Na všem je vinna láska

"Na všem je vinna láska" je titul pěkně vymyšlený, aby se tehdejší divák příliš ve své demokratičnosti nepohoršoval nad tím, že jde v tomto filmu o historku habsburské princezničky s dějištěm v Schönbrunnu a ve vídeňském Prátru. Ale o to ve skutečnosti ani tak nešlo, kdyby bylo divákovi neservírováno něco nového alespoň příběhem filmu. To se však nestalo, takže: Svéhlavá princezna se zamiluje na první pohled při svém odvážném dobrodružství, což v tomto případě znamenalo: její pěší útěk ze zámku do města s prožitkem noci plné zábavy v převleku za obyčejné děvčete v tingl-tanglech a na kolotočích. Film je plný stupidních dvorních dam a paralytických dvorních maršálků, ale nakonec se přece jen vyvrbí z občanského oblečení opravdový princ...No, i při vší naivitě tohoto filmu, jsou tam i místa pro zasmání a pro pobavení. Je to ovšem zásluhou hlavních představitelů, především Márthy Eggertové, která svou plavovlasou svéhlavičku podala opravdu humorně a u diváků to vyhrála na celé čáře, ovšem, byla tady taková maličkost: kdyby ji tehdy režisér nestavěl neobratně do pozic, které pochybná fotogeničnost jejího obličeje dobře nesnášela. Ale to byl jen detail. Hermann Thimig byl vskutku žoviální princ polo románového, polo operetního střihu. Ve filmu byly opravdu pěkné záběry Vídně.