Valentina a spol.

Konají se přípravy na dvě svatby. O všechno se stará Jessica, Valentina je toho názoru, že jí to jde skvěle. Pokaždé když se hovoří o svatbě, začne Xaviera bolet žaludek, což je podezřelé. Do podniku se chce dostat jistý Stevens, který vyrábí pančované víno. Valentina je zuřivě proti, slíbila starému panu de Peyracovi, který již zemřel, že dohlédne, aby jeho synové nezapomněli na starou rodinnou tradici. Xavier chce udělat Valentině překvapení jako svatební dárek: najde její dva jediné příbuzné, sourozence Louise a Huguesa, děti sestry její matky. Dříve než přijedou, se ale na zámku objeví ještě někdo jiný: krásná mladá Maročanka Naéma se synem Momem. Ukáže se, že kdysi dva roky žila s Grégoirem a měli se brát. Starý pán byl ale proti a dívku prakticky vykázal z domu, aniž by o tom Grégoire věděl. Naéma čekala celých sedm let a teprve teď se přihlásila. Pro Valentinu je to velká rána, tím spíš, že cítí, že Grégoire i Naéma se stále ještě milují. A Grégoire je pyšný na svého syna. Valentina zjišťuje, že jediní její žijící příbuzní jsou černí, pocházejí totiž z Martiniku, stejně jako její babička. I ona má v žilách krev černých Antilanů. Sestřenice Louise, která má tři děti a manžel zemřel, chce ve vesnici zůstat a pracovat s Nadege jako kosmetička. Valentina se vzdaluje Grégoirovi a pomalu se opět začíná sbližovat s Xavierem. Jessica s překvapením zjistí, že se jí velice líbí Hugues, povoláním architekt. A tak je jasné, že si všichni musí řádně promyslet, koho si vlastně chtějí vzít. Proti Louise se sice zprvu staví některé zákaznice, ale Valentina se rozhodne se všemi rasistickými předsudky rázně zatočit. Uspořádá na náměstí antilskou slavnost a všichni jsou nadšení. Když má starosta oddat hned tři páry najednou, zkolabuje a svatby se musí odložit. Jak ale rozhodne Valentina, pobavit se mohou i bez obřadu ...