Zelený lučištník

"Zelený lučištník". Edgar Wallace byl anglický spisovatel, jehož romány tehdy doslova zaplavily celý svět a vzrušovaly fantazii miliónů čtenářů, protože měly v sobě přes všechny do nemožna zauzlené zápletky, rafinovanosti zločinců a chytrost detektivů pořád ještě dost solidnosti. Americe to ovšem nestačilo. Film z jejich pohledu musel být ještě senzačnější. Proto v takovém "Zeleném lučištníku" se tajemný zjev objevuje jako symbol hrozící a trestající spravedlnosti se sugestivní tajemnosti, k čemuž ovšem režie a technika filmu dávaly výhodné možnosti, ale nakonec dochází i k opravdovému obležení zločincova zámku policií, k úzkostem lidí uvězněných v podzemí a ohrožených výbuchem pekelných strojů. Příběh se tím ovšem protahuje, napětí před oddalovaným rozuzlením zvyšuje až k prasknutí, nahromaděním těchto senzací, hrůz a strachů, o níchž předem divák věděl, že z nich nic nebude. To poněkud unavovalo. Naproti tomu bylo filmově výhodnější oproti románu rozluštění záhady lučištníka, s jehož pravou osobou se vlastně v románě čtenář setkal až na závěr. Ve filmu se obecenstvo s tímto tajemným lučištníkem setkávalo častěji mezi jednajícími osobami bez masky: Tady se dalo apelovat na důvtip diváka, aby si jej uhádnul sám.