Lidová architektura Strážnice

Moravské Slovácko, východní oblast Moravy, se dělí na čtyři oblasti. Luhačovické Zálesí, Horňácko, Dolňácko, nejvýše položené Kopanice a nejbohatší oblast - Podluží u Hodonína. Nejstarší obydlí Slovácka byla v hornaté části - na Kopanicích. Obydlí zajišťovala nejnutnější ochranu před nepřízní počasí, proto malá okénka, nízké dveře a strop. Veškerý život se soustředil do jediné místnosti - jizby. Jejím ústředním architektonickým prvkem byla pec. Další vývojový typ kopaničářské chalupy vznikl tím, že se jizbě předřadila další místnost nazývaná pitvor. Byl to ochranný a pracovní prostor, byl i útulkem pro drobná zvířata. Nad ohništěm pece byl i kozub, kterým se vedl kouř do půdního prostoru, zvaného náizbí. Odtud unikal doškovou střechou nebo otvorem zvaným dýmník. Mimo obytná stavení stávaly komory pro zemědělské náčiní a plodiny. Úrodnější půda a vlídnější počasí na Horňácku si vynutily velkorysejší řešení zemědělských usedlostí. Ze zápraží se síní vstupovalo do prostorné sednice. Kozub nahradil komín. Komora se přičlenila ke stavení. Stavení Horňácka a Dolňácka se rozrůstala, spojovala do vesnic. Na průčelích stavení se vkus a výtvarné cítění majitelů projevovaly barevným členěním a strukturou omítky. Vystupující orámování dveří - tzv. žudro, se zdobilo ornamentem. Zvláštností nejníže položených oblastí jsou vinné sklepy. Všechna stavení Slovácka se vyznačovala uměřeností forem a barev a citem pro přírodní materiály a detail. Dnes se s těmito typy stavení setkáme v Muzeu lidové architektury ve Strážnici.