Mám ráda nudný život

v rámci projektu Breathless, Nadvláda okamžiku* Deník jedné babičky z pražské čtvrti Zbraslav jako deník věčnosti. Babička Alena Němcová z pražské čtvrti Zbraslav si již pět let zapisuje lidovým jazykem stav počasí, svoje sny, ranní cvičení, vaření, každodenní rodinný provoz, světové události a také poznámky, které se týkají mezilidských vztahů, náboženství a ducha doby vůbec. Svým způsobem tak navazuje na deník svojí tchyně Jiřiny Němcové, která si ho ve stejném domě psala v letech 1977 až 1997 a který se stal „scénářem“ filmu Deník babičky Němcové, jenž jsme natočili v roce 1999. Na obou denících nás zajímá uvedené prolínání souvislostí humorného a vážného, osobního a společenského, každodenního i nadčasového charakteru. Pokračování deníku a filmu pojímáme jako kompresi času a prostoru v jednom domě, který se díky této kontinuitě stále rozrůstá do podoby více možných světů světa jednoho. Podobně jako u prvního filmu chceme i nyní nejen situací před kamerou, ale také v duchu zápisů proměňujícím se způsobem snímání vyjádřit to, že hranici světa tvoří hranice našeho vnímání.