Třináct let svobody

prosazuje svůj zájem o sociální téma, úzce vázané na osobní vztah ke konkrétním osobám a jejich prostředí. Ve snímku, natočeném pro Nadaci Film & Sociologie, režisér využívá své školní cvičení z druhého ročníku FAMU, v němž se zabýval čtveřicí chovanek dětského domova v Dolních Počernicích. V dokumentaristické miniatuře z roku 1983 nezáviděníhodný úděl protagonistek „povznášel" režisérův sympatizující, uvolněný postoj; autor v chovankách neviděl objekt dokumentaristicky analytického zkoumání, ale věkově blízká, normální děvčata s jejich obvyklými i méně obvyklými „ústavními" starostmi. O třináct let později se Mudra ke svým čtyřem „ hrdinkám " vrátil, aby o nich zjistil víc. Soňa Svobodová, Dáša Volavková, Marie Egerová a Romana Bartoňová vypovídají nejen o svém současném životě, ale vracejí se i ke svému pobytu v počernickém domově a k tomu, jak se tam vlastně ocitly. Všechny protagonistky mají rodiny a děti, pro které se snaží vytvářet harmonické prostředí, jež samy nikdy nepoznaly, a zdůrazňovat pojmy a hodnoty, jejichž obsah musely „na svobodě" samy často těžce objevovat. Náhražkový „domov" jim totiž nejen nemohl dát lásku, ale ani je nenaučil projevovat ji. V případě jedné z žen autor narazil na vážné rodinné problémy (manžel je alkoholik a násilník); o těch však žena uvažuje obdobným způsobem, jako její „šťastnější" kolegyně (klade důraz na pozitivní vazby k dětem). - Režisér zpovídá dnes třicetileté protagonistky v jejich domovech, svádí čtveřici dohromady, natáčí ji s dětmi při návštěvě počernického ústavu a (jako kdysi) na pouti; nechává mluvit i rodinné příslušníky. Pocit časové kontinuity zesiluje tím, že „na scénu " přivádí současné chovanky domova. Jak ony, tak jejich ředitel soudí, že odchod „ na svobodu " je dnes mnohem obtížnější, než dřív. - Snímek mimoděk vypovídá nejen o cestě čtveřice protagonistek ke zralosti, ale i o změně profesionálního pohledu tvůrce. Konfrontační metoda působí rušivě jen v závěrečné scéně na kolotoči, kam autor znovu po letech posazuje své protagonistky v poněkud násilné snaze o filozofující uzavření vyprávěného „příběhu". - Původní snímek, poetizující náladou i černobílým materiálem, vytváří zvláštní kontrapunkt k „barvám" současnosti. -ap-, Filmový přehled 1997/1