Starý pes

Tsedenův pokus stvořit moderní tibetskou kinematografii pokračuje tragikomickým příběhem o konfliktu mezi starým pastevcem a jeho synem propadnuvším alkoholu, jehož předmětem je starý tibetský mastiff. Zatímco jeho poslední film Hledání byl inspirován Kiarostamim, při práci na svém nejnovějším díle se Pema Tseden nechal vést Bressonem. Bressonovská ovšem není ani tak zvířecí perspektiva, z níž je příběh vyprávěn, ale především důraz na práci s neherci, pečlivé zarámování obrazů a „duchovní“ náhled na hmotný svět. Film se samozřejmě odehrává v Tibetu (Pema Tseden stvořil tibetskou kinematografii prakticky sám), ve vesnici často navštěvované lupiči psů. Mladý nomád Gönpo se jednoho dne rozhodne, že lupiče předběhne a výhodně prodá zanedbaného tibetského mastiffa, jenž je majetkem rodiny již po mnoho let. Je svým nápadem tak nadšen, že než se onoho dne stačí vrátit domů, prolije hrdlem většinu výdělku. Jeho otec však s prodejem nesouhlasí a příštího dne se na mezku vydává do města, aby psa odkoupil nazpět. V důsledku sporu o starého psa vyplouvají na povrch další rozpory mezi otcem a synem, včetně otcovy nespokojenosti s tím, že Gönpo a jeho žena Rikso jsou tři roky po svatbě stále bezdětní... Pema Tseden mistrovsky balancuje mezi komičností a tragikou a kombinací naturalistických detailů a poetických metafor dospívá k dokonale přesvědčivému obrazu současného Tibetu. Není třeba dodávat, že se jedná o velmi krásný film. Zdroj: Festival tibetských filmů