Klášterní basiliky II. - Třebíč

Jednolitý a přitom rozmanitý architektonický útvar třebíčské baziliky představuje symbiózu pozdně románských a raně gotických prvků, které se vzájemně neruší, nýbrž existují vedle sebe paralelně. Bazilika se dochovala prakticky v původním půdorysném rozvrhu a architektonické koncepci a představuje památku středověkého stavitelství evropského významu. Město Třebíč vzniklo v polovině 13. století v blízkosti benediktinského kláštera, založeného již počátkem 12. století nad řekou Jihlavou údělnými přemyslovskými knížaty Litoldem Znojemským a Oldřichem Brněnským. Bazilika sv. Prokopa byla vybudována pravděpodobně na místě, kde stával první klášterní kostelík, vysvěcený již v roce 1104. Stavba baziliky se datuje od dvacátých let třináctého století. Probíhala ve dvou etapách asi padesát let. Bylo to období velkých změn v liturgii i architektuře. Románský sloh vytlačuje gotika a prvky obou slohů se zároveň vyskytují v čisté, vyzrálé formě. Autorem základního návrhu musel být bezesporu architekt poučený na stavbách tohoto typu na západě, ve Francii a Porýní. Některé prvky jsou ve střední Evropě zcela výjimečné, zejména osmidílná kopulová klenba a motiv trpasličí galerie. Autoři filmu se podrobně věnují jak architektonické, tak i kunsthistorické hodnotě této památky.