédnutí.

Opět potěšila absence titulků při ruštině.   Ale jinak je to film místy i napínavý, a také   trochu o lidství. Závěrečné větě Kameněva   jsem nerozuměl i pro hudbu, která řvala   hlasitěji, než on mluvil. Ale to je jen jedna z   mála drobných chybiček. Něco většího se   filmu vytknout nedá. Ano občas jsou zde   pasáže, které působí nudně, ale tomu se při   povaze díla asi nelze nějak moc vyhnout. Mám-li   srovnávat, a proto jsem se na film po letech   znova podíval, s „Útěkem ze Sibiře“, tak   tento jednoznačně vyhrál.

PROCESOR!
Na vánoce jsem doma, ale který....Nebudu se   vyjadřovat kdo s kým zacházel hůř, jestli   Rudá armáda nebo nacisti. To si troufám tvrdit,   že takovýto polemiky snímek nechtěl ani   vyvolat. Dostat, ale na konci války 25x let na   Sibiři, když je vám kolem čtyřiceti je   opravdu smolík. Nemůžu si pomoct, ale hodnotím   stejně, jako -utek-ze-sibire/ vidím tam také   spoustu promarněného potenciálu. I když to   bylo rozhodně napínavější, než zmíněný   druhý snímek, tak nahánění uteklého vězně   po SSSR, působilo někdy až ůsměvně.   Závěrečný "souboj" na hraničním   přechodu mě překvapil...

O tom, jak dopadla německá armáda v mrazivém   Rusku v době druhé světové války, bylo   natočeno mnoho filmů. Ale co bylo dál? Co se   stalo se zajatci? Tento snímek nám to   mimořádně hned ze začátku osvětlí.   Příběh však vypráví, byť to zní podivně,   o hrdinném vojákovi wehrmachtu Clemensu   Forellovi, který se jako zajatec ocitl v jednom   krutém sovětském lágru na Sibiři. Zakouší   tam tu hrůzu a utrpení po všech stránkách   neblahého osudu. Ale podaří se mu utéct a to,   co celou cestu prožívá, pojednává celé   dějství tohoto snímku, kde se prolíná   utrpení, lítost, pochopení a cit. Natočeno je   to podle skutečné události, ale jak je již   známo u takových snímků, těžko říci, kolik   procent toho všeho je pravda, kolik z doslechu a   kolik fikce. Každopádně se jedná o excelentní   německý filmový počin, který poukazuje na   fakt, že děsy a skutky se děli na obou   stranách barikády. Film se hrdě řadí mezi   velkolepé ´utečenecké´ snímky.

Snímek potvrzující základní myšlenku   Nietscheho - Kdo má proč žít, zvládne   téměř jakékoliv "jak", aneb jak se   po 101. kouknout na tragédii jménem 2. světová   neotřelým způsobem. A pak že to nejde.

Přiznám se, že ve své době byl pro mně tento   film velkým překvapením. Pak ještě víc,   když jsem se dozvěděl, že je natočen podle   skutečných událostí.
Skutečně se mi to   líbilo a byl jsem velmi spokojen. Zcela jistě   tomu pomohla i ta dobře vybraná lokalita, kde to   natáčeli. Ta zimní krajina se mi zamlouvala.

Dlouho mě od zhlédnutí tohoto filmu odrazoval   jeho český název. Když jsem se k filmu   konečně dostala, zjistila jsem, že původně se   samozřejmě jmenuje jinak (chápu, že původní   název nelze zcela přeložit do češtiny, ale   překladatelé knihy se s tím vyrovnali podle   mého názoru líp). Hlavní přínos tohoto filmu   vidím v tom, že mě nalákal k četbě knihy   Josefa Martina Bauera "Kam až mě nohy   donesou", které bych si asi jinak na   dnešním přesyceném knižním trhu nevšimla, a   upozornil na téma ruských gulagů, které se ve   filmech příliš neobjevovalo. Film je   "skutečnou" (o tom, jak moc je asi   skutečná píše více autor ve zmíněné knize)   událostí spíše inspirován, to bylo pro   filmové zpracování jistě nutné. Tvůrci se   však vydali cestou přibarvit ho poněkud   pohádkově a i křesťansky (ani jedno z těchto   zaměření mně osobně nevadilo, ale příběh   jako takový to samozřejmě dost posunulo). Mně   se filmový výsledek líbil (oslovil mě víc   než o 10 let mladší Útěk ze Sibiře), ale   ještě víc mě oslovilo "původní"   nepřikrášlené knižní vyprávění. Nemyslím   si, že by tento film či jemu podobné mohly   řešit otázku kolektivní německé viny či   viny (a trestu) osobní, to bychom po nich chtěli   příliš mnoho. Stačí, že kladou otazníky (a   ty jsou ve filmu oproti knize zvýrazněny). Spolu   s filmem Útěk ze Sibiře stojí určitě za   vidění a obě knihy za přečtení a vše pak za   zamyšlení...
Zajímavé komentáře: Akana,   MARI0

Cesta na juh
No je síce pekné, že sa troška dnešní   tvorcovia (ale napríklad i historici) snažia   troška zrovnovážiť sily a hovoriť o dejinách   troška objektívnejšie. Avšak čítal som   niektoré hlasy na tento film, aké strašné to   pre Nemcov bolo. No ruku na srdce, čo asi tak   čakali nemeckí zajatci po tom, čo urobili   svojský "poriadok" až po Moskvu, ale   zasa sa bude argumentovať tým klasickým -   wehrmacht za nič nemohol, to všetko tí zlí z   SS. Tiež nemožno opomenúť, že sovietskí   zajatci to tiež nemali ružové a v   koncentračných táboroch často ešte horšie.   Možno mali ešte pred tou scénou ako ho   odsúdili spraviť takú malú bilanciu, čo   robili jeho jednotky v Rusku. Totiž vo filme, to   si všimnite, raz spomína, že je horský   myslivec, teda nie obyčajný bežný vojak.   Neviem, či to bolo aj tak v skutočnosti. Po   slovensky netuším ako sa to prekladá, teda   skôr ako by sa to malo prekladať (najlepšie asi   horské oddiely), ale originál je tuším   (dúfam, že to neskomolím) Fallschrimjager a to   boli vlastne elitné horské jednotky/oddiely.   Teraz k filmu. Sám by som bol zvedavý, koľko je   toho pravdy, údajne podľa skutočnej udalosti,   ale neviem, neviem, šťastia si vybral na   storočia dopredu. Rozhodne si myslím, že sa   dalo z tejto témy vytrieskať viac a taktiež   lepšie natočiť. Celkovo sa mi film nepáčil,   hlavná postava nesympatická, často som   nedokázal pochopiť konanie a pohnútky postáv   (lekár, nadporučík, čo ho prenasledoval,   stačilo ho nechať tak, napospas osudu,   pravdepodobnosť prežitia takmer nula), mnoho   náhod, niektoré až bizárné epiody ako s tými   zlatokopcami. Ale aby som len nehanil, pekný   gýčovitý koniec, tie ja rád, ďalej krásna   príroda, výprava a drsné scény z tábora. No a   ešte sa mi páči myšlienka, že nádej zomiera   posledná. Taký skôr priemer, no mohlo sa z toho   fakt vyťažiť viac

Opět smekám tak jako Utěk ze Sibiře, podle   skutečnosti a obdiv, že to ten člověk zvládl,   muselo to bejt hrozný! Nádherný a dojemný je   konec a celkově film má sílu zapůsobit!!

Strhující příběh natočený bohužel až   příliš konvenčními prostředky. Ne, že by   snad přímo nudil, na to je námět dostatečně   atraktivní, ale formálně tu není mnoho věcí,   které by zatnuly drápek a rozbušily srdíčko.   Nicméně každý film, který poukáže na to,   že nacistický a stalinistický režim si nemají   co vyčítat, je potřebný.