Hračičkové

V cyklu mikrokomedií nazvaném Bližní na tapetě, který naše televize vysílá zcela nepravidelně, nicméně za přívětivé pozornosti diváků už plné tři roky, je tento týden uváděna v režii Miloš Makovec komedie HRAČIČKOVÉ autorů Viktor Dusil a Jindřich Švehla. Hračičkové je historka dvou staříků žijících v poměrně tiché periferní ulici, kteří si z dlouhé chvíle dělají legraci na účet svých bližních. Vzali si na tapetu automobilisty, kteří projíždějí kolem jejich domu, před nímž je rozbitá vozovka. A tento fakt je důležitým účinkujícím. Kolem něho se všechno točí. Dva staříci, které vytvořili s obdivuhodným pochopením pro vysoké stáří a jeho dětinskosti Lubomír Lipský a Miroslav Homola, s velkou chutí a se zaujatostí skoro klukovskou počítají auťáky, které s menší či větší smůlou přejíždějí díru ve vozovce. Jsou neteční vůči trampotám řidičů a žijí jen pro zlomyslnou hru. Leč, všechno má svůj konec, i mikrokomedie má své ponaučení. Škodolibá zábava obou dědečků končí ve chvíli, kdy v jámě uvízne sanitka jedoucí pro vnučku jednoho z nich. Tato hříčka, stejně jako ty, který byly už vysílány dříve, znovu vyjadřuje hlavní poslání televizního cyklu Bližní na tapetě: pobavit diváky kvalitní inscenací, ale zároveň vyslovit ponaučení – určité mravní krédo. Ohlasy na předcházející mikropovídky svědčí o tom, že v nich diváci nacházejí karikatury mnohého nedobrého, poznávají namnoze sami sebe, své blízké i známé. V tomto směru plní cyklus mikrokomedií dosti důležité společenské poslání hlavně tím, že příběhy jsou vyjímány z nejživější současnosti a že na ni chtějí alespoň kriticky reagovat. [J.T.] Televize: [i]Hračičkové[/i]. Květy. 1972, č. 15, s. 40. [upraveno]