Chrám Nejsvětějšího Srdce Páně

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech byl navržen slovinským architektem Josipem Plečnikem začátkem 20. let tohoto století, v době, kdy sakrální křesťanská architektura procházela stagnací. Plečnik, považovaný v té době za mága slovanské architektury, pro stavbu kostela zprvu příliš nadšení neměl, ale nakonec díky přátelství s vinohradským kaplanem Titlem projekt přijal. Při projektování tohoto chrámu bylo Plečnikovým ideálem společenství prvních církevních obcí, prolínají se zde motivy starokřesťanských basilik, paralelu Plečnik nachází v architektonicky čisté antice. Realizace kostela vázla s nedostatkem peněz a ten také přiměl architekta zmenšit a oprostit původní monumentální vizi. Současně upustil od rozmanitého členění interiéru a teprve postupné vybavování mu mělo dodat sakrální vzhled. Při tvorbě interiéru byl Plečnik v mnohém inspirován uměleckými řemesly doby Karla IV. Svůj vztah k hlavní doméně 20. let - funkcionalismu, vyjádřil Plečnik řešením komunikací uvnitř zvonice. Tím, že je před veřejností vlastně ukryl, dal najevo jeho smysl, který měl sloužit pouze k funkčnímu užití. Fasáda asociuje hermelínový plášť vladařů a její pravý význam je obsažen ve stavitelově mottu: "Nejsvětější srdce Ježíšovo - vládni v Čechách!" Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je naprosto jiným pohledem na sakrální architekturu počátku 20. století. U jeho zrodu nestálo tehdy běžné nadšení architektů z neomezených možností, ale spíše strach z možné ztráty humanistických ideálů.