FDb.cz > Bílá místa (2006) [TV cyklus] > Tisk

Bílá místa (2006) [TV cyklus]

Bílá místa III (2009)
--------------

1. Diplomat, nebo zrádce?
Jan Smiřický od vypuknutí husitského revolučního hnutí často měnil své názory a přebíhal od jednoho mocenského uskupení ke druhému. V tom ostatně pokračoval až do doby Jiřího z Poděbrad, což se mu nakonec stalo osudným. V srpnu 1452 totiž poslal Ladislavu Pohrobkovi do Vídně dopis, ve kterém jej varoval před nebezpečím, které mu hrozí ze strany Jiřího z Poděbrad. Králi dokonce radil, ať raději do Prahy ani nejezdí, pokud nemá dvě hlavy... Při svém intrikaření zcela určitě nepočítal s tím, že Oldřich Celský, Pohrobkův poručník, pošle Smiřického list přímo Jiřímu z Poděbrad. Za to byl Jan Smiřický odsouzen k trestu smrti a sedmého září popraven pod staroměstským pranýřem.

2. Jiří Kopidlanský, škůdce zemský ...
Na přelomu 15. a 16. století komplilkovala situaci v českém království zvýšená kriminalita a v jejím rámci tzv. opovědnictví, čili vypovězení nepřátelství.
K nejznámějším opovědníkům patřil Jiří Kopidlanský, jenž se Praze i jiným městům mstil za smrt svého bratra Jiřího, jenž byl v Praze v říjnu 1506 popraven, protože o výročním trhu ve rvačce zabil Jana Cukra z Tamfeldu. V roce 1510 dokonce Kopidlanský vstoupil do služeb zdatného západočeského loupežníka Zdeňka Dobrohosta z Ronšperka, který jej jmenoval purkrabím na Starém Herštejně. Trestnou výpravou Zdeňka Lva z Rožmitálu byl však hrad dobyt, ale po Kopidlanském jako by se slehla zem. Dodnes o jeho osudu a konci panují pouze dohady...

3. Česká Čachtická paní?
Na počátku třicátých let 16. století vyvolala značný zájem české veřejnosti aféra Kateřiny z Komárova. Tato žena se stala manželkou Jana Bechyně z Lažan a žila s ním na tvrzi Pičíně nedaleko Příbrami. Tato žena proslula tím, že brutálně trestala neposlušnost svých poddaných, zejména děveček. Její tresty některé z nich nepřežily. Když se následkem sporu mezi ní a karlštejnským děkanem Václavem Hájkem z Libočan dostal její případ před soud, byla po několikaletém soudním jednání a mnoha peripetiích její vina prokázána. Kmorní soud ji odsoudil k trestu smrti hladem. Kateřina prožila své poslední dny ve věži Mihulce na Pražském hradě, kde v polovině března r. 1534 zemřela.

4. Skolen císařskou rukou ...
10. června roku 1732 císař Karel VI. na lovu jelenů u Brandýsa nad Labem nešťastnou náhodou smrtelně postřelil knížete Adama Františka Schwarzenberka, jenž po půlnoci 11. června zemřel. Karla VI. kvůli této nehodě velmi trápilo svědomí, a tak se snažil desetiletému synkovi mrtvého knížete Josefu Adamovi všemožně nahradit otce. Pozval jej ke dvoru, staral se o jeho výchovu a zahrnoval jej přízní, v čemž po císařově smrti pokračovala i císařovna Marie Terezie. Díky tomu byla kariéra Josefa Adama velmi strmá. Dopracoval se až k titulu nejvyššího hofmistra, a tento úřad zastával i za vlády císaře Josefa II.

5. Prchlivý hráč a výtržník?
Hrabě Heřman Kryštof Russworm vsadil od mládí na vojenskou kariéru. Ta vzhledem k jeho velitelským a strategickým schopnostem strmě stoupala. Díky přízni samotného císaře Rudolfa II. se dopracoval až k hodnosti polního maršála. Měl velkou zásluhu na vítězství nad Turky. To všechno ovšem vzbuzovalo závist i nenávist méně schopných důstojníků. A tak mu v červenci roku 1605 nastražili ve Vlašské ulici na Malé Straně léčku ve vyprovokované šarvátce, která skončila zabitím Francesca Belgioiosa, bratra jednoho z generálů. Russworm byl zatčen a odsouzen k smrti. Na intrikánské náléhání jeho nepřátel císař Rudolf II. rozsudek podepsal. Ten byl ihned nato vykonán popravou mečem na Staroměstské radnici. Mezitím si však císař ještě všechno znovu rozmyslel, takže hodinu po popravě dorazil na Staroměstskou radnici císařský posel s osvobozujícím rozsudkem a pozváním maršála Russworma k audienci...

mluví:
Svatopluk Skopal

odborný poradce:
Jiří Mikulec

spolupráce:
Miloslav Vydra, Milan Vacek, Pavel Hrubeš, Lucie Kupková, Milan Růžička, Marcela Fárová, Richard Kittler, Věra Flaková, Marcela Týcová, Darja Macáková, Anna Becková, Milan Růžička, Pravoslav Flak