Praha, město sta věží

PRAHA, MĚSTO STA VĚŽÍ je vlastně pokus o nové řešení snímků, jež se dosud označovaly na plakátech kina jménem: přírodní. Výrazové prostředky moderního filmu jsou bohaté – ale pracoval s nimi doposud jen režisér filmů hraných. Snímky bez děje, zachycující prostě živým obrazem nějaké krajinné nebo městské prostředí ostatně ani režiséra neměly; výrobci se domnívali, že stačí natočit potřebnou metráž filmu a vlepit na patřičná místa označující titulky. Tento snímek Elektajournalu je o to bohatší, že titulky nemá téměř žádné – ale má svého režiséra. Architekt Josef Hesoun neměl lehkou práci; tím spíše, že ji dělal po prvé. Ale zhostil se jí velmi dobře. Nesnažil se zaznamenat, nýbrž objevit krásy Prahy. Té staré, jež je opravdu Prahou sta věží – i té moderní, jež teprve vyrůstá. Pracoval i fotomontážemi, jež však nejsou šablonou, nýbrž promyšlenou konstrukcí, vyjadřující dokonale myšlenku, kterou mají vyjádřit. V operatéru Václav Vích měl ovšem spolupracovníka rovnocenných kvalit, který dal filmu překrásný obrazový rámec. Pražské vzorkové veletrhy, jež se na filmování zúčastnily, získávají tímto snímkem opravdu cennou, důstojnou propagaci. SMRŽ, Karel. [i]Praha, město sta věží.[/i] Rozpravy Aventina. Týdeník pro literaturu, umění a kritiku. 1928 – 1929, č. 1, s. 9. [upraveno]