Buddha padl hanbou

V roce 2001 oblétla svět zpráva o demolici obřích soch Buddhů vytesaných do skalní stěny v Bamjánském údolí v Afghánistánu, nařízené vedením Talibanu. Doslova ve stínu prázdnoty zející nyní ve skalní stěně se vine pouť afghánské holčičky, která se chce naučit číst. Její cesta za vzděláním v sobě spojuje dokumentaristické i metaforické zobrazení současné afghánské reality i předchozí minulosti. Film nese typické znaky íránské autorské kinematografie, především pak filmů natočených rodinnými příbuznými režisérky Hany Makhmalbafové, kde realisticky zachycený svět dětí a jejich her funguje jako výmluvná paralela celé společnosti a zároveň ukazuje konflikt radikálních ideálů dospělých s naivním a bezprostředním vnímáním dětí. Režisérka stylově navazuje na své předchozí dokumentaristické zkušenosti a podřizuje syrový obraz digitální kamery projevům dětských neherců. (MFFKV)