Český Krumlov jako renesanční město

Architektura Českého Krumlova nás přenese do neopakovatelné atmosféry renesančního města. Svažitý ostroh, vsazený do dvojitého meandru Vltavy, jakoby vyzýval ke stavbě středověkého města, přirozeně chráněného říčním tokem. Neopakovatelné základní rysy vtiskla Českému Krumlovu sama příroda. Lidé jen potvrdili to, co jim připravila... Ve 14. století zdědili krumlovské panství Rožmberkové a svému sídlu přisoudili hospodářské a reprezentační postavení, které bylo hodné příslušníků předního rodu v Čechách. Skutečně zlatou dobou, ve které byla vycizelována tvář města do podoby skvostu, bylo 16. století, kdy na krumlovském hradě panoval Vilém z Rožmberka. Proměna duchovního obzoru a nový životní styl získaly zřetelný výraz v architektuře - průčelí domů pokryla sgrafitová výzdoba, vzácněji byla průčelí i malována. Úsilí renesančních stavitelů se soustřeďovalo na jednotné zvládnutí uličních prostor, spíše ojedinělé jsou příklady renesančního řešení domovních dvorů, kdy architekti využívali lodžií, aby vytvořili dojem renesančního nádvoří. V tomto období vznikla i řada staveb, které vybudovali jezuité, pozvaní do Českého Krumlova Vilémem z Rožmberka. Patří mezi ně nejen kolej, kaplanka, gymnázium, ale i divadlo. V Českém Krumlově nenajdeme vznosné solitéry, zato objevíme půvab skromnosti, smyslu pro podřízenost a funkci. Architektura města v nás vyvolá sugestivní prožitek, jako bychom byli náhle přeneseni v čase do neopakovatelné atmosféry renesančního města.