Moderní Hradec Králové

Hradec Králové byl kdysi pevnostním městem. V roce 1884 byly hradby zbořeny a městská rada vypsala soutěž na regulaci města. V roce 1895 se starosta František Ulrych rozhodl dát městu moderní podobu. Architekti Gessner a Bém, žáci vídeňského architekta Otto Wagnera, vytvořili návrh na Obchodní akademii, první secesní budovu v Čechách. V roce 1908 byl na nábřeží postaven dům podle návrhů architekta Němce a Bendelmayera. Jiný žák Wagnera Jan Kotěra navrhl budovu Okresního domu, plastickou výzdobu tu navrhl jeho přítel a kolega ze skupiny Mánes Stanislav Sucharda. V roce 1907 Kotěra vyprojektoval budovu městského muzea, které bylo dokončeno v roce 1912. Keramické figury jsou opět dílem Stanislava Suchardy. Další Kotěrovou prací je celkové řešení Wilsonova mostu, spojující staré a nové město. Řadu staveb ve městě také navrhli Kotěrovi žáci. Podle plánů Bohumila Waiganta vznikl Julišův činžovní a obchodní dům a dvoupatrový Cardův dům. Z té doby zasluhuje pozornost stavba labské hydroelektrárny od J. F. Sandra. Nejznámější Kotěrův žák Josef Gočár pak po první světové válce navrhl novou koncepci řešení podobou města - vytvořil "město otevřené čerstvému povětří". Tak zvaný národní styl je nejlépe vidět na budově Angločeskoslovenské banky. Mezi nejvýraznější Gočárovy projekty však patří budovy škol. V dalších letech pak Gočár přechází k funkcionalistickému stylu. Velkolepé urbanistické řešení města nemělo u nás obdoby s výjimkou Baťova Zlína. Hradec Králové se řadí mezi evropské urbanistické unikáty.