Anna Karenina

Román významného představitele ruského realismu Lva Nikolajeviče Tolstého Afina Kareninová (1878) zlákal filmaře k adaptování již několikrát (např. Clarence Brown -1933, Julien Duvivier -1948, Alexandr Zarchi - 1966, FP 27/68, Margarita Pilichinová -1974, FP 24/76). Anglický režisér Simon Langton, jenž roku 1985 natočil pro americkou televizi známý příběh tragického milostného trojúhelníku ve vlastní produkci, se soustředil na vnitřní drama rozpolcené Anny. Stínové dvojice, jež tvoří Annin bratr Stěpa se svou ženou Dolly a mladičká Kitty se statkářem Levinem, odsunul více do pozadí. - Anna Kareninová, provdaná za váženého státního úředníka, je Zaskočena nečekaným citem k mladému hraběti Alexeji Vronskému. Žena se nechce vzdát klidného života po boku staršího muže a dlouho Vronského odmítá. Záhy poté, co se přece jen stane jeho milenkou, začíná žárlit; prohlubují se; stavy její úzkosti, pocity osamocení a viny. Nešťastná Anna nakonec nedokáže unést důsledky svého rozhodnutí. - Dobové myšlení a atmosféru ruské společnosti druhé poloviny 19. století se režisérovi do ambiciózního, avšak prvoplánového snímku vnést nepodařilo. Langton pojímá hraběte Vronského i úředníka Karenina jako poměrně sympatické a chápavé muže, snažící se porozumět stále neklidnější Anně. Ta je pro režiséra především nerozhodnou, přecitlivělou ženou, která od počátku balancuje na pomezí zdravého rozumu a duševní choroby. V podání Jacqueline Bissetové vyznívá Anna nezvykle bezbarvě; podobně je tomu v případě jejích partnerů Paula Scofielda (Karenin) a Christophera Reevea (Vronský). -ana-, Filmový přehled 1994/12/3