Tajemný svět hadů

Hadi jsou velmi pozoruhodní živočichové – nemají uši a přesto nás slyší dřív než je spatříme, nemají končetiny a přesto umějí šplhat, plavat a hrabat, neumějí žvýkat a přesto sežerou potravu větší než oni, mají jen jedinou plíci, ale zato dva penisy, Tropické deštné pralesy v jižní Americe jsou nejbohatším přírodním prostředím na zemi – po pralesní půdě lezou mravenci Atta, ve větvoví se ozývají šipové žáby - Dendromates, jsou tu ještěři, ale hlavně hadi. Jeden z nejmenších hadů Slepák se živí termity a má něco kolem 10 centimetrů a je tenký jako tuha do tužky a na druhém konci je největší had – anakonda, po krajtě mřížkované je druhým největším hadem světa, je však těžší a dosahuje délky až 8 metrů. Ve vodě číhá na zvěř Hroznýš královský žije ve větvích, ale odváží se i do volného terénu, patří mezi škrtiče. Ve stromech žije mnoho dalších hadu např bičovky, mezi něž patří Leptofus - zelený had, přes 1 metr dlouhý a tenký jako malé drobné větve, po kterých se šplhá za kořistí Na stromy šplhá i hroznýš, je však prozrazen, na odehnání od hnízda se zapojí i kolibřík a tak je hroznýš o hladu. Krovinář ostnitý využívá své maskovací schopnosti, splývá se stromem, existuje i žlutá varieta, která loví v pestrých květech, jeho častou oběti jsou kolibřici. Je období dešťů odpoledne, kdy obyčejně prší, a v tomto období vylézá křovinář kopinatý. Musurana černá patří hadožrouty a zrovna ulovila křovináře, po udušení ji sežere. Korálovec se také živi hady, barva jeho těla má varovat před napadením, tento druh je totiž silně jedovatý, a zrovna chytil užovku, kterou usmrtil a teď ji polyká, tuto kořist stráví během pěti dnů. S příchodem noci se ozývají žáby, na které číhá Bojga, která právě minula kořist, na zemi pátrá jedovatý křovinář, na žáby navíc čihají i pavouci. Křovinář zatím chytil samici žáby, kterou přilákal kvákot samců. Chřestýšovití mají v čelisti háčkovité zuby, za nimi jedové zuby. Jed získaný v laboratořích se vstřikne silně zředěny koním do krve, kterým se po čase zase vezme krev a z ní se extrahuje sérum, V kanadských pláních bychom těžko čekaly hada a přesto tu žijí Užovky proužkované, které při oteplení vylézají z dutin, ve většině případu samci a tak jsou samice, které vylézají později, rychle oplodněny. Na ploše tenisového kurtu zimuje až 10000 těchto hadů. Hadi po zimě vylézají tak dehydrovaní, že okusují sníh, aby uhasili žížeň, a to je jedinečné u hadů v těchto končinách. Potom se rozptýlí na ploše zhruba 50 km2. Na jaře vylezá v Chorvatsku zmije růžkatá, jakmile samci tělesná teplota stoupne 32°C, vydá se hledat partnerku. I zde platí, že samci jsou menší než samice, samec právě našel samici, oplodní ji a pak jdou svoji cestou, samice po 3 měsících rodí mláďata. Nyní navštívíme vesničku Kokulo,ve střední Itálii, kde hady uctívají, a kde zrovna probíhá slavnost hadů. Pro tuto slavnost slouží Užovky pardalí, které jsou opět po slavnosti pouštěny do přírody. Jinde zase hady vidí jinak – Hongkong je používá jako přílohu jídelníčku, vozí se z Číny a v obchodech se chovají živá, před konzumací se napřed vyndá žlučový váček, to ještě had žije, pak je had zabit, stáhnut z kůže, s té se vaří polévka. Po jídle se servíruje žlučový váček, který se zapíjí čajem Na kobry zase narazíme v Indii, tito hady dovedou plivat jed na vzdálenost několika metrů. Kobra jezerní žije ve střední Americe ve vodě, živí se rybami, jejím konkurentem je krajta, ta chytila zrovna varana, ale varanu se podaří ubránit svůj život a tak zápas končí nerozhodně, je totiž příliš velký na hada, a varan zase nemá možnost hada utlouct o kameny. V Africe dorůstá 7 metrů, podařilo se í zabít gazelu a snaží se ji polknout, had ale má problém, gazela byl samec a had rohy nepřekoná. A tak kořist nechá supům, mohlo by se stát, že rohy gazely by hada propíchly Vejcožrout se zase živí jen vejci, Užovka se chystá porodit mláďata a tak se schovala do stohu kompostu, kde se za dva měsíce vylíhnou mláďata. Do vajička se vleze mládě o délce 17 cm, což je pozoruhodné, zvlášť když vejce má jen 2 cm Chřestýšovec na vejcích sedí. A hlídá je po celou dobu 3 měsíců po tu samice nejí, až vyhubne a teprve po vylíhnutí mláďat se může najíst. Evropská Zmije obecná nosí mláďata v těle, po porodu je opouští Asijský chřestýšovec rodí živé mláďata, ale na rozdíl od zmije je deset dnů hlídá. Chřestýš zase vytváří tzv. jesle, kde mladé hlídají samice, přesto mnoho z nich padne za oběť predátorům jako je kukačka.. Je to také proto, že mladí hadi nejsou o nic větší než červi. V suché oblasti Ameriky žije chřestýš rohatý, který si vyvinul zvláštní druh pohybu, - smyčkovaní, a jen vzácně dorůstá jednoho metru. Hadi si také pravidelně stahují kůži, je to důležité i proto, jak se zbavit klíšťat a jiných parazitů. Chřestýš žije v oblasti dobytka a proto mu zůstalo zachováno chřestidlo, které varuje krávy před jeho uštknutím. V noci se vynoří žáby Blatnice americké, které jsou kořisti Heterodona, který jich za noc dovede zkonzumovat až 8 Chřestyš právě ulovil krysu, tzto hady zastihneme od Kanady až po Brazílii, ale na jednom místě si své jméno nezasluhují, a to je ostrov Santa Katarina v mexickém zálivu, zde žije jediný druh, který nikde nenajdeme – je to Krotalus katalisensis a protože na ostrově nežijí velcí savci, ztratil přirozeným vývojem své chřestidlo, jiná teorie tvrdí, že by chřestidlo vadilo při lovu ptáků Krajta Reinhardotova napodobuje svou hlavu ocasem tak dokonale, že vypadá opravdověji její pravá hlava, takže když je krajta v ohrožení svine se a skutečnou hlavu schová v hlubinách těla a když zaútočí predátor, pravá hlava může zaútočit a preadátora zahnat. Jiný had zase ocas v podobě hlavy používá jako návnadu pro lov ještěrů. Smrtonoš zmijí kroutí tenkým koncem ocasu a vábí scinka, až ho dostane. Jsme v Austrálii, kde polovina tamních hadů je jedovatá, mezi nejnebezpečnější patří Taipan, který dosahuje délky přes dva metry, a jediná kapka jeho jedu by zabila přes 200 000 myší Stejně nebezpeční hadi jsou i mořstí, kteří ale málokdy zaútočí a kousnou člověka, jejich jed je účinný hlavně na ryby, tito hadi nemůžou čekat až oběť zahyne. Zploštělé tělo mají vodnáři, kteří vydrží pod vodu až 15 minut na jedno nadechnutí. Rodí plně životu schopná mláďata přímo v moři. Zrovna sledujeme páření těchto hadů, a tak lze sledovat vůbec první filmové záběry jejich páření Hadí jed by mohl být lékem pro lidi postižené neuromotorickými poruchami. Volně podle komentáře k filmu zpracoval Edward52 a jeho archív