Architekt Jiří Kroha

Roku 1920 nastoupil jako úředník Zemského správního výboru v Mladé Boleslavi tehdy sedmadvacetiletý architekt Jiří Kroha. V uměleckých kruzích nebyl osobností neznámou, ale prostor k realizaci tvůrčích myšlenek v architektuře poskytlo Krohovi v plné míře až jeho již zmíněné úřednické místo. Díky svému postu se totiž dostal k realizaci jedné z nejpozoruhodnějších staveb meziválečného období - Zemské průmyslové škole v Mladé Boleslavi. Základem Krohovy architektonické koncepce se tu stala snaha smířit jeho dosud kubistické duchovní pojetí architektonické tvorby jako vzrušeného kupení krystalických objemů s prosazující se pravoúhlostí a zdůrazněnou konstruktivností puristické - funkcionalistického stylu. Výsledkem byla architektonická skladba kubisticky složitá, ale nekubisticky natěsnaná do schématu pravých úhlů. Krohova expanzní mentalita se na koncepci areálů školy projevuje v přemíře formální bohatosti členění, stavba vyvolává pocity neklidu, jako by se tvůrce obával čisté hladké plochy.Kroha vytvořil svůj vlastní styl, který můžeme charakterizovat jako dynamický kubismus či kubo - futurismus. Všechny tyto motivy nalezneme na stavbách, které Kroha realizoval v době svého působení v Mladé Boleslavi a jejím okolí - Okresní nemocenská pokladna, kavárna u Gellnerů, hotel Věnec, spořitelny v Benátkách nad Jizerou.V pozdějších letech se Krohova tvorba zklidňuje, ale vždy si zachovává výtvarnou a estetickou hodnotu.