Loď komediantů

"Loď komediantů". Když se v roce 1827 počalo rozvíjet americké divadelnictví, kočovné společnosti zaplavily města i venkov. Mnoho měst však bylo roztroušeno podél řek a komediantským vozům byla těžko přístupná. A tak Angličan Geoffrey Chapman pojal úmysl zbudovat divadelní loď tzv. Showboat, která brázdila řeky Mississippi, Ohio a Cumber. Časem se vyvinula z této lodice skutečná plovoucí divadla, která se nejvíce rozšířila v polovině 19. století. Showboat byly vlastně dvě lodi. Vlastní divadelní loď, na níž bylo umístěno velké hlediště pro 500-1500 osob, dobře vypravené jeviště, šatny a obydlí "hvězd", a pak kolesový parník, který vlekl loď po řece a který obsahoval obytné místnosti ostatních herců, hudebníků a posádky. Stroje parníku vyráběly potřebný elektrický proud k provozu divadla. Showboat vyplnil dlouho pociťovanou prázdnotu v životě osadníků odříznutých od světa, vzdálených desítky mil od nejbližší železnice. V době natáčení tohoto filmu byly Showboaty velmi řídkou vzácností, ač se přece jenom ještě vyskytovaly. A tak film "Loď komediantů", vyvolal kus minulosti v době natáčení ještě vlastně nedávné a pro evropské diváky zvlášť zajímavé. Provozování divadelní lodi podobalo se cirkusu a na její příjezd upozornila hlučná reklama a lahodné zvuky kalliopé. Byl to nástroj ne nepodobný dnešním varhanů, s píšťalami hnanými párou. Člověk, který obsluhoval kalliopé, musel být tehdy oblečený do gumového kabátu, musel mít ještě gumový klobouk, rukavice a boty, neboť Kalliopé chrlil při hře obrovské množství páry, která se samozřejmě ihned srážela, takže obsluha se ztrácela v oblacích dešťových krůpějí. Nejen zvukově, ale i obrazově působila hra na kalliopé vskutku velkolepě. Na takové lodi se začal ale a také se skončil životní román děvčete, jemuž touha po divadle se stala osudem, dobrým a zlým. Filmový děj probíhá tedy vlastně jednu generaci, a v druhé půli se přenáší do Chicaga, jak tehdy vypadalo. Spousta hráčských doupat, s Jupiterovým hudebním varieté, kde v těch dávných časech slavná Little Egypt tančila své výstřední tance a kde se začala znovu divadelní sláva Magnolie, dcery kapitána "Lodi komediantů". Ve zvukové části byl film oživený černošskými spirituály a baladami, které mimo jiné zpíval černošský pěvec Jules Bledson s černošským sborem a Laura la Plante, která vytvořila titulní roli. Pěkného účinku bylo dosaženo všude tam, kde při přistání lodi blíží se tři skupiny, každá s jinou písní, která splývají v harmonické směsici hlasů a tónů. Hlavní mužskou roli srdcem dobrého, ale slabošského a lehkomyslného muže Magnolie vytvořil Joseph Schildkraut.