Ohně dosud hoří

Koprodukční polsko-japonské melodrama "Ognie są jeszcze żywe" z roku 1976 se sice odehrává v tehdejší současnosti, ale stopy válečného požáru jsou v něm stále ještě více než palčivé. V jedné z hirošimských nemocnic umírá mladý lékař Nobito, který je už druhou generací, postiženou výbuchem atomové bomby nad svým rodným městem. Ještě nedávno se cítil jako zdravý muž, dokončil lékařskou fakultu a cestoval po světě,ale teď se jeho cesta uzavírá a on uprostřed předsmrtného deliria bolestně vzpomíná na dobu, kdy byl na stáži v Paříži. Setkal se tu s okouzlující polskou dívkou Krystynou, do které se zamiloval. I ona v sobě nesla tragickou zkušenost válkou postiženého dítěte z hořící a povstáním zpuštošené Varšavy. Když však po čase otěhotní, Nobito se zalekne - ví, jak se jeho geny, postižené ozářením, mohou projevit na zdraví dítěte. Krystyna tomu ale odmítá uvěřit a považuje ho za nezodpovědného slabocha. Pár se rozchází, a každý z nich se vrací do svojí země. Nobito se později snaží Krystynu kontaktovat, ale marně. O svém dítěti se už nic nedozví... narodilo se vůbec? Je zdravé?